Zřícenina hrádku Vítkovec stojí na vyvýšenině v lese jižně od Milčanského rybníka. Historie hrádku Hrádek byl postaven za Václava z Vartenberka okolo roku 1503. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandu I., stal se jeho majetek za trest manstvím. Po jeho smrti sídlila na Vítkovci vdova Kateřina. Po její smrti vzniklo nové sídlo v Zahrádkách a zdejší hrádek obývali zámečtí úředníci. Po Bílé hoře byl veškerý majetek Janu Jiřímu z Vartenberka konfiskován. Hrad zanikl někdy za třicetileté války. Dnešní podoba Do dnešní doby zůstalo z hrádku zachováno nárožní zdivo, vysoké 7 m na východě a zhruba 3 m na jihu. Materiál z hradu byl údajně použit při stavbě kostela v Holanech. Tipy na výlet   Na výlet se můžete vydat na nedaleký zámek Stvolínky, zříceninu hradu Jestřebí nebo na zříceninu hradu Frýdlant. Nedaleko České Lípy najdete zříceninu hradu Lipý. Ve městě je k vidění barokní klášter obutých augustiniánů, Galerie vlastivědného muzea a také Vlastivědné muzeum. Zajímavé je si prohlédnout i městské opevnění nebo se podívat na rozhlednu na Špičáku. Ubytování jistě najdete v České Lípě.  

Synagoga v Uherské Hradišti je situována blízko kláštera. Byla postavena roku 1875 v tzv. elektrickém historizujícím slohu. Na počátku 20. století byla secesně upravena a doplněna kupolí. Během Druhé světové války ji potkal osud jako většiny synagog. Němci ji zničili a již nikdy nesloužila k bohoslužbám. Od roku 1967 jsou její prostory využívány Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. V roce 1999 byla částečně rekonstruována od škod, které ji způsobily povodně v roce 1997.

Vstup do města zajišťovaly tři brány z nichž tato s názvem Pražská je ve své dispozici nejzachovalejší, chybí je ale předbraní. Do velké věže vysoké 48 m se dá stále vstoupit pouze po točitém schodišti malé věže přes můstek nad branou. V malé věži je k vidění prastarý typ klenby tzv. přečnělkové. Zde každá cihla přesahuje cihlu níže položenou, čímž se prostor postupně uzavírá. Dnešní podoba pochází z roku 1883 kdy byla puristicky restaurována. Věž je v sezonně přístupná veřejnosti a slouží hlavně jako vyhlídková.

Základem v dnes zbytkách dochovaného městského opevnění historického centra města bylo dřevěné opevnění tvořící palisádu s valem. Ve druhé polovině 14. století vzniklo kamenné opevnění, jenž bylo přebudováno na konci 15. století po skončení česko-uherských válek. Další zdokonalení proběhlo v 17. století za třicetileté války. Vzniklo tak opevnění tvořené hlavní hradbou se sedmi věžemi, příkopem a vnější hradbou s bastiony. Přístup byl zajištěn pomocí tří bran. Do dnešní doby se zachovaly jen krátké úseky hradeb. Jeden v ulici Jana Lucemburského (při Slováckém muzeu), další v ulici Dlouhá s bývalou věží, dnes přestavěnou na bydlení a dalším úsekem v parku naproti nádraží se zbytky jedné brány (Zadní později nazvané Matyášova).