Rozhledna Střekovská vyhlídka se nachází v lesoparku Malé sedlo v místní části Střekov. Jde o osm metrů vysokou válcovou věž za kamene stojící na vrchu Sedlo (284 m.n.m.) s obestavěným dřevěným schodištěm. Stavba byla dokončena na jaře roku 2010. Je z ní výhled na centrum města, Větruši, České Středohoří a při dobrém počasí i na vzdálené Krušné Hory.

Rozhledna se nachází necelého 1,5 km severním směrem od obce Boleradice, nedaleko vrcholu Nedánov (368 m.n.m.) Základní kámen k rozhledně byl položen v roce 2006, její stavba byla zahájena v březnu 2009 a otevřena již v červenci téhož roku. Dřevěná stavba s kovovými prvky měří 26 m. Rozhledna volně přístupná poskytuje široký výhled do okolí. Z dobrých podmínek je vidět Brno s okolními kopci Drahanské vysočiny, vrchy Pálavy se zrcadlící se hladinou Novomlýnských jezer, vrcholky Bílých a Malých Karpat, kopce Ždánického lesa s dominatním vrchem Strážov a obrysy Chřibů. K rozhledně vede značená cesta z obce Boleradice a lze sem dojet i autem. Vede sem malá asfaltová cesta ze silnice Boleradice – Mokrůvky. Odbočuje ze silnice na okraji komerčního areálu.

Název katastru Černý most je odvozen od mostu nad železniční tratí mezi Vysočany a Horními Počernicemi. Čerň mostu daly parní lokomotivy, které pod mostem projížděly. V současnosti je území v povědomí známo především jako sídliště s rozsáhlým nákupním centrem a jako konečná merta B.

Nový hrad byl postaven v letech 1411 – 1412 staviteli Harvířem a Křížkem pro potřeby krále Václava IV., který zde také v roce 1419 zesnul. V roce 1421 byl dobyt husitskými vojsky a zbořen. Do dnešní doby se zachovaly pouze zbytky královského paláce a jedné z věží. Hrad založil Václav IV. a nazval ho Wenzelstein, toto jméno se však neujalo. Stavba započala roku 1411. Řídil ji novoměstský měšťan Hertvin a prováděl mistr Kříž. Král zde pobýval již roku 1412 a v roce 1419 zde i zemřel. Dne 31.12.1420 hrad oblehla pražská husitská vojska, která si zde zřídila doposud unikátně dochovaný obléhací tábor a toto vojsko jej 25.1.1421 dobyla a následně byl o dva dny později vypálen. Zříceniny se velmi dobře dochovaly až do 19. století, kdy byly částečně poškozeny lomem a v roce 1881 nadzemní konstrukce zbořeny, aby nepřitahovaly výletníky z Prahy, plašící v jejich okolí zvěř. Pětiboký areál Nového hradu se proti ose ostrožny obracel ostrou hranou, podobně jako starší věže s břitem. Přístupová cesta po mostě překonala mohutný šíjový příkop a drobnou čtverhrannou branou vstoupila do parkánu obíhajícího hrad, zajištěný ve svahu ještě dalším opevněním, které má dnes podobu valu a navazuje na šíjový příkop. Příchozí minul dlouhou boční frontu paláce a přes úzký vyzděný příkop pomocí padacího mostu kolébkové konstrukce vstoupil průjezdem druhé věžovité brány na vnitřním nádvoří. To ze všech stran obklopovaly budovy, převážně obytné. Hlavní obdélný věžovitý palác přiléhal ke zmíněné bráně a jeho delší osa byla rovnoběžná s osou ostrožny. K části nádvorní fasády paláce přiléhalo široké schodiště, vedoucí lomenou valenou klenbou zaklenutého do jeho suterénu. V přízemí a zřejmě i ve vyšších úrovních obsahoval palác tři místnosti.