V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo. Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště. 

Městské muzeum v Čáslavi, patří mezi naše nejstarší venkovská muzea. Stavbu financovala ze svého rezervního fondu Záložna čáslavská. Pro veřejnost se muzuem otevřelo poprvé 22. listopadu 1885.Do nové patrové novorenesanční budovy s kopulí, byly přeneseny bohaté přírodovědné sbírky Josefa Kaunického (1820 – 1908), mecenáše muzea. Ten daroval městu velkou sbírku přírodnin a sbírky shromážděné muzejním a archeologickým spolkem Včela Čáslavská. Obě tyto složky však pracovaly po dlouhé období zcela odděleně. Sloučeny byly v roce 1910. Původní exponáty se dochovaly do současnosti a jsou vystaveny v dobových vitrínách. Dokumentují způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce. Stálá expozice Zoologie,  ukázka prezentace sbírek v 19. století; Sklo a porcelán, sbírka harrachovského skla; Národopis - fajánse, lidový textil; Mineralogie a geologie; Archeologická expozice dějin města a středověkého kamnářství

Pod bývalým zámkem stojí bývalá jízdárna postavená v roce 1860. Je největší stavbou svého druhu v Čechách a po vídeňské i druhou největší ve střední Evropě. Je opatřena pozoruhodným krovem. Jsou zde spojeny prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Stavba je dlouhá 60,2 m, široká 52 m a vysoká 26,3 m. Samotná hala má rozměry 20 x 40 m. Stavba obsahovala kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje, v patrech se pak nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Na konci 20. století byl stav jízdárny natolik špatný, že se uvažovalo i o její demolici. Nakonec se jí podařilo zachránit a v letech 2000-2005 si rekontrukce vyžádala 46.792.700 Kč. Objekt by měl sloužit veřejnosti ke kulturním, společenským a sportovním akcím.

Hodinová věž Klementina je součástí příčného křídla, které stavěl C. Lurago kolem roku 1668. Samotná věž stojí v severovýchodním nádvoří a člení je rustikovaná nároží, jednoduché římsy jsou zakončeny cibulovou bání.