Rozhledna na Sylvánském vrchu (414 m) na plzeňském Severním předměstí je jednou z možností jak se podívat na město piva z ptačí perspektivy. Rozhledna je jednou z mnoha, které vznikají pro potřeby mobilní komunikace. Jedná se o šedesát osm metrů vysoký typizovaný stožár Radiomobilu.  Tato výška dělá z rozhledny jednu z našich nejvyšších ocelových konstrukcí. Při jeho výstavbě, v roce 1999, si dali radní města Plzně podmínku, že tato věž musí být přístupná veřejnosti. Po dostavbě v roce 2001 započalo martyrium jednání o to, kdo bude provozovatelem rozhledny. Paradoxem bylo, že o to nejevilo zájem ani město ani Radiomobil. Do této roztržky vstoupil v roce 2003 soukromý podnikatel Alois Mach, který dokázal 30. 5. 2003 rozhlednu na vlastní náklady zpřístupnit veřejnosti. Od dubna 2006 zabezpečuje páteční a víkendové zpřístupnění během turistické sezóny plzeňské gymnázium Fr. Křižíka.

Ostrov Císařská louka leží při levém břehu Vltavy s kterým je v jižní části spojen jedním mostem mostem. Kovový most slouží pro pěší a automobilovou dopravu. Původně zde byla louka, jak vyplývý z názvu, která byla v roce 1902 od břehu oddělena a za účelem vybudování přístavu pro vory, které splavovaly po Vltavě dřevo. V severní části přístavu byl ještě koncem 20. století mezi ostrovem a smíchovským břehem v provozu přívoz. V roce 1297 se zde konala slavnost spojená s korunovací krále Václava II. Proto se louka a později ostrov, nazývala Císařská. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreaci a vodní sporty. Pražský ostrov Císařská louka je prvním pojmenovaným ostrovem po toku Vltavy. Dále pak následuje Veslařský ostrov,  Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov  (Žofín), Střelecký ostrov, Kampa. ostrov Štvanice, Rohanský ostrov, Libeňský ostrov a Císařský (Trojský ostrov). Ostrov je v místním slangu nazýván také jako "Cinda".

Kostel sv. Máří Magdalény v Přední Kopanině patří mezi nejzajímavější pražské kostely. Jeho vznik se odhaduje na první polovinu 12. století, kdy zde byla původně postavena rotunda. V roce 1779 se zřítila původní klenba. Kostel byl stavebně upraven a obnoven až v letech 1852 – 1858 díky K. Wiensenfeldemovi. V rámci opravy kostela byla přistavěna boční loď a zvýšena jeho věž. Kostel stojí téměř ve středu kopaninského hřbitova. V jeho blízkosti proto byla postavena z bývalé jezuitské kaple márnice.Nejstarší písemná zmínka o kostele v Přední Kopanině pochází z roku 1285, ale svatyně je nesporně starší. V jádru románská rotunda s podkovovitou apsidou a hranolovitou věží z opukových kvádříků byla postavena v první polovině 12. století. Podle pověsti vznikla rotunda na místě, kde kněžna Libuše, ještě než se stala křesťankou, obětovala bohům. Když se pak nechala pokřtít, přeměnila prý tento pohanský chrámek v křesťanský. Po roce 1572 daroval císař Maxmilián Kopaninu jezuitům a ti obsadili faru duchovním svého řádu. V roce 1779 se zřítila část klenby, a zdálo se že tato starobylá památka zanikne. K záchraně přispěl penzionovaný rakouský císař a český král Ferdinand Dobrotivý. Kostel byl v roce 1853 opraven, vybudována dřevěná kupole, zvýšena věž, prolomena nová okna a na jižní straně dostavěna obdélná loď. Celková úprava kostela pak proběhla v první polovině 80. let 20. stol. 

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce Trhový Štěpánov. Za železničním přejezdem vede k němu polní cesta od silnice směřující na Chlum. Hřbitov je doložen v 17. století, ale založen byl patrně již dříve. Na ploše 1.741 m2 se dochovalo okolo 300 náhrobků z let 1711-1940. Hřbitov je udržovaný, ohradní zeď je opravená, stejně tak i vstup u márnice. V obci se nacházela synagoga, která však byla v první polovině 20. století zbořena.