Kaple byla postavena v roce 1672 hraběnkou Šternberkovou pro klášter theatínů. V roce 1783 byla zrušena a zbořena. Dnes po ní najdeme pouze torzo na hradní rampě na Hradčanském náměstí.

Neznámý bojovník Padl v boji s německými okupanty v květnovém povstání 1945.

Město Žirovnice se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Městečko ležící na stejnojmenné říčce má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1345 a její historie je spjata se zámkem, který dnes stojí na místě původního gotického hradu, který byl založen ve druhé polovině 14.století. Podobu hradu a historii městečka ovlivnil kutnohorský rod Venclíků z Vrchovišť, který velmi zbohatl při dolování stříbra v Kutné Hoře. Venclíkové nechali v 15.století celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli. V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město bylo zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek. Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří obnovili zámek i řadu venkovských kostelů a kaplí. Základní obživou obyvatel panství bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby. V 17. století se ve městě úspěšně rozvíjelo obuvnictví a soukenictví. V 19. století proslulo městečko perleťářstvím, zejména výrobou knoflíků. Výrobu perleťových knoflíků zavedl Josef Žampach a na tuto tradici navazuje i dnešní průmyslová výroba. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Nejvýznamnější památkou Žirovnice je tedy místní goticko-renesanční zámek, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem. Byl založen ve trojúhelníkovém půdorysu s okrouhlou věží na jižní straně a s kaplí. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a opevněn. V 16. a 17. století dostal hrad po renesančních přestavbách již zámecký ráz. Ve 20.století vyhořel a po rekonstrukci je dnes v jeho prostorách umístěno také městské muzeum s expozicí věnovanou perleťářství. Nad náměstím stojí neogotický kostel svatého Filipa a Jakuba z 19. století. Cennou památkou je také chráněný mariánský sloup z roku 1777.

Věž na kopci Rosička (645 m), kousek od Sázavy v okrese Žďár nad Sázavou, je další z řady moderních telekomunikačních stožárů sloužící zároveň turistům pro daleké výhledy. První vyhlídkovou stavbou na tomto kopci byl kovový letecký maják. Když podlehl korozi, byl za druhé světové války stržen. Po válce zde turistům sloužila provizorně pro výhledy do kraje dřevěná triangulační věž s vyhlídkovou plošinou. Počátkem 90. let se starostové blízkých obcí, Sázavy a Nižkova, zajímali o možnost výstavby rozhledny. Finanční náročnost celého projektu je přiměla oslovit všechny tři mobilní operátory. Nabídli jim pronájem obecního pozemku na vrcholu Rosičky s tím, že na svůj vysílač umožní přístup veřejnosti. Stavbu vzal pod svá křídla nakonec Český Mobil, který finančně pokryl náklady na výstavbu věže i příjezdové cesty a první návštěvníci se mohli z nové ocelové rozhledny poprvé do kraje rozhlížet 11. srpna 2001. Projekt věže vypracovala firma Giltek Czech Praha, realizaci pak společnost Ericsson. Věž je sestavena z pěti dílů. První dva jsou vysoké 12 m, mají průměr 2 m a nesou schodiště. Další tři jsou vysoké 6 m a jsou na nich upevněna technologická zařízení. Celková výška věže tak činí 42 metrů, přičemž vyhlídkový ochoz je umístěn 24 metrů nad zemí. Vede na něj 140 schodů, po jejichž vystoupání si můžete prohlédnout Žďárské vrchy či Posázaví. Obdobnou stavbu je možné nalézt u obce Kozárov na Blanensku. Věž je volně přístupná.