Dnešní zřícenina bývalého letohrádku nazývajícího se podle anglického vzhledu Windsor stojí nedaleko obce Siřejovice při dalničním odpočívadle (D8). Stavba bývalého letohrádku byla dříve mlýnem holandského typu, doloženém poprvé v roce 1843. Jako mlýn sloužil do okru 1870 a poté chátral. Následně jej zakoupil průmyslník Tschinkel z Lovosic. Ten stavbu mlýna nechal přestavět na lovecký letohrádek v anglickém stylu.  Ještě kolem první světové války byl obyvatelný, posléze začal chátrat. Dnes tu stojí obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.

Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.

První záznamy o Běchovicích pocházejí již ze 13. století, z doby, kdy tato obec patřila jiřskému klášteru. Leží na komunikaci, která vedla z Prahy na východ. Dochovala se zde přepřahací stanice Stará pošta, která je do dnech chráněnou památkou. V roce 1843, při stavbě železnice z Prahy do Kolína, zde došlo k první stávce železničních dělníků. K Praze byly Běchovice připojeny v roce 1974. Název obce je odvozen od jména Běch, Jde o zkrácený výraz slova jehož základem je význam bílý.Katastrem Běchovice prochází železniční trať. Od Prahy je to zastávka Praha Dolní Počernice, po Běchovicích následuje Praha Klánévice.Běchovice jsou mnohým lidem známé jako místo, kde se pořádá Běchovický běh.

Na konci Baťova kanálu nedaleko Sudoměřic u Hodonína stojí zajímavá stavba výklopníku. Byl postaven na konci třicátých let 20. století a v letech 1939-1945 sloužil k překládání lignitové uhlí ze železničních vagónů do lodí plujících po Baťově kanálu do Otrokovic. Stavba byla konstruována tak aby vydržela velké chvění a tlak vysypávané uhlí. Vagon s uhlím byl pomocí navijáku vtažen dovnitř na důmyslné zařízení (kolébku), které se pak sklopilo a uhlí bylo rovnou z vagónu vysypáno přímo do lodě. V arálu byly s budovou výklopníku postaveny ještěb dvě stavby. Jedno sloužilo jako zázemí pro správce a jeho rodinu, druhé pak pro zaměstnance s dílnou a konírnou. Dnes slouží výklopník jako muzeum, vyhlídková stavba a jako relaxační zóna. Nachází se zde občerstvení, přístaviště a půjčovna lodí.