Hřbitov byl založen roku 1716 a od té doby byl dvakrát rozšířen. U vchodu do hřbitova se nachází tzv. „Bejtšube“, neboli obřadní místnost, kde byl zemřelý rituálně očištěn než byl pochován do země. Hřbitov sloužil i pro židy ze širokého okolí (Lipnice, Kaliště, Želiv, Věž) a tak je zde pochováno několik významných osobností. Například příbuzní Gustava Máhlera, ale i děd spisovatele Franze Kafky. Mezi nejzajímavější a nejcennější patří náhrobky z doby baroka a klasicismu. Poslední pohřby se zde konaly ve 40. letech 20. století. Po druhé světové válce byl hřbitov poškozen řáděním vandalů. V nedávné době byl nákladem města Humpolec opraven. Na ploše 3.664 m2 se nachází přibližně tisíc náhrobků, nejstarší je z roku 1719. Hřbitov má dobrou kamennou ohradní zeď a je uzamčen.

Malinkatý židovský hřbitov patřící mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás se nachází cca 500 m východním směrem od obce při silnici na Nemojov. Hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Na ploše pouhých 373 m2 se dochovalo jen 27 ve skrze jednoduchých náhrobků.

První zmínky o Motole jsou z roku 1146, kdy byl v majetku církve. Za dobu své existence vystřídal řadu majitelů. Obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, pěstováním vína. Na přelomu 18. a 19. století se ze zkoušela i těžba uhlí. K Praze byl Motol připojen v roce 1922. Název pravděpodobně pochází od jména Motejl.

Historie hradu Hrad na vysoké kuželovité hoře, západně od Nové Paky, vystavěli na počátku 14. století páni z Vartenberka. Jeho první známý majitel a patrně i zakladatel byl Markvart, jenž se po svém sídle roku 1325 psal „z Goldenburka “. Hradní jádro, ovládající vrchol kopce, sestávalo z veliké hranolové věže spojené s palácem v jeden celek. Roku 1406 koupil hrad nejvyšší královský purkrabí Jan Krušina z Lichtenburka. Jeho syn Hynek byl husitským hejtmanem orebského a pražského svazu. Před rokem 1427 se však již uvádí jako spojenec císaře Zikmunda. Před svou smrtí roku 1454 zdokonalil hradní opevnění výstavbou vnější hradby se šesti podkovitovými dělostřeleckými baštami. Hynkovi potomci sídlili na Kumburku do konce 15. století. Hrad jako vězení Po krátké držbě několika rodů získali hrad před rokem 1529 Trčkové z Lípy. Za nich, v průběhu 16. století, ztrácel Kumburk postupně svůj význam, nebyl trvale osídlen a chátral. Noví majitelé panství Smiřičtí ze Smiřic, využili pevný nepřístupný hrad jako vězení. V kulaté věži, zvané od té doby jako Panenská, byla pro pletky milostné s člověkem selského rodu vězněna více jak 11 let Eliška Kateřina Smiřická. Krutý ortel nad ní vyřkl její otec Zikmund Smiřický, avšak i po jeho smrti roku 1608 ji držela ve vězení její vlastní sestra Markéta Saloména. Jedné noci roku 1619 ji z vězení na Kumburku unesl Jindřich Ota z Vartenberka zvaný Kulhavý, a oženil se s ní. I on si pak činil nárok na dědictví Smiřických. Konec sporům učinil výbuch prachu v hradu roku 1620, při němž Eliška spolu s desítkami lidí přišla o život. Majetek Smiřických nakonec získal Albrecht z Valdštejna. Kumburk, zpustlý v časech třicetileté války, kdy se dostal do moci Švédů, byl na příkaz císaře roku 1658 rozbořen, aby se opět nestal opěrným bodem. Z hradu se zachovaly základy paláce, torzo velké i Panenské věže a zbytky opevnění. Hrad je celoročně volně přístupný, v sezoně je pak zde otevřen prodejní stánek se suvenýry. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Bradlec, na zámek Lomnice nad Popelkou, na zříceninu hradu Kozlov nebo vystoupit na rozhlednu Tábor také u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace najdete stálou expozici v Suchardově domě, věnovanou slavné sochařské rodině. Ubytování najdete v Nové Pace.