Velký a několik menších vodopádů se nachází v údolí západně od Karlovy Studánky při cestě na Praděd. Údolí jímž protéká Bílá Opava pramenící mezi Petrovými kameny a Pradědem, je dlouhé necelé 4 km. Spodní část se nachází ve výšce okolo 760 m.n.m., konec pak zhruba mezi 1300-1310 m.n.m. Střední a spodní část tvoří šedé až zelené břidlice a bílé či žlutavé křemence. Horní část je pak tvořena pradědskou rulou. Vše vzniklé z mořských usazenin prvohorního stáří. Průtok Opavy značně kolísá mezi 0,2 – 2 m3/s. V sušším období je průtok velmi nízký, při tání či přívalových deštích se dokáže velmi rychle zvednout. V roce 1997 při povodních se hladina zvedla místy až o tři metry. Jindy potok se změnil v dravou říčku, která odnesla všechny dřevěné lávky a mostky, které se zde nacházely a dokonce přemístila i některé vetší balvany. V horní části se nachází několik menších vodopádů a pak velký vodopád o výčce 7,9 m. V místech velkého vodopádu je možno spatřit tzv. „obří hrnce“ v Jeseníkách ojedinělý jev. Jde o prohlubně na rulových plotnách, v průměru velkých až několik decimetrů, jenž se vytvářely po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených kouskách hornin. V údolí kolem Bílé Opavy a přes vodopády vede turisticky značená cesta s naučnou stezkou. V místech kde se nacházejí vodopády je výstup trochu náročnější. Jinak je možno tuto část obejít po nenáročné turistické cestě.

Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou, který také vstoupil do historie pod názvem Vrškamýk, leží na návrší nad stejnojmennou obcí nad levým břehem Vltavy. Krátká historie Kamýka Dvorec Kamýk se poprvé připomíná v listině knížete Bedřicha z roku 1186, jako přechodné sídlo panovníka, který se svojí družinou lovil v okolních lesích. Vrcholně středověký královský hrad zde založil až Václav I. a dokončil Přemysl Otakar II. Václav I. zde v letech 1236, 1240 a 1247 datoval několik listin. Podhradí se záhy rozrostlo v městečko s farním kostelem a přístavištěm pro vory. Byl zde zbudován přechod přes řeku, takže se Kamýk stal významným střediskem vltavského kraje. Vznikem nových královských hradů, především Karlštejna, význam Kamýka upadal. Zdejší úřad lovčího byl přenesen na hrad Dobříš a z kdysi mohutného hradu se stala ve druhé polovině 14. století pustnoucí zřícenina. Dispozice hradu Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Poloha hradu nebyla nijak výhodná a proti okolním výšinám se nacházel v téže výši. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran obytná, patrová křídla. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo. Snad mohlo jít o hradní kapli. Hrad Kamýk nad Vltavou náleží k významným stavbám posledních Přemyslovců. Je reprezentantem typu hradu s obvodovou zástavbou. Ubytování si můžete vybrat přímo v Kamýku nad Vltavou.

Dřevěná rozhledna je 14,5 m vysoká. Její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 11 metrů, na kterou lze vystoupat po 32 schodech. Rozhledna byla zpřístupněna 20.5.2006 a je volně přístupná.

Židovský hřbitov se nachází asi 500 jihozápadně od obce Bohostice na severním okraji lesa. V současné době (2010) k němu nevede prakticky žádná cesta, je potřeba se vydat z Bohostic po silnici směrem na Kamennou. Kousek za obcí se dát vlevo přes pole nebo po okraji pole k severnímu okraji lesa. Kousek před lesem přejít přes remízek na o něco níže se nacházející pole v jehož jihozápadním cípu u lesa je již vidět ohradní zeď a márnice. Hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 18. století. Na svažité ploše cca 1.061 m2 se dochovalo přes 100 náhrobků. Ohradní zeď a márnice je opravena a hřbitov je uzamčen.