Renesanční zámek v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, se nachází v centru města, na místě původního gotického hradu s hranolovou věží, založeného již ve 13. století. Renesanční perla Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pestrá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století, kdy byl založen gotický hrad šlechticem Borešem z Rýzmburka. Gotický hrad byl přebudován na renesanční zámek ve dvou přestavbách. Koncem 15. století a na začátku 17. století. Tedy v době, kdy byli vlastníky panství pánové z Boskovic a zejména Žerotínové, šlechtici velmi vzdělaní, zcestovalí a ovlivněni humanismem. Význačným mužem první přestavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek o čtyřech křídlech kolem čtvercového nádvoří. Z tohoto období pochází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp – zámecký pískovcový portál s nápisem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini (Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492). Brána je mimořádnou stavební památkou, je uznávána vedle ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portálu v Tovačovském zámku, jako nejstarší renesanční památka u nás. Moravská Třebová - centrum vzdělanosti Po vymření rodu Pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Tento moravský šlechtic po studiích na západoevropských univerzitách pobýval v Itálii a po návratu pozval ke svému dvoru řadu významných umělců, astrologů a filozofů. Renesanční podoba K dokončení renesanční přestavby zámku byl povolán stavitel J. Mottala de Bonamone z Horního Engadinu v severní Itálii. Přestavba navazovala na první stavební úpravy Boskoviců a dvěmi symetrickými patrovými křídly bylo vytvořeno přední nádvoří. Vstupní část zámku je převýšená, věžovitá s trojlodním, křížově zaklenutým vestibulem. Zatímco vnější průčelí zámku je dost strohé, bez členění, do nádvoří se otevírají velkolepě řešené bosované arkády v manýristickém duchu. Za velkým předním arkádovým nádvořím je menší nádvoří staré části s již zmíněným zachovalým pískovcovým portálem. Když se Ladislav Velen ze Žerotína stal hlavou moravského stavovského povstání, a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti, stal se zámek po zkonfiskování majetkem Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Roku 1840 zámek vyhořel a značná část zámku byla stržena nebo přestavěna. Zachovalo se manýristické arkádové předvoří, jedna pozdně gotická místnost a hodnotný portál z roku 1492. Od poloviny 20. století se zámek stal majetkem města.  Krásné expozice a bohatý kulturní život V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic. Návštěvníci v rámci jednoho prohlídkového okruhu mohou vidět středověkou mučírnu s největším počtem replik dobových mučících nástrojů v ČR. Nachází se v tajemném prostředí původního gotického sklepení. Návštěvníci mohou vidět nejrůznější a nejhrůznější nástroje, jako např. stoličku pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice, klec pro odsouzené a ukázky cel s odsouzenými. Vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. V dalších expozicích je k vidění měšťanský životní styl v 17. - 20. století, život na venkově nebo humanismus a renesance v Moravské Třebové. Nová expozice Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny vás zavede do laboratoře astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Nahlédněte do tajemství elixíru života nebo kamene mudrců. Zámek v Moravské Třebové tak pořádá mnoho kulturních akcí a netradičních prohlídek.  Tipy na výlet V Moravské Třebové si dále můžete prohlédnout radnici, Galerii umělecké fotografie, Městské muzeum, františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch, kostel sv. Josefa nebo městské opevnění. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Pastýřka.  Ubytování najdete přímo v Moravské Třebové.

Pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané nechal vystavět Ferdinand Bonaventura Harrach v letech 1760-1763. Harrachové koupili panství v roce 1726, v té době stál sice v Náměšti tzv. Dolní zámek, ale ten již potřebám šlechty nevyhovoval, proto tento významný rod přistoupil k výstavbě nového sídla. Harrachové vlastnili zámek až do roku 1780, kdy přešel sňatkem do vlastnictví rodiny Kinských. Posledním šlechtickým majitelem byl Evžen II. hrabě Kinský. Ten v roce 1916 prodal velkostatek velkoobchodníkovi se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun.Ten zámek zmodernizoval, zavedl elektřinu, vodu a instaloval vytápění. Podle Benešových dekretů byl objekt v roce 1945 zkonfiskován. Od 1. července 2000 je majetkem města, dnes je přístupný veřejnosti. Podoba zámku Zámek neprošel žádnými stavebními úpravami, a proto si zachoval svou původní podobu, kterou mu dali Harrachové. Je to čtyřkřídlý objekt, jehož boční křídla uzavírají dvůr, celý areál je situován uprostřed kruhovitého parku, ze kterého čtyřmi směry podle světových stran vycházejí lipové aleje. Patrová hlavní budova s typickou mansardovou střechou a vikýři je ovlivněna soudobou francouzskou architekturou. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovými zařízeními z 18. a 19.století. Zajímavá je velká sbírka porcelánu, hlavně míšeňského. Unikátní je expozice slavnostních a cestovních kočárů olomouckých biskupů a arcibiskupů z 18. a 20. století. Navštívit lze také zámeckou kapli a Zámeckou galerii moderního umění. Tipy na výlet V Čechách pod Kosířem najdete klasicistní zámek, rozhlednu, prohlédnout si můžete Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo zámek Nové Zámky v Mladči. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde stojí za návštěvu mnoho zajímavostí a památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.

Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem datuje svůj vznik do roku 1900. Charakteristickým znakem jeho rané existence bylo umístění v několika expozicích v rámci města a také roudnického zámku. Právě tato skutečnost, tedy nestálé místo umístění expozic a tím i obtížnější zpřístupnění sbírek, vedlo k zániku muzea na přelomu 50. a 60. let 20. století.    Obnovy se dočkalo Podřipské muzeum až roku 1999. Obnova proběhla nejdříve ve třech, později ve dvou místnostech na Městském úřadě v Roudnici nad Labem. Prostory muzea však neumožňovaly rozsáhlejší a komplexnější muzejní aktivitu. Své vlastní budovy se dočkalo Podřipské muzeum až roku 2003. Tedy po více než stoleté historii. Původní sbírky však byly převedeny na okolní muzejní instituce, takže prvním úkolem bylo znovuvybudování sbírkového fondu. Fond byl tak postupně získáván zpět, většinou formou dlouhodobých půjček.Dne 15. listopadu 2004 byla slavnostně otevřena první část stálé expozice, zaměřená zejména na historický vývoj Roudnice a okolí. Kromě stálé expozice, provozovalo muzeum od roku 2003 do roku 2005 jako svoji oddělenou expozici, středověkou věž, zvanou městská Hláska. V únoru 2006 byly zpřístupněny výstavní prostory pro stálé i dočasné expozice v druhém patře muzea. Stálá expozice Pravěk Podřipska Středověk Podřipska Lobkowiczové na Roudnici Roudnický deskový betlém. Velké pohyblivé diorama "Mechanický Říp" na motivy kolážových pohlednic Říp budoucnosti.

Osoblažský židovský hřbitov se nachází asi 150 m severovýchodně od hlavního náměstí za manšími bytovkami při menší zahrádkářské kolonii. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1570. Založen byl při městských hradbách. Na jeho nejstarší části se dnes nenacházejí žádné viditelné náhrobky. V letech 1667-1673 byl rozšířen severním směrem do prostoru příkopu, valu a parkánu. Západní cíp nově získaného pozemku sloužil jako čestné pohřebiště rabínů. Tarén na kterým se hřbitov nachází je značně členitý a není vyloučeno pohřbívání ve více vrstvách. Dochovalo se zhruba okolo 300 náhrobků, převážně z bílého mramoru. Některé jsou pak i z pískovce nebo žulové. Nejstarší pocházejí z poloviny 17. století. Barokní náhrobky jsou typologicky v České republice naprosto unikátní, byly totiž ovlivněny polskými židovskými tradicemi. Osoblažský náhrobek je typický svým tvarem a výzdobou. V Osoblaze se necházela i synagoga. První dřevěná byla postavena v místě bývalého biskupského hradu roku 1570. V roce 1624 byla vypálena dánskými vojáky. V letech 1727-28 postavena nová v barokním slohu, která rovněž vyhořela při požáru města v roce 1802. V letech 1807-08 byla postavena další synagoga v pozdně barokním slohu. V roce 1833 byla poškozena požárem, přesto po opravě sloužila až do počátku 20. století. Její osud se naplnil v roce 1933 kdy byla do základů zbořena a její vnitřní vybavení převezeno do Krnova. Dnes se na jejím místě nacházejí zahrádky. Židovský hřbitov je v dobrém stavu a volně přístupný.