Na břehu řeky Labe, na okraji stejnojmenného města, stojí renesanční zámek Brandýs nad Labem. Historie zámku Na počátku 14. století nechal Jan z Michalovic postavit tvrz na levém břehu Labe u Staré Boleslavi. Tu marně dobýval i Jan Lucemburský roku 1317. V majetku Michaloviců zůstalo panství až do začátku husitství, kdy o něj načas jako tvrdí katolíci přišli. Panství však znovu získali po roce 1437. Po vymření posledního mužského člena rodu přešlo sídlo na Jana Tovačovského z Cimburka. V 15. století za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. Dodnes se dochovalo velké trojdílné okno s aliančním cimbursko-krajířským a krajířsko-šelmberským znakem v prvním patře nejstarší části objektu. Za údajný odboj zkonfiskoval císař Ferdinand I. Krajířům celé panství. Po roce 1547 se Brandýs stal panstvím České komory a důležitým článkem v řetězu královských statků v Polabí. Habsburkové postupně při dalších přestavbách přeměnili pozdně gotický hrad v reprezentační renesanční zámek s oborou a parkem, v němž byly umístěny různé stavby. Fasády zámku byly vyzdobeny bohatými sgrafity. Přestavby byly dokončeny koncem 16. století. Za Rudolfa II. vznikly pod dohledem Hektora de Vaccani letohrádek a míčovna a tzv. dlouhá pavlač, umožňující přímý přístup do zahrad přes původní příkop v místech starého vstupu do areálu hradu, kde je dodnes také dochována pozdně gotická kulisová brána. Za třicetileté války Brandýs značně utrpěl a byla zničena většina zahradních i hospodářských staveb. V 1. polovině 18. století bylo upraveno předhradí, poté Františkem M. Kaňkou i jádro. Zámek tehdy sloužil jako lovecké sídlo a druhé patro bylo přestavěno na důstojnické byty. Za majetku velkovévodů toskánských v 19. století došlo k částečné regotizaci objektu. Za napoleonských válek roku 1813 se zde sešel císař František s carem Alexandrem I., pruským králem Vilémem III. a vrchním velitelem koaličních armád knížetem Karlem Schwarzenberkem. V roce 1873 byla v romantizujícím slohu přestavěna věž a brána zámku. Po roce 1910 se majitelem Brandýsa stává stát. Od roku 1921 na zámku sídlila Správa státních lesů. Dnes je zámek v rukou města Brandýse nad Labem – Stará Boleslavi a jeho část slouží muzejním účelům. Renesanční zámek Renesanční Brandýský zámek je čtyřkřídlá budova s hranolovou věží a s arkádami v západním křídle nádvoří. Na všech stěnách jsou zlomky několika vrstev figurálních a ornamentálních sgrafit. Expozice zámku dnes představuje výstavu výtvarného umění ze sbírek Okresního muzea Praha-východ. Díky tomu jsou přístupné některé interiéry (zámecká kaple, rytířský sál, vojenské sály, lovecká chodba). V obnovených renesančních sálech jsou pořádány krátkodobé výstavy. Interiér Brandýského zámku dokladuje i období pobytů císaře Karla Habsburského. Za vidění v blízkosti zámku stojí i mnohé městské památky souměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, jako například židovský hřbitov a synagoga, Kaple blahoslaveného Podivena, radnice ve Staré Boleslavi a mnohé další.

Na místě staré školy stával již ve 14. století dřevěný kostel. V roce 1798 byl postaven kamenný kostel v místech kde se dnes nachází kamenný kříž (v blízkosti dnešního kostela). Nynější kostel byl postaven vysvěcen v roce 1907. Na jeho stavbě pracovalo na 90 zedníků a každý měl k ruce 3 pomocníky. Díky tomu stavba kostela trvala jen 1,5 roku. Za druhé světové války byl poškozen, ale za pomoci farníků bylo vše opraveno. Kostel je jednolodní, postavený z červených režných cihel s věží vysokou 75 m. Kněžiště je polygonální se sakristií a na kaplí na bocích. Klenby jsou žebrové, hvězdicové. Hlavní oltář je ve tvaru archy a doplněný dřevořezbami.

Historie hradu Tento hrad byl založen císařem Karlem IV. a je písemně doložen roku 1361 v listině, kterou panovník osvobozuje obyvatele Starého Plzence od roboty na stavbě hradu za poplatek 28 kop grošů. Tento pevný a strategický bod se měl stát správním a obranným střediskem královské moci v okolí. Za hustiských válek byl husity obléhán, ale pro své dobré opevnění nebyl dobyt. Ve druhé polovině 15. století přešel postupně jako zástava do majetku různých šlechtických rodů, z nichž ti nejvýznamnější byli Šternberkové. Na počátku 16. století sloužil hrad již jen jako lovecký hrádek. Později vyhořel a na příkaz krále byl opuštěn. V roce 1561 ho získali Kokořovci z Kokořova, kteří vlastnili štáhlavské panství a hrad jim patřil celých 150 let. Pod vlivem romantismu v první polovině 19. století začíná být o hradní zříceninu opět zájem. Tehdejší majitel Kristián z Valdštejna dal Radyni zčásti upravit a zpřístupnit veřejnosti. V roce 1920 zakoupilo hradní zříceninu město Starý Plzenec a nákladem spolku pro zachování hradu Radyně a Hůrky byl odborně opraven a dále zpřístupněn veřejnosti. Dispozice hradu Hrad byl postaven na strmém buližníkovém vrchu. Původní příchod do hradu byl od jihozápadu přes příkop do hranolové brány, která byla součástí prvního hradebního pásu. Za ním byl další suchý příkop s kamennou ohradní zdí, přes který vedl padací most do druhé brány. Uprostřed nádvoří pak stál obdélný palác 11,5 m široký a 26,5 m dlouhý. Na užších stranách byl sevřen věžemi. Západní má tvar hranolový a východní půlválcový. Do paláce se vcházelo od severu po padacím mostě. Tento vstup se však do dnešní doby nedochoval. Přízemí paláce bylo rozděleno na dvě prostory, odtud se vcházelo po dřevených schodech do velkého sálu v prvním patře. Na sál navazovala komnata vybavená krbem a prevétem. Hlavní obytné prostory byly plochostropé. V prvním a druhém patře nalézáme pozůstatky roubených komor. Východní půlválcová věž neměla dělený vnitřní prostor a její účel byl plně obranný a sloužila i jako hladomorna pro těžké provinilce. Západní věž byla pětiposchoďová. Na malém dvorku před západní věží byla vyhloubena cisterna hluboká dnes 11,6 m, do které se sváděla dešťová voda ze střech. Odtud se nabírala vědry na rumpálu a vylévala do pískovcové nálevky v přízemí západní věže. Ve válečném období to byl jediný zdroj vody, jinak se voda nosila z malých studánek na úbočí kopce. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovalo významné torzo obou věží jejichž průměrná tloušťka zdiva je 2,45 m a obvodové zdivo paláce o průměrné tloušťce zdiva 2,3 m. Na západní (obytnou) věž, jejíž výška je 22,13 m, se dá po 118 schodech vystoupat, a tak plní i funkci rozhledny. V okolí paláce se ještě místy dochovaly zbytky obranných hradeb a skromné zbytky vstupních bran. Hrad Radyně je přístupný v sezoně. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete klasicistní zámek Kozel, kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, barokní zámek Dolní Lukavice nebo můžete vystoupit na rozhlednu Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v Plzni.

Novorenesanční zámek Nový Stránov stojí na ostrohu nad Skalským potokem u obce Jizerní Vtelno na Mladoboleslavsku. Historie zámku Na místě zámku Nový Stránov stála původně tvrz, na jejímž místě byl v letech 1463-1468 postaven gotický hrad Jarošem ze Svojovic. Z této doby se zachovala výrazná kamenná věž. Hrad byl tehdy centrem poměrně rozsáhlého panství, které ve 2. polovině 16. století drželi Berkové z Dubé. Za nich a i dalších majitelů došlo k renesanční přestavbě hradu. Poslední pozdně renesanční fáze přestavby probíhala již za Viléma Slavaty z Chlumu. V tomto stavu přetrval zámek vlastně až do poloviny 18. století, kdy se jej v roce 1746  ujali Příchovští z Příchovic. Za Jana Příchovského došlo roku 1767 v zámeckém areálu k výstavbě kostela sv. Václava, jehož autorem byl František Heger. V té době se uskutečnila i změna vnějšího vzhledu, zvláště vznikly unikátní otevřené arkády. Svůj dnešní až pohádkový vzhled získal zámek při poslední novorenesanční přestavbě na konci 19. století. Plány přestavby pocházejí od architekta Josefa Schulza, Josefa Mráze a pražského kameníka Josefa Víška pro Marii z Valdštejna - Vartemberka. V roce 1917 koupil Stránov Josef Šimonek, prezident Škodových závodů v Plzni. Po roce 1945 bylo sídlo využíváno pro účely JZD a později jako dětský domov. Tuto dobu prakticky nepřežil kostel sv. Václava. Od roku 2003 je stránovský zámek opět v soukromých rukou, byl navrácen potomkům posledního majitele Ing. Jaromíru Šimonkovi a jeho sestře MUDr. Blance Horové. Zámek dnes Zámek je architektonicky výjimečný, i když jsou jeho interiéry nevybaveny příliš bohatě, určitě stojí za návštěvu. V areálu je vidět postup probíhajících rekonstrukcí. Je zde možné vidět již zrenovovaný kostel sv. Václava. Za zmínku určitě stojí mohutná šestiboká hradní věž z 15. století. Po návštěvě zámku můžete zavítat také do Mladé Boleslavi, kde je k vidění celá řada památek. Můžete se zde také pohodlně ubytovat.