Židovské osídlení se v Luži, okres Chrudim, datuje od druhé poloviny 16. století. Tehdy vzniklo ghetto, které existovalo až do nacistické okupace. Většina židovských domů stojí do současnosti, stejně jako synagoga v Jeronýmově ulici, která byla postavena v roce 1780 v barokním slohu. Nahradila starší modlitebnu, která v Luži stála už od roku 1612. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, následně jako sklad a později jako sušárna surových kůží. To synagoze paradoxně pomohlo, protože přítomnost dezinfekčních prostředků přispěla k zachování dřevěných interiérů a dokonce se dochovala unikátní středová zděná bima (pódium nebo řečniště). V budově se dochovala vedle kamenné ženské galerie i velká část mobiliáře, kované svícny, lustr, svatostánek, unikátní textilie, množství fragmentů starých tisků a rukopisů. Dnes slouží synagoga kulturním účelům.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Jihomoravské město Mikulov leží v okrese Břeclav asi 50 km jižně od Brna na česko-rakouské hranici. Má kolem 7 700 obyvatel. Toto starobylé město s mnoha pamětihodnostmi se rozkládá v jedinečné oblasti přírodních krás, pohádkových zámků i starobylých hradů a skvělého vína. Je součástí turistické destinace Pálava a Lednicko-valtický areál. Původně zde byla slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století. První písemné záznamy pocházejí až z roku 1249. V tomto roce získali město darem Lichtenštějnové. Osada byla povýšena na město v roce 1410. Roku 1575 je Mikulov a celé panství předáno rodu Ditrichštejnů, který město vlastnil až do roku 1945. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy.V tomto období byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Roku 1719 byl zámek po ničivém požáru přestavěn do barokní podoby.Silnou komunitu města tvořili Židé, kteří se ve městě začali usazovat od 14. století. Židovské město patřilo k nejvýznamnějším na Moravě a dokonce zde sídlil i zemský rabín. V 16. století přichází do města hledat útočiště před pronásledováním další významná komunita – sekta novokřtěnců zvaní habáni. Zdatní řemeslníci výrazně přispěli hospodářskému a společenskému vývoji města. Přítomnost obou těchto komunit je dokladem velké tolerantnosti městské vrchnosti. Mikulov byl místem mnoha významných událostí např. zde Marie Terezie přijala v roce 1753 hold moravských stavů či zde roku 1805, po bitvě u Slavkova, podepsal vítězný Napoleon mírovou smlouvu s Rakouskem a nebo v roce 1866 se zde po bitvě u Hradce Králové uskutečnila jednání o rakousko-pruském příměří. Na zámku byl pruský hlavní stan s pruským králem Vilémem I. a Bismarckem.Mikulov si do dnešních dnů udržel pozdně středověkou podobu a návštěvníci zde mohou vidět řadu památek. V dominantě města v barokním zámku dnes sídlí Regionální muzeum s expozicí vinařství a obřím sudem. Z původního hradu se dochovala gotická hranolová městská věž u které stojí barokní kostel sv. Václava. Na náměstí a v okolí je řada malebných renesančních a barokních domů. Pozornost zasluhují také kanovnické domy, radnice, kašna se sochou Pomony či barokní trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojice. Na náměstí nepřehlédnete renesanční sgrafitový dům U rytířů a Dietrichsteinskou hrobku – původní kostel sv. Anny z roku 1623, později přestavěný na rodinnou hrobku, kde nyní spočívá 45 rakví. Z dalších památek jmenujme barokní piaristické gymnázium, které bylo první svého druhu v českých zemích a také památky, které odkazují na významnou židovskou přítomnost v městě, tedy židovskou čtvrť, synagogu a významný židovský hřbitov. Krásné okolí láká k procházkám či vyjížďkám na kole, místní cyklostezky jsou napojené na rakouské a lze si tedy udělat výlet i do příhraničních vinařských oblastí Rakouska. A už tradičně se zde v září koná vinobraní.

Kostel sv. Jiljí - Ruda, okres Ždár nad Sázavou.