Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Slovácké muzeum se sídlem v Uherském Hradišti je významnou regionální institucí, jež etnograficky, archeologicky, umělecky a historicky dokumentuje život národopisné oblasti Slovácko. Z původně malého kulturního zařízení, zrozeného z obětavého úsilí a nadšení vlastenecky zaměřených pracovníků, vznikla profesionální a vysoce odborná instituce, která slouží veřejnosti v několika budovách. Hlavní budova Slováckého muzea Hlavní budova muzea je situována do Smetanových sadů v Uherském Hradišti. Expozice se zaměřují na Slovácko a konají se zde národopisné, archeologické a historické výstavy. Stálé expozice Slovácko - Život v kruhu výročních zvyků s podtitulem Jak člověk na vesnici žil a tvořil je průřezem výročním zvykoslovím od předvelikonočního zahájení hospodářského roku až po jeho ukončení vinobraním a posvícením - hody jako přežitků děkovných slavností za úrodu. Slovácko - Lidové odívání V oddílu krojové retrospektivy je možné zhlédnout ukázku nejcharakterističtějšího z dvaceti osmi druhů krojů na Slovácku, které specifikoval Josef Klvaňa v roce1923. Výběr krojů, obřadních krojových součástek, výšivek a krajek je dokladem variability druhů a typů - od honosných krojů obřadních a svátečních, přes polosváteční, pracovní, letní a zimní, oděv starých lidí i svobodných. Slovácko - Tradiční sídlo a dům Závěr expozice přibližuje návštěvníkovi tradiční sídlo a lidové obydlí na Slovácku. Osídlení této oblasti je známé od pravěku a má svůj základ ve středověkých sídlištích, kde splňovaly jednotlivé usedlosti předpoklady pro ochranu před počasím a jinými negativními vlivy a vytvářely podmínky pro hospodaření a život rodiny. Objekty Slováckého muzea Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici v Uherském Hradišti  - zde je možnost seznámit se s výtvarným uměním jihovýchodní Moravy a s díly našich i zahraničních autorů, Památník Velké Moravy ve Starém Městě -  v něm se nachází expozice dokumentující významnou část dějin naší země. Dvě zemědělské usedlosti – jsou památkou lidového stavitelství Čtyři archeologické lokality -  v Uherském Hradišti, Starém Městě, Modré u Velehradu a u Osvětiman. Všechny jsou vyhlášeny národními kulturními památkami, je možno prohlédnout si rekonstruované základy velkomoravských chrámových staveb. Expozice Leteckého muzea Kunovice – sbírku tvoří 22 historických letadel a vrtulník Mi-4.  
V obci Malšín se nachází kostel Srdce Ježíšova vystavěný v 15. či 16. století na místě raně gotického kostelíka sv. Magdalény, jenž tvoří sakristii dnešního kostela. Roku 1593 byl renesančně přestavěn, roku 1677 barokně a v druhé polovině 19. století prošel úpravou na dnešní pseudogotický vzhled. Zhruba 400 m jižně od obce se nachází menší skalnatý vršek s kaplí Panny Marie vystavěné v roce 1856. Od kaple je dobrý půlkruhový výhled jižním směrem.
Doporučujeme
Tvrz Dráchov
Dobře zachovalá věžovitá tvrz Dráchov se nachází poblíž areálu zemědělského družstva na severním okraji stejnojmenné obce, ležící 3 km jižně od Soběslavi. Tvrz není přístupná. Dráchovskou tvrz postavili vladykové z Dráchova v průběhu 14. století. V roce 1353 se zde připomíná Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. Jejich potomci zde sídlili s krátkými přestávkami až do roku 1505. V tomto roce prodali bratři Ctibor, Hynek a Václav z Dráchova ves s tvrzí Kateřině z Minsterberka. Kateřinina dcera pak Dráchov přinesla věnem svému manželovi Adamovi z Hradce, který jej přičlenil ke svému řečickému panství. Tvrz později sloužila jako sýpka. Věž tvrze je téměř pravidelného čtvercového půdorysu s novou střešní krytinou. Tipy na výlet V nedaleké Soběslavi najdete Blatské muzeum s národopisnými expozicemi. západně od Soběslavi u obce Záluží stojí za návštěvu skanzen. Tamtéž můžete navštívit také Blatskou kovárnu a loutkářské muzeum. Zajímavá jsou také rašeliniště  Borkovická Blata. Ubytování najdete v Soběslavi. M.K.
Doporučujeme
Karlštejn
Nad řekou Berounkou se tyčí na vápencové skále gotický hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to jak historickým významem, tak mohutností a architekturou. Královská klenotnice Karlštejn nevznikl jako správní centrum panství nebo královské sídlo, ale od počátku byl určen jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek relikvií a říšských korunovačních klenotů. Později zde byly uloženy i české korunovační klenoty. Pojmenován byl po svém zakladateli Karlu IV., českém králi a císaři Svaté říše římské, a stavěn byl podle plánů Matyáše z Arrasu v letech 1347 – 1355. Husitství ukončilo nejslavnější éru existence Karlštejna. Po smrti Karlova syna Václava IV. přestali čeští králové svůj hrad navštěvovat. Sídlila tu pouze posádka, která měla za úkol Karlštejn chránit. Hrad začal pozvolna pustnout. Do podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II. V letech 1877–1899 byla provedena celková puristická rekonstrukce hradu, při níž hrad získal svou dnešní tvář. 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže Architektonická posloupnost hradu začíná nejníže umístěnou studniční věží a purkrabským domem na hlavním nádvoří. Dále pokračuje mohutným císařským palácem a nad ním menší, tzv. Mariánskou věží. Stavba hradu vrcholí samostatně opevněnou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly uloženy svátosti, říšský korunovační poklad, korunovační klenoty českých králů a archív český. Právě kaple sv. Kříže je nejcennější částí hradu, je vyzdobena deskovými obrazy z dílny Mistra Theodorika, které představují světově unikátní gotickou galerii, dochovanou do dnešní doby. Stěny i strop kaple pokrývá zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, které vytvořily na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe. Velké zážitky přináší i zpřístupněný interiér hradu, kde je možné spatřit v Císařském paláci Dvořenínskou a Rytířskou síň s kaplí sv. Mikuláše, dále ložnice, audienční a hodovní síň a sál předků s největší obrazovou galerií českých panovníků v ČR. Karlštejn je díky své poloze blízko Prahy nejnavštěvovanějším českým hradem. Ročně jej navštíví tisíce turistů což má za následek, že cesta od parkoviště k hradu je lemována stánky se suvenýry a soukromí se zde návštěvník rozhodně nedočká. Kromě hradu si můžete prohlédnout také muzeum Betlémů - jedná se o kolekci starých českých betlémů vyřezávaných ze dřeva, ale je možné vidět i betlémy z raritních materiálů jako např. cukr nebo chleba. Pokud byste na Karlštejně chtěli strávit delší čas, vhodné ubytování jistě najdete ve stejnojmenné obci Karlštejn.