Barokní zámeček Janov stojí v městské části Litvínova. Historie zámku a jeho podoba Jedná se o přízemní zámeckou stavbu, obdélníkového půdorysu s bočními pavilony s mansardovou střechou. Střední část objektu je patrová se stanovou střechou. Nádvoří zdobí plastika Madony s dítětem. V blízkosti zámku stojí od roku 1695 socha sv. Jana Nepomuckého, která patří k nejstarším plastikám svého druhu na Litvínovsku. Zámeček s areálem nechal postavit roku 1670 Michna z Vacínova, pravděpodobně na místě původní tvrze ze 14. stol. Objekt dřív sloužil lesní správě, nyní jsou v něm byty. Zámek je dnes ve špatném technickém stavu a není přístupný pro veřejnost. Tipy na výlet U Litvínova najdete také vodní nádrž Janov. V Horním Jiřetíně můžete navštívit zámek Jezeří. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín. Ubytovat se můžete v Mostě.

Památník Mohyla míru, jež je spravován Muzeem Brněnska, je prvním  mírovým památníkem v Evropě. Historicky je spojena s Bitvou u Slavkova a najdeme ji na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Mohyla Míru byla vybudována v letech 1910 a 1912 a jejím původcem byl vlastenecký kněz z Brna A. Slovák, jenž chtěl učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Kvůli První světové válce se otevření památníku odsunulo do roku 1923. Dnes je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. O státních a církevních svátcích a významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen.Stavba byla vystavěna z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, který má výšku 26 metrů. Na vrcholu je měděný starokřesťanský kříž spočívajícím na zeměkouli a zdobeném reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Zmíněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Na výzdobě se podílel sochař Čeněk Vosmík, jenž vytvořil čtyři štítonoše v rozích stavby a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo. Uvnitř najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium nebo-li Kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Stálá expozice V renovovaném muzejním objektu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci shlédnout zcela novou, netradičně pojatou multimediální expozici "Bitva tří císařů Slavkov / Austerlitz 2.12.1805" (části - Před bitvou, Bitva, O bitvě, Po bitvě), která využívá moderních audiovizuálních prostředků včetně volby komentáře v některém z pěti jazyků (čeština, němčina, angličtina, francouzština, ruština). Muzeum Brněnska spravuje tyto pobočky: Muzeum v Ivančicích Podhorácké muzeum v Předklášteří Muzeum ve Šlapanicích Památník písemnictví na Moravě - Rajhrad  

Sochu sv. Víta na Karlově mostě nechal zhotovit v roce 1714 děkan vyšehradské kapituly Matěj Vojtěch Macht z Löwenmachtu. Jejím autorem je Ferdinand Max Brokoff. Originál sochy je z pískovce. Socha je umístěna na podstavci ve tvaru skály s jeskyněmi, z nichž vylézají lvi. Jsou atributy světcova vyobrazení. Postava sv. Víta je vyobrazena jako římský voják. Na hlavě má ale středověkou knížecí čapku. Vyjadřuje představu světcovy osobnosti jako římského šlechtice umučeného pro křesťanskou víru. Podle legendy získal ostatky jeho ramene český kníže sv. Václav, a nechal v této souvislosti založit křesťanský chrám na Pražském hradě. Dnešní chrám sv. Víta. Replika sochy, která je rovněž dílem Ferdinanda Maxe Brokoffa, je umístěna v Radíči u Sedlčan.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.