Hodiny na Staroměstské vodárenské věži, jak napovídá letopočet v jejich spodní části, pocházejí z roku 1880. Z doby, kdy byla věž rekonsrtuována. Krom hodin dostala také novou střechu. Hodiny mají čtyři ciferníky a umožňují tak dobrou viditelnost na ciferník z mnoha míst.

Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích

Kousek severně za obcí se nachází při serpentině silnice vedoucí na Rousínov, nový židovský hřbitov. Zřejmě jde o třetí hřbitov ve městě, ten středověký a starý již zcela zanikly. Současný byl založen roku 1744. Je zde pochována řada místních rabínů. Hřbitov ploše 4.045 m2 se nachází na svažitém pozemku, ohrazen cihlovou zdí vysokou až dva metry ukrývá na cca 300-350 náhrobků. Nejstarší pochází z let 1735-1736. Převážným materiálem je pískovec, žula, vápenec a mramor. Hřbitov je uzamčen, nikde není informace o možnosti zpřístupnění. Parkovat lze krátkodobě při příjezdové odbočce ze silnice ke hřbitovu.

Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.