V Hospitálu Kuks, v okrese Turnov, je umístěna jedna ze stálých expozicí Národního muzea. V Českém farmaceutickém muzeu, jež nese název Kouzlo apatyky, prezentuje v této expozici Národní muzeum Dittrichovu lékárnu z domu U zlatého lva čp. 219 v Nerudově ulici na Malé Straně.Lékárník Vincenc Dittrich ji pořídil roku 1821. Vybavil ji nábytkem a lékárnickými nádobami a provozoval ji až do roku 1845. Poté ji zdědil syn Josef, jenž byl jedním ze zakladatelů Farmaceutické společnosti v Praze. Další osud lékárny byl spojen s Františkem Grimem, lékárníkem z Týna nad Vltavou. Ten ji vlastnil od roku 1907. Po něm byl majitelem jeho syn. V roce 1948 byla znárodněna. Zařízení však zůstalo v jejich soukromém majetku a v roce 1972 ho odkoupilo Národní muzeum. V současnosti oficína Dittrichovy lékárny šťastně doplňuje stávající expozici a dokumentuje svým umístěním mezi barokní lékárnou kukského špitálu a funkcionalistickou lékárnou z Berouna důležitou etapu vývoje českého lékárenství.   Popis expozice Jedná se o mobiliář ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru. V prvním patře je ve třech místnostech instalována Lékárenská expozice, ve které je vystaveno velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Historického muzea-Národního muzea.Lékárenské stojatky všech druhů, destilační přístroje, nádoby na theryaky, nádoby na pijavice, hmoždíře, váhy, homeopatické lékárničky a další předměty věnovali Národnímu muzeu uvědomělí čeští lékárníci nebo pocházejí z řádových lékáren kapucínů, cisterciáků a milosrdných bratří. Na co se můžete těšit Dittrichova lékárna a Lékárenská expozice Národního muzea v Českém farmaceutickém muzeu v Hospitálu Kuks Mobiliář lékárny z domu U zlatého lva z Nerudovy ulice čp. 219 z Prahy Malé Strany ve stylu na pomezí klasicismu a biedermeieru z roku 1821 Velké množství jedinečných lékárenských předmětů z českých a moravských lékáren ze sbírek Národního muzea  

Na samém vrcholu rozeklaného skalnatého hřebenu se tyčí válcová věž hradu Frýdštejna. V pískovcových skaliscích pod ní je vytesáno několik místností, z nichž jedna prý sloužila jako kaple, jiná jako obilnice. Časté střídání majitelů Hrad vznikl někdy v první polovině 14. století. Zprávy o jeho zakladatelích se nedochovaly. Není ani známo, kdy jej získali páni z Dražic, připomínaní jako držitelé blízkého okolí v 60. letech 14. století. Na přelomu 14. a 15. století měnil hrad často své majitele. V husitských dobách zde vládl katolicky smýšlející vladyka Bohuše z Kovaně, který do Lužice podával zprávy o vojenském dění v Čechách. Proto roku 1432 oblehlo Frýdštejn husitské vojsko. K jeho dobytí nedošlo, neboť Bohuše učinil s obléhateli smlouvu, že nebude táborům více škodit. Později dokonce přestoupil na husitskou stranu a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Od konce 15. století se v držbě hradu vystřídalo opět několik majitelů. Roku 1547 bylo zdejší panství zabráno Vartenberkům pro účast ve stavovském odboji a král Ferdinand je věnoval Janu z Oprštorfu, jenž ke svému titulu připojil též přídomek „zum Freidenstein“. Od té doby začal neobývaný hrad chátrat a roku 1591 je zmiňován jako pustý. V době třicetileté války byly hradní prostory útočištěm uprchlíkům a zběhům z armád bojujících v okolí. Malebnou zříceninu koupil roku 1892 od tehdejších majitelů, knížat Rohanů Okrašlovací spolek v Turnově. Od něho převzal Frýdštejn roku 1894 Klub českých turistů. Snad i díky této obětavé práci členů KČT z přelomu 19. a 20. století, můžeme hradní zříceninu Frýdštejna zhlédnout i dnes v plné kráse. Mohutná válcová věž Jádrem hradu je vysoký skalní pařez, tyčící se strmě nad potočním údolím. Na severní straně vrcholu je převýšen dvěma skalními bloky. Na vyšším bloku, byla vybudována kulatá hláska s cimbuřím. Její výška činí 15 m, objem základového zdiva 9 m, kamenné zdi jsou silné minimálně 2 metry. V horních patrech věže byly dvě světničky, přístupné po dřevěných schodech a pavláčce, směřujících ke dveřím umístěným ve výšce asi 5 metrů. Na věž navazují z obou stran hradební zdi, opatřené původně dřevěným ochozem. Nejvíce oslaben byl hrad ze severu, proto byl asi v těchto místech příkop a hradba. Někde v této zdi bývala i brána s padacím mostem. Odtud vedla cesta k první bráně úzkého schodiště mezi skalními bloky. Schodiště kudy stěží prošel jeden člověk, bylo střeženo velmi pečlivě. Na jeho vrcholu byla druhá brána. Do průchodu byla také vyvedena okénka skalních světniček umístěných v obou severních blocích. Dnes se po tomto schodišti vchází do hradu. Do světniček se dalo vejít po schodech z nádvoří. V bloku s ochozem byla třetí světnička, obklopená skalními sedátky. Nejvýchodnější ze světniček, umístěná přímo pod věží, bývala nazývána kaplí, podle skalního stolu nacházejícího se ve výklenku východní stěny světničky. Soudilo se, že sloužil jako oltář při bohoslužbách. Hradní palác byl umístěn při jihozápadní stěně nádvoří a do dnešní doby se z něj zachovaly jen zbytky zdiva. Bývalo to věžovité stavení, přístupné z nádvoří klenutou brankou vytesanou do skalního bloku. Nejvýznačnejší stavbou jižního předhradí byla mohutná věž, dnes polozřícená, v níž byla původně studna. K ní se od severozápadu přimyká skalní sklep, zvaný „pivovar“. Na západním předhradí pravděpodobně stály hospodářské budovy, nutné k provozu hradu. Byly tu asi stáje, kovárna, možná i kolna, postavené vesměs ze dřeva. Tipy na výlet Hradní zřícenina Frýdštejn je přístupná v sezoně. Její návštěvu je ideální spojit s výletem z Malé Skály, přes zříceninu Vranov-Pantheon a zakončit den výhledem z krásné rozhledny na Kopanině. Na Malé Skále najdete také zámek Malá Skála. Nedaleko odsud je zříceninu hradu Frýdštejn. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek. Ubytovat se můžete v Turnově.

Náměstí U sv.Jiří leží na Pražském hradě mezi III.nádvořím, Vikářskou a Jiřskou ulicí. Je pojmenováno podle zdejšího chrámu Sv.Jiří.

Snad nejlépe dochované městké opevnění na Moravě se nachází zde v Lipníku nad Bečvou. Původně ještě dřevěné opevnění s příkopem vzniklo při založení města ve druhé polovině 13. století. Kamenné se začalo stavět po roce 1349. V letech 1507-1515 byly vystavěny dvě brány Hranická a Osecká. Ty vystupovaly před hlavní branu a navazovala k nim parkánová hradba. Hradbu vysokou zhruba 8 metrů doplňovaly bašty (okrouhlé, čtverhranné, mnohúhelníkové). Kolem roku 1520 byly před branami vybudovány barbakány. Kromě bran, které byly zbourány v roce 1840 se dochovala velká část hlavního hradebního pásu a několik bašt na každé obvodové straně. Ze všech bašt zůstala nedotčená jen jedna v Komenského sadech. V Neffově ulici je dochována i parkánová hradba, které se nacházela před hlubokým příkopem.