Muzeum jihovýchodní Moravy se nachází ve Zlíně. Bylo založeno roku 1953, tehdy jako Krajské muzeum a navazovalo na činnost městského muzea a firmy Baťa. Základ sbírek muzea byl položen už v roce 1946, kdy  byly městské sbírky převezeny z Památníku poškozeného náletem do zámku Lešná a byly obohaceny o část sbírek hrabat Seilernů, bývalých majitelů Lešné. Později byla část sbírek převezena do malenovického hradu. Dnes sídlí muzeum na zámku Zlín. Stálá expozice Pamětní síň Františka Bartoše (1837-1906) - pamětní síň jedné z nejvýznamnějších osobností našeho kulturního života druhé poloviny 19. století. Svým mnohostranným dílem výrazně ovlivňoval rozvoj národního života na Moravě. Vynikající pedagog, etnograf, folklorista a dialektolog. S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly - dokumenty z osobního života z období před vzájemným setkáním, unikátní ukázky dokladů o přípravách na vytouženou cestu kolem světa, rozsáhlý archiv fotodokumentace, kolekce platidel a poštovních známek z navštívených zemí. Zlínské filmové studio od reklamy k tvorbě pro děti - expozice představuje zlínské filmové studio v celém širokém spektru tvorby, které se věnovalo za více než 60. let své existence. Neomezuje se pouze na oblast animovaného filmu a jeho stěžejní tvůrce Hermínu Týrlovou a Karla Zemana, postihuje zlínský ateliér od jeho počátků jako reklamního ateliéru firmy Baťa až po jeho úlohu jedinečného centra dětského filmu u nás. Pod Muzeum jihovýchodní Moravy patří tyto pobočky: Obuvnické muzeum ve Zlíně Hrad Malenovice muzeum Luhačovického Zálesí Baťovský domek ve Zlíně památník Ploština

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 4,6 ha a leží na katastru Bohnice. Údolím mezi Starými Bohnicemi a pravým břehem Vltavy protéká Bohnický potok a prochází tudy východní část Bohnické ulice. Údolí zarůstá listnatý les s typickou hajní květenou. Na okrajích skalních výběžků a na místech bývalých vinic vegetují teplomilná společenstva. Je zde bohaté zastoupení ptactva a drobných živočichů.

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.

Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku                       V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku                                Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.