Rozhledna nesoucí jméno herce Vladimíra Menšíka byla postavena na severním okraji obce Hlína asi 4 km severovýchodně od Ivančic. Výstavba rozhledna započala již v květnu (27.5.) roku 2001 položením základního kamene. Pozemek pro výstavbu zakoupila samotná obce Hlína. S výstavbou to však nebylo lehké. Původní náklady se odhadovaly na 1 mil. korun, nakonec vzrostly na 2 miliony. Až 16.5.2005 byl vybudován betonový nosný základ a v srpnu téhož roku usazena pomocí jeřábů částečně sestavená konstrukce. Následovalo opláštění, zábradlí a celkové doladění interiéru. Slavnostně byla rozhledna otevřena až 29.4.2007. Dřevěná rozhledna je 22 m vysoká, na krytou a zasklenou vyhlídkovou plošinu vede 96 schodů. Přístupná je od dubna do října ve své otevírací době.

Vltava je nejdelší česká řeka. Pramení na Šumavě a vlévá se u Mělníka do Labe. Celková délka Vltavy je 430,2 km. Povodí má plochu 28 090 km2. Průměrný průtok u ústí činí 149,9 m3 za sekundu. Do Prahy Vltava vtéká z jihu přes území Zbraslavi a opouští jí na severu přes území Suchdola. Délka toku na území Prahy je 30,9 km. Neužším místem jejího toku je Modřanská úžina, kde má šířku toku 40 m a nejširším je Štítkovský jez, kde má šířku 330 m. Na území Prahy do Vltavy ústí zleva řeka Berounka a devět potoků, a zprava čtrnáct potoků. Vytváří zde dvě slepá ramena. Jedno na Zbraslavi zvané Krňov a druhé na území Bubenče, zvané Malá Říčka. Oba břehy současně jsou spojeny mosty a lávkami na 18 místech. Obtéká několik ostrovů, z nichž ostrov Kampa je vytvořen umělým náhonem zvaným Čertovka. S pomocí několika jezů a plavebních komor je Vltava využívána především pro osobní dopravu. Vltava vytváří na svém toku Prahou jedinečné přírodní scenérie a malebná nábřeží. Řeka Vltava je vyhledávána i rybáři a slouží i pro rekreační účely.

Zřícenina hradu Valdek se nachází na okraji vojenského újezdu Brdy. Od hradu ke zřícenině Na ochranu svého rozsáhlého panství postavil staropanský rod Buziců v brdských lesích počátkem 2. poloviny 13. století hrad Valdek. Roku 1263 se po něm psal Oldřich Zajíc purkrabí Pražského hradu, zakladatel prvního augustiniánského kláštera v Čechách, pojmenovaného později Svatá Dobrotivá. Hrad Valdek jím byl vystavěn podle německého vzoru s okrouhlou masivní věží volně stojící za hradební zdí. Po Oldřichově smrti roku 1271 získali jeho synové Oldřich ml. Žebrák a Zdislav hrad Valdek. Významnou postavou rodu byl Oldřichův vnuk Vilém, nejvyšší maršálek a královský podkomoří, ochránce královny Elišky Přemyslovny, nazývaný též „Zajíc srdce udatného“. Z jeho šesti synů zdědil Valdek Oldřich, jenž roku 1344 hrad a panství prodal Běškovcům z Běškovic. Po nich se zde v průběhu 15. století vystřídalo několik vladyckých rodů. V 16. století vlastnil Valdek rod Pešíků z Komárova, který však neměl dostatečné prostředky na údržbu hradu. Václav Pešík jenž zdědil hrad roku 1586 si postavil novou tvrz a z rozpadajícího se hradu se odstěhoval. Navíc mu byl Valdek za účast ve stavovském povstání zabaven. Hradní dispozice Dispozice hradu byla dvojdílná. Před hradním jádrem se rozkládalo poměrně velké předhradí. Dnešní jádro prošlo velkým vývojem. V první části to byl plochostropý patrový sálový palác. Přízemí bylo dodatečně rozděleno na tři místnosti. V nádvorní stěně v prvém patře probíhala chodbička v síle zdiva na obou koncích zakončena arkýřovými prevéty. Dále byl v prvním patře umístěn mohutný krb. Před palácem stojí bergriftová věž o průměru 10 metrů. Pod věží se nacházelo první nádvoří s hospodářskými budovami, do kterého se vstupovalo branou v hradbě z předhradí po mostě přes hluboký příkop. Dnešní stav Do dnešní doby se nejvíce zachovala bergriftová věž, velké zbytky paláce a hradeb. Přestože se hradní zřícenina nachází ve vojenském újezdu je sem v současné době o víkendech a svátcích přístup volný. V okolínaleznete ubytování například v obci Hořovice.  

Větrný mlýn se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý za svým gruntem. Mlýn fungoval až do druhé světové války, za které bylo mletí zakázáno. V roce 1944 byl poškozen vichřicí a obnoven se čtyřmi perutěmi. Roku 1949 se v něm naposledy šrotovalo. O čtyři roky později ještě dostal novou střechu, pak ale chátral. V roce 1967 jako zchátralý byl prodán k rekreačním účelům. Deset let trvala jeho obnova a v roce 1995 dostal novou střechu ze štípaného šindele. Mlýn je stavba holandského typu s otočnou střechou. Vnější průměr je 9,03 m, výška zdí 6,95 m a celková výška mlýna 10,2 m. Mlýn je v soukromém vlastnictví a vstup je umožněn jen výjmečně po předchozí dohodě s majiteli.