Skromné pozůstatky hradu Rýzmburka se skrývají na skále nad údolím řeky Úpy, na počest Boženy Němcové nazývaným Babiččino údolí. Údolím vede červená turistická značka, z níž u Červeného mostu odbočuje modrá, vedoucí mj. kolem Rýzmburku. Historie hradu Prvním známým majitelem hradu byl k roku 1319 připomínaný Albert z Rýzmburka. On nebo jeho předci hrad založili na přelomu 13. a 14. století. Jeho potomci pak hrad vlastnili až do první poloviny 15. století. Posléze se majitelé často střídali. Od Zikmunda dostal hrad Oldřich z Černčic, posléze jej koupil kníže Jindřich Minsterberský, poručník nezletilých dětí Jana z Adršpachu a Náchoda. Petr z Adršpachu a Náchoda, jeden z Janových potomků, hrad roku 1527 zastavil. Zastavený hrad poté roku 1534 zakoupil Jan z Pernštejna. Významným majitelem hradu byl od roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, který jej nechal pro velkou zchátralost důkladně opravit na pohodlné sídlo. Posledním majitelem, který na hradě též bydlel, byl od roku 1595 Vilém z Talmberka. Vilémův bratr Jan prodal roku 1601 panství s hradem Smiřickým ze Smiřic, kteří jej již nijak neudržovali. K roku 1628 se již uvádí jako zpustlý. Zkázu hradu dokonalo vyplenění císařským a posléze švédským vojskem, požár o tři roky později a na počátku 18. století rozebírání kamene na stavbu nedalekého ratibořského zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu byla původně dvojdílná, ovšem o předhradí bohužel dnes již nic nevíme. Hradní jádro bylo pravděpodobně bezvěžové, tvořené především paláci podél hradebních zdí. Bohužel bez archeologického průzkumu nelze vyslovit žádné další hypotézy o podobě a vývoji stavebních fází hradu. Do dnešní doby se zachovalo velmi málo, v podstatě jen střepy hradební zdi a pozůstatky valeně klenutých suterénů paláce na severní straně hradního jádra. Altán na předhradí byl postaven v roce 1798. Hradní areál je volně přístupný. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v České Skalici. M.K.

Hrad, muzeum a skanzen Červený Újezd je neobvyklé a kouzelné místo, které Vás na dobu v něm strávenou vrátí do atmosféry každodenního venkovského života v období 17. – do počátku 20. století. Seznámíte se zde s tradičními řemesly a nástroji. Součástí expozice je tedy muzeum českého venkova, rozsáhlé zahrady a areál venkovských staveb.    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Najdeme ji v okrese Praha – západ, jen pár kilometrů od hlavního města. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. Muzeum a hradV interiéru hradu se nachází rozsáhlé muzeum českého venkova. Tato stálá expozice zahrnuje na 4000 exponátů pocházejících z celé České republiky i sousedního Slovenska. Při prohlídce navštívíte dílny tradičních řemesel (kovář, mlynář, pekař, řezbář, bednář, řezník, kolař, brusič, švec), obytné světničky z různých krajů (Podkrkonoší, Chodsko, Litomyšlsko, Morava, Slovensko, Chebsko) vybavené malovaným nábytkem, selskými kroji a dalšími předměty lidové kultury. Dále uvidíte místnosti s ukázkami lidových nástrojů, výrobků a zařízení používaných v každodenním životě. Některé vystavené exponáty jsou zároveň prodejné. K muzeu patří také antik, kde kromě starých věcí, můžete zakoupit vstupenky na prohlídku a různé upomínkové předměty. Prohlídka hradu s průvodcem zahrnuje návštěvu muzea, řemeslných dílen, kaple i rytířského sálu.SkanzenAreál venkovských staveb tedy skanzen se nachází v zahradách a je, stejně jako muzeum na hradě, ukázkou venkovského života dob minulých. Můžete si tu z blízka prohlédnout větrný mlýn, zvonici, špejchar, vinný sklípek, salaš, milíř či starý dřevařský katr. Většina staveb má přístupné interiéry s ukázkou zařízení, nástrojů a techniky pro ně typické.ZahradaPři procházce zahradami, se kromě romantického zážitku, můžete dovědět i něco nového o naší flóře. Je zde totiž vysazeno více jak 1000 různých druhů dřevin, rostlin a květin a ty méně známé jsou opatřeny cedulkami s popiskem. Bohaté zastoupení má v zahradách také fauna, tedy zvířátka. Na hladině rybníka občas uvidíte kapří ploutev. V ohradách a ve výbězích se pasou kozy a ovce, nechybí tu však ani krávy.

Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Je hluboká 41 m. Má dva vestibuly. Jeden vyúsťuje na náměstí republiky a druhy u Masarykova nádraží. Vestibul na náměstí Republiky byl vyzdoben šesti skleněnými stěnami od V. Ciglera a vestibul u Masarykova nádraží skleněnou mozaikou od J. Grima. Stanice navazuje na tramvajovou a železniční dopravu. Projektanty byli E. Kyllar a A. Hübschmannová.Název stanice je odvozen od její polohy.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je situována pod blokem domů mezi ulicemi V Celnici – Hybernská a mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím v prvním městském obvodu. Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Hloubka nástupiště je 40 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce je trojlodní s 18 páry prostupů na nástupiště. Ke stanici patří technologický tunel o délce 92 m. Obklad stěn za kolejištěm tvoří vypuklé čočky, tvořící dojem obrazovky. Na nástupišti je to pak tabulové sklo se zalisovanou hnědou fólií. Výstup ze stanice je dvěma eskalátorovými tunely. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Jeden je stiuován do prostoru pod náměstím Republiky, druhý pak do blízkosti Masarykova nádraží. Oba mají dvoupodlažní monolitickou, železobetonovou konstrukci, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými nosníky. Počet provozně-služebních místností: 158Obestavěný prostor: 98.000 m3Stavební náklady: 618 mil. korun.

Stanice metra Vltavská je situována u areálu nádraží Praha – BubnyZprovozněna byla III. úseku trasy C v roce 1984. Hloubka nástupiště je 20,75 m pod povrchemStanice je hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami. Konstrukce tvoří šestipodlažní monolitický rám, s mezistropy zavěšenými na horní masivní strop stanice. Obklad tvoří přírodní keramika.Stanice má jeden výstup do atriového vestibulu.Počet provozně-služebních místností: 262Obestavěný prostor: 88.430 m3.Stavební náklady: 198 mil. korun.