Skalní útvar Zkamenělý zámek se nachází přibližně 3 km východně od Svratky. Vrcholový skalní útvar je tvořen hrubozrnnými dvojslídnými okatými ortorulami a vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čvrtohorách. Ostatně velmi obdobně vznikla převážná většina ostatních skalních útvarů ve Žďárských vrších. Skalní bloky zde dosahují výšky až 10 m, jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40x16 m. V okolí jsou patrné zbytky valů a příkopů starobylého slovanského hradiště. Pod skalami je vytvořen balvanový proud přecházející v rozvlečené suťové pokryvy na svazích, západně pod skalami je vypreparován ještě menší skalní blok. Přírodní památka je volně přístupná a prochází tudy turisticky značená cesta. T.A.

Stará vápenka - Bystré, okres Svitavy.

Historie hradu Stavebníkem hradu byl pravděpodobně Ondřej z Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Jeho pozdější vysoké politické postavení vyžadovalo odpovídající a dostatečně reprezentativní sídlo. To dalo podnět ke stavbě hradu (1260-1270) zřejmě na místě starší dřevěné tvrze. V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1289. Počátkem 15. století sídlil na hradě katolický šlechtic Diviš z Říčan. V listopadu roku 1420 hrad obléhala vojska pražanů a táboritů vedená Janem Žižkou. Diviš nakonec kapituloval, ale podmínky kapitulace si sjednal pouze s Pražany, takže byl při odchodu spolu se svou rodinou a posádku zajat tábority a uvězněn. Jedenáct katolických kněží, kterým poskytoval azyl, bylo na příkaz Jana Žižky upáleno v nedaleké selské jizbě. Husité hrad nezničili, ale obsadili svoji posádkou a zůstal v jejich rukou do roku 1485. Hrad poté měnil své majitele a patrně nebyl ani nijak obýván a udržován. Za majitelů Trčků z Lípy v letech 1485-1544 byl již zcela ponechán svému osudu. Podoba hradu Hrad přibližně oválného tvaru stál na širokém ostrohu. Byl chráněn nevysokým srázem a mohutnou hradbou o výšce dvou podlaží. Ze tří stran ho obklopovala důmyslná soustava rybníků, proti městu pak hluboký příkop s valem. Jádru hradu dominovaly dvě stavby – donjon a palác. Donjon byla čtyřhranná, zřejmě dvoupatrová, věž s plochými stropy o síle zdi 2,7 m. Stála v místě vstupu z předhradí do vnitřního hradu. Z obou stran k němu přiléhaly další stavby. Palác byla dvoupatrová budova z lomového kamene se zdmi silnými 1,8 m. Přízemí mělo rovný trámový strop a vcházelo se do něj přímo z nádvoří. Tvořila jej jedna prostorná místnost o velikosti asi 5 x 13 m, osvětlená dvěma úzkými okénky. Sloužila jako zásobárna, skladiště potravin, zbraní a střeliva. V prvním patře byla stejná síň jako v přízemí. Sem se vstupovalo z dřevěné nádvorní pavlače spojující palác se sousední nižší jednopatrovou stavbou. Ve druhém patře byl hlavní sál vytápěný krbem, zaklenutý třemi poli křížové klenby, osvětlený dvěma sdruženými gotickými okny s trojlisty kružeb ve vrcholech. Druhé patro bylo přístupno z podstřeší sousedního obytného křídla. Součástí druhého patra byl i středověký záchod – prevet. Toto patro sloužilo hradnímu pánu a jeho rodině. Zde se spalo, jedlo, pracovalo a přijímali hosté. Vnitřní propojení jednotlivých pater neexistovalo. Areál hradní zříceniny nacházející se v obci je volně přístupný. Do dnešní doby se zachovaly poměrně velké fregmenty z původního paláce a donjonu. V okolí města Říčany můžete objevovat krásy Ladova kraje, prohlédnout si Muzeum Říčany, nebo se projít údolím Rokytky. Pokud byste se chtěli přímo ubytovat v Říčanech, jistě si vyberete.

Nádrž dokončena v roce 1957 měla za úkol chránit před velkou vodou nedaleký lom na železnou rudu. Po několika letech byla činnost v lomu ukončena a v roce 1975 lom zatopen. Vodní nádrž tak ztratila svůj původní význam a dnes slouží k zajištění minimálního průtoku, ochraně před velkou vodou a k rekreaci. Hráz nádrže je sypaná zemní o délce 404 m a výšce 12,6 m. Celkový objem je 5,664 mil. m3 a zatopená plocha 128 ha. Vstup na hráz je zakázán.