Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 84,15 ha a rozkládá se na území katastru Liboc. Na území obory se vyskytují teplomilná lesní společenstva. Je zde zastoupena i lilie zlatohlavá. Na stinném svahu údolí vegetuje třtina rákosovitá, pstroček dvoulistý, bika hajní, či rozrazil lékařský. Je zde zastoupena řada živočišných druhů.

Loreta patří k architektonickým skvostů Kosmonos a byla postavena v letech 1702-1708 podle návrchu architekta Giovanni Alliprandiho na místě dřevěného kostelíka sv. Martina. Ústřední stavbou je obdélníková budova Santa Casa, jejímž vzorem byla stavba tohoto typu v italském městě Loretto. Loreta je obklopena ambity, které se otvírají do nádvoří řadou půlkruhovitých arkád. Na východní straně byla umístěna barokní kaple sv. Martina, zaklenutá kupolí byzantského typu. Pod ní se nachází krypta. Při areálu Lorety stojí zvonice z roku 1673, postavená podle návrhu architekta Francesca Carattiho. Areál Lorety je zpřístupněn průvodcem o sobotách a nedělích.

Renesanční zámek Kolštejn můžeme vidět přímo nad vlakovou zastávkou v obci Branná (dříve Kolštejn), 23 km od okresního města Šumperk, Olomoucký kraj. Historie zámku Původní gotický hrad byl postaven počátkem 14. století rodem Wustehubů za účelem střežení zemské stezky z Moravy do Slezska. Ve 14. století získali Kolštejn páni z Lipé, pak přešel do majetku Valdštejnů. V 15. století za pánů ze Zvole bylo sídlo přestavěno na těžko dobyvatelný středověký hrad. Hrad byl však opuštěn koncem 16. století, kdy zde Žerotínové vybudovali renesanční zámek. Nový zámek bezprostředně navazoval na gotický hrad, měl třípatrovou vstupní věž a sály byly vyzdobeny štukovými klenbami. V roce 1581 se Kolštejn dostal do vlastnictví významného slezského rodu pánů z Vrbna, kteří pokračovali ve stavbě zámku. V roce 1614 byla dokončena i stavba kostela, který spolu s fojtstvím stavebně navazuje na zámek a vytváří celkovou dominantu obce Branné. Stavba zámku byla provizorně dokončena v pobělohorské době. Z původního hradu se nám dodnes dochovala obvodová zeď a zbytky paláce na západní straně. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. V čase třicetileté války měl Kolštejn ještě poměrně důležitou úlohu jako hlavní opěrný bod císařských vojsk. Byly sem také odvezeny cenné věci z jiných lichtenštejnských zámků kvůli obraně před Švédy. Na druhé straně však vojenská posádka způsobila na zámku hodně škod. Po třicetileté válce se stal kolštejnský zámek jenom hospodářským sídlem správy panství, kdy klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V 19. století byl zde umístěn knížecí pivovar a zámek byl pronajímán k různým účelům. Od roku 1850, kdy byl zrušen purkrabský úřad umístněný na Kolštejně, věnoval kníže Lichtenštejn část zámku obci, která tu umístila školu. Další části sídla byly provizorně upraveny na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku. Roku 1926 celý zámek vyhořel a postupně jej získala obec. V 60. letech 20. století převzal objekt n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava, který ihned zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci. Od roku 1998 je zámek Kolštejn opět v rekonstrukci. Prohlídka zámku Prohlídka kolštejnského zámku a hradu zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního hradu. Ve zpřístupněné části si návštěvník prohlídne Černou věž s vyhlídkou, zámecké nádvoří s renesančními arkádami, zámeckou kapli se zbytky nástěnných maleb, místnosti se štukovou výzdobou a také zřícenina původního hradu s nádherným výhledem do okolí. Dále je zde instalována malá expozice o historii Kolštejna. V průběhu sezóny jsou pořádány také výstavy soudobého umění a další kulturní akce. Tipy na výlet Z Branné se můžete vydat na vrch Šerák, skalní útvary Obří skály nebo na horskou chatu Paprsek. Nedaleko Bělé pod Pradědem najdete Vřesovou studánku, dále přírodní útvar Venušiny misky, můžete vystoupit na vrch Točník nebo si prohlédnout skalní útvar Vozka. Za návštěvu jiste stojí i přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Ubatování najdete přímo v Branné.

Židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce. Od hlavní silnice je potřeba odbočit na Bohdašice a před kostelem sejít uličkou vlevo dolů. Na konci obce se pak dát vpravo po polní cestě a po cca 100 m se hřbitov nachází vpravo od cesty. Hřbitov byl založen nejpozději v první čtvrtině 18. století a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Za druhé světové války byl hřbitov zpustošen nacisty. Po válce se pak při rekonstrukci hřbitova vrátily pouze starší náhrobky. Dnes je plocha hřbitova 1.097 m2 zaplněna z necelé poloviny asi 49 náhrobky pocházející z let 1742-1893, většinou barokního a klasicistního typu. Na hřbitově je pochován mimo jiné 105-letý Mathias Kraus.