Jihomoravské město Mikulov leží v okrese Břeclav asi 50 km jižně od Brna na česko-rakouské hranici. Má kolem 7 700 obyvatel. Toto starobylé město s mnoha pamětihodnostmi se rozkládá v jedinečné oblasti přírodních krás, pohádkových zámků i starobylých hradů a skvělého vína. Je součástí turistické destinace Pálava a Lednicko-valtický areál. Původně zde byla slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století. První písemné záznamy pocházejí až z roku 1249. V tomto roce získali město darem Lichtenštějnové. Osada byla povýšena na město v roce 1410. Roku 1575 je Mikulov a celé panství předáno rodu Ditrichštejnů, který město vlastnil až do roku 1945. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy.V tomto období byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Roku 1719 byl zámek po ničivém požáru přestavěn do barokní podoby.Silnou komunitu města tvořili Židé, kteří se ve městě začali usazovat od 14. století. Židovské město patřilo k nejvýznamnějším na Moravě a dokonce zde sídlil i zemský rabín. V 16. století přichází do města hledat útočiště před pronásledováním další významná komunita – sekta novokřtěnců zvaní habáni. Zdatní řemeslníci výrazně přispěli hospodářskému a společenskému vývoji města. Přítomnost obou těchto komunit je dokladem velké tolerantnosti městské vrchnosti. Mikulov byl místem mnoha významných událostí např. zde Marie Terezie přijala v roce 1753 hold moravských stavů či zde roku 1805, po bitvě u Slavkova, podepsal vítězný Napoleon mírovou smlouvu s Rakouskem a nebo v roce 1866 se zde po bitvě u Hradce Králové uskutečnila jednání o rakousko-pruském příměří. Na zámku byl pruský hlavní stan s pruským králem Vilémem I. a Bismarckem.Mikulov si do dnešních dnů udržel pozdně středověkou podobu a návštěvníci zde mohou vidět řadu památek. V dominantě města v barokním zámku dnes sídlí Regionální muzeum s expozicí vinařství a obřím sudem. Z původního hradu se dochovala gotická hranolová městská věž u které stojí barokní kostel sv. Václava. Na náměstí a v okolí je řada malebných renesančních a barokních domů. Pozornost zasluhují také kanovnické domy, radnice, kašna se sochou Pomony či barokní trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojice. Na náměstí nepřehlédnete renesanční sgrafitový dům U rytířů a Dietrichsteinskou hrobku – původní kostel sv. Anny z roku 1623, později přestavěný na rodinnou hrobku, kde nyní spočívá 45 rakví. Z dalších památek jmenujme barokní piaristické gymnázium, které bylo první svého druhu v českých zemích a také památky, které odkazují na významnou židovskou přítomnost v městě, tedy židovskou čtvrť, synagogu a významný židovský hřbitov. Krásné okolí láká k procházkám či vyjížďkám na kole, místní cyklostezky jsou napojené na rakouské a lze si tedy udělat výlet i do příhraničních vinařských oblastí Rakouska. A už tradičně se zde v září koná vinobraní.

Barokní zámek Koleč se nachází ve stejnojmenné obci, 11 km severovýchodně od Kladna. Vznikl na počátku 18. stol. náhradou za renesanční tvrz. Dnes je zámek bohužel smutným příkladem devastace po roce 1989. Ale snad se začíná blýskat na lepší časy…    Historie místa Samotná ves vznikla ve 14. století kolem statku, který držel roku 1318 Vaněk z Kolče. Zřejmě velmi brzy vnikla v Kolči na dnes již neznámém místě také tvrz. Vaňkovi potomci sídlili ve vsi do počátku 15. století. Dnešní zámek nechali postavit Ubelliové v letech 1713 – 1714. V tomto období byla postavena a vysvěcena i kaple Nejsvětější trojice a založena zahrada. K výstavbě dnešního zámku došla za Libora Václava Ubellima ze Siegburgu. Poté zde sídlil jeho bratr Daniel Leopold, který vybudoval v zámecké kapli rodinnou hrobku. Ve druhé polovině 19. století se majitelem zámku stala samotná habsburská rodina a připojila jej ke svým državám kolem Zvoleněvse. Roku 1898 došlo k přístavbě zámecké kaple, která ve své původní podobě nedostačovala rostoucímu počtu věřících. Po vzniku Československa se dvůr i se zámkem v důsledku pozemkové reformy stal majetkem českého státu a po r. 1945 připadl státnímu statku Zvoleněves. Po společenských změnách se dostal zámek do soukromých rukou a začal nezadržitelně chátrat. Dispozice zámku Vlastní zámek je patrová obdélníková budova s kratším křídlem na východní straně. Hlavní průčelí s obdélnými okny a středním trojosým rizalitem je zakončené trojúhelníkovitým štítem. Přízemí budovy je zaklenuto valeně s výsečemi. V patře jsou zbytky barokních stropů se štukovými zrcadly. V jižním sousedství zámku se rozprostírala malá okrasná zahrada s osově orientovanou branou a altánkem. Nedaleko od Zákolan můžete navštívit zbytky hradiště Budeč, zříceninu hradu Buštěhrad nebo zámek Buštěhrad ve stejnojmenném městě. Za vidění stojí i muzeum Památníku Lidice. Pokud budete chtít strávit v okolí více času, můžete se ubytovat na Kladně. I samotné Kladno má co nabídnout.

V blízkosti Valašských Klobouk, mezi obcemi Vysoké Pole a Drnovice, je místo zvané Ploština. Dříve zde stála pasekářská osada, dnes je zde památník obětem II. světové války a okupace ze zlínského okresu. Důvod proč památník stojí zde je 19.duben 1945. Tehdy, na samém sklonku Druhé světové války, zde Němci ztrestali statečnost místních lidí, kteří podporovali partyzány a jejich vesnici bez milosti vypálili. V plamenech našlo smrt 24 obyvatel. Po válce zde bylo pro pozůstalé postaveno několik nových domů, ale každodenní život se sem už nevrátil.Památník vznikl v roce 1975 k 30. výročí osvobození. Upomínkou na samotnou ploštinskou tragédii je kaple se jmény zavražděných pasekářů. Jeden z místních domků byl Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně zadaptován pro muzejní účely. Expozice v něm instalovaná je věnována historii protifašistického odboje ve zlínském okrese. Stálá expozice Ploštinská tragédie - Boj za svobodu proti fašismu. Památník Ploština patří pod muzeum Jihovýchodní Moravy.

Původně gotická brána Kouřimská se nacházela nedaleko ulice Jungmannova. Ve druhé polovině 15. století byla doplněna předbraním. Kromě toho stavba prošla několika úpravami. Pro zchátralost byla hlavní část brány v roce 1783 zbourána. Do dnešní doby se dochoval portál předbraní (kulisová brána) se zazděnou plastikou dvou erbů z druhé poloviny 18. století.