Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech se zaměřuje na muzejní a vlastivědnou práci a dokumentaci vývoje přírody a společnosti rokycanského regionu. Muzeum se specializuje na paleontologii dokumentující celou oblast Barrandienu. Další specializace je v oboru železářství, ve kterém se zaměřuje na Rokycansko, Plzeňsko a Berounsko, v oboru botanika i Brdy a Křivoklátsko. Obecní zastupitelstvo královského města Rokycany rozhodlo o zřízení muzea v r. 1904 za úřadování starosty Jana Anichobra na podnět Dr. Bohuslava Horáka, profesora a pozdějšího ředitele gymnasia v Rokycanech. Pro veřejnost bylo otevřeno 24. září 1905, tento den je také uváděn jako den vzniku muzea. Stálá expozice Železářství na Rokycansku a Podbrdsku (historie výroby železa od 13. do 20. století, cvočkařská výroba, umělecká litina) Bydlení na Rokycansku v 19. století (venkovské bydlení a drobná domácká výroba, občanská domácnost ve 20. letech 20. století, měšťanská domácnost) Rokycansko v minulosti (prehistorie, středověk, cechy a řemesla, kulturní a společenský život regionu do r. 1918) Otisky času (na paleontologických nálezech z Rokycanska dokumentuje život v prvohorách, třetihorách a čtvrtohorách v regionu). Muzeum spravuje dále: Vodní Hamr v Dobřívě Pamětní síň Jindřicha Mošny v Dobřívě      

Monumentální poutní kostel Panny Marie Dubské stojí na okraji obce Dub nad Moravou. Chrám byl vystavěn v letech 1734-1756 místními řemeslníky za pomocí poutníků a farníků. Materiál byl použit z okolí. Vysvěcen byl až v říjnu 1761 olomouckým biskupem Maxmiliánem z Hamiltonu. Roku 1782 postihl kostel požár od úderu blesku, tehdy shořely obě věže. Kostel byl záhy opraven, jen věže byly zmenšeny oproti původním. Za vlády císaře Josefa II. byly roku 1784 zrušeny poutě mezi nima i ta zdejší. Další pohroma postihla kostel 11.5.1853, tehdy se zřítila klenba od presbytáře až k oltáři sv. Anděla Strážce. Oprava kostela trvala sedm let a stála na 8 tisíc zlatých. Kostel patří mezi ty nejvyšší, výška lodě ke klenbě činí 30 m a dlouhá je 55 m. Věže byť nižší než ty původní mají i tak výšku 68,5 m. V interiéru se nachází hlavní oltář se sloupovým pozadím (K. Frič z Tovačova) s milostným obrazem Panny Marie, který sem byl umístěn v roce 1764 (původně visel v letech 1720-1727 na lípě u Nenakonic). Kromě toho je tu dalších osm oltářů: sv. Kříže, sv. Valentýna, sv. Vendelína, Panny Marie Růžencové, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anděla Strážce, sv. Jana Křtitele. Za hlavním oltářem je obraz Očišťovaní Panny Marie v chráme (1747) nad oltářem sv. Kříže pak obraz Ukřižování (1761). Kostelní varhany pocházejí z roku 1764. Chrám je přístupný v době bohoslužeb a poutí.

Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v České Lípě.

Současné dochované opevnění pochází z barokní období výstavby zahájené po roce 1652. Úpravy doznal i hrad, jehož středověké opevnění bylo obehnáno novým cihelným pláštěm. Roku 1673 byly vybudovány v opevnění kasematy, jejichž střechu tvoří hlinitý násep tlumící případné dopady dělostřeleckých granátů. Po velkém požáru v roce 1809 bylo město do té doby považované za vojenskou pevnost prohlášeno za otevřené. S rozrůstající zástavbou padla velká část opevnění. Největší ucelená část se zachovala na západním okraji ve svahu nad řekou. Další menší části můžeme vidět v oblasti Kasárního náměstí a v zahradě bývalého františkánského kláštera (vstup z hradební ulice). V jihozápadním dochovaném bastionu se nachází archeologická expozice.