Zbytky hradní zříceniny Milštejn se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor. Historie hradu Kdy byl hrad přesně založen se neví, přepokládá se, že byl založen ve druhé polovině 13. století Ronovci. První písemná zprává pochází z roku 1343, a prvním písemně doloženým majitelem je Jindřich Berka z Dubé. V roce 1456 byl Milštejn v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. V roce 1532 kupuje Milštejn Zdislav Berka z Dubé, který již vlastní panství zákupské a k němu také Milštejn připojil. Jelikož se centrem stal pohodlnější zámek Zákupy, začíná význam Milštejna upadat. Koncem 16. století se již uvádí jako pustý. V roce 1634 byly zbytky hradu patrně zničeny švédským vojskem generála Bannera a jeho definitivní zkázu dovršila těžba kamene, ze kterého se vyráběly mlýnské kameny. Tomu také napovídá jméno hradu Mühlstein neboli Mlýnský kámen, o tom ale na závěr. Podoba hradu Původní rekonstrukce hradu dnes již není téměř možná. Pravděpodobně stál na dvou souběžných skalních hřebenech z nichž východnější byl později vytěžen. Přístupová cesta vedla od západu, kde bylo předhradí, chráněné jen dřevěným plotem. Hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem se střílnami. V hradbě pak byla brána, která ještě v 19. století byla asi 3 m vysoká a 4 m široká. V jihozápadní části jádra hradu byla hlavní válcová věž, vysoká údajně 40 m, na severní straně pak zřejmě stála druhá menší věž. Těžba mlýnského kamene Těžba křemenného pískovce pro mlýnská kola zde probíhala v okolí hradu už od středověku. Po opuštění hradu se pak zájem přesunul i na podloží vlastního hradu. Většího rozsahu dosáhla těžba v letech 1665-1689, v té době byla částečně zbourána velká hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá menší věž se zřítila roku 1726 a definitivní zánik velké věže přišel v roce 1793. Další nárůst těžby přišel s rozmachem průmyslu po roce 1873. V té době tu již pracovalo na 100 dělníků. Kámen se lámal ručně železnými klíny a nahrubo opracovával přímo v lomu, pak se teprve dopravoval do továrny v nedaleké Naději kde dostával konečnou úpravu. Ročně se zde vyrábělo na 600 kamenů, které putovaly například do Ruska, Německa, Skandinávie a jinam. Těžba skončila v roce 1910 kdy již došla surovina. Několik nedokončených mlýnských kamenů lze najít v okolí dodnes. Areál hradní zříceniny, ze které se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo (hlavně zbytky ohradní zdi), je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Sloup, zámek Sloup, lesní divadlo Sloup v Čechách nebo do Modlivého dolu. Nezapomeňte navštívit ani Sklářské muzeum v Novém Boru. Ubytovat se můžete také v Novém Boru.

Nemocnice Na Bulovce byla budována od roku 1909, kdy zde byl postaven první, infekční pavilón. K největšímu rozvoji došlo v letech 1927 – 1936. Podle projektu J. Rosolka, V. Martínka, M. Petrů a K. Roštíka byla postavena většina budov dnešního nemocničního areálu. K dalšímu významnějšímu rozvoji došlo v 80. letech 20. století. Naši pouť zakončíme u nemocnice na Bulovce. Areál je směsicí staveb budovaných postupně od roku 1908, které nesou znaky prakticky všech vývojových typů české architektury 20. století. Za druhé světové války zažila nemocnice mimořádně těžké chvíle, když v chirurgickém pavilonu zemřel 4.6.1942 na následky atentátu pod Bulovkou zastupující říšský protektor a generál SS policie Reinhard Heydrich. V místě atentátu cestující tramvaje, která právě jela kolem, pomalu začali probírat z šoku. Mladá blondýnka v raněném poznala Heydricha a ujala se shánění odvozu do nemocnice. Jeden z pasažérů, policista mimo službu, zastavil přijíždějící pekařskou dodávku. Řidič se však zdráhal mít se situací cokoliv společného. Heydrich dál ležel na kapotě svého vozu. Někdo z přítomných proto zastavil další auto – dodávku přepravující leštidlo na podlahy. Bylo krátce po jedenácté když raněného dovezli do nemocnice na Bulovce. Haydrich požadoval chirurga z Berlína, nakonec dospěl ke kompromisu, že se jí zúčastní přední nacistický specialista profesor Holbaum z německé kliniky v Praze. Gestapo dostalo zprávu krátce před polednem. Případ byl oznámen Karlu Hermannu Frankovi, který na Bulovku dorazil krátce před prezidentem Háchou. Příslušníci SS přemístili z oddělení chirurgie veškeré pacienty a jako ochranu proti odstřelovačům nechali zabílit všechna okna. Na střeše nemocnice instalovaly kulomety a u všech nemocničních vchodů rozmístily hlídky SS. Krátce po poledni se dostala zpráva k Hitlerovy. Ve 12.30 telefonoval na Bulovku a pověřil zprávou Franka. Příkře odsoudil Heydrichovu nedbalost a hazard a neprodleně zaslal pancéřový automobil. Za dopadení pachatelů byla vypsána odměna 1.000.000 říšských marek. Několik dní po operaci se však Heydrichův stav výrazně zhoršil. Objevil se zánět podbřišnice a v rychlém sledu otrava krve. K zástavě otravy krve použil chirurg SS rannou verzi sulfonamidu. Tento přípravek však nedosahoval ani zdaleka takové účinnosti jako nacistům dosud nedostupný penicilin. Ve 4 hodiny 30 minut časně zrána 4.6.1942 Heydrich zemřel.

Raně barokní, klasicistně upravený valdštejnský zámek najdeme přímo v centru města Jičína. Jičínský zámek je součástí budov tvořících náměstí a na první pohled s nimi splývá, proto je lehké jej přehlédnout. Návštěva zámku však rozhodně stojí zato. Historie zámku Původně, na místě západní části dnešního zámku, stával po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 začal Zikmund Smiřický se stavbou nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Zámek v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který zahájil stavební činnost ve městě budováním vévodské rezidence. Rozhodl se pro vystavění sídla ve středu frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Za války o bavorské dědictví, tzv. bramborové, roku 1778 byl v Jičíně na čas ubytován i Josef II. Na nějakou dobu upoutal jičínský zámek opět pozornost Evropy, kdy za napoleonských válek v roce 1803 zde sídlil císař František I., kde vedl i řadu schůzí. Nejzávažnější byla schůzka nejvyšších rakouských vojevůdců - Schwarzenberka a Radeckého s ruským generálem Tollem, na níž byla dohodnuta tzv. Svatá aliance proti Napoleonovi. Od roku 1850 přestal zámek sloužit výlučně potřebám panství a s přeměnou státního aparátu se stal postupně též objektem pro nové státní úřady. Byl zde umístěn krajský soud, okresní finanční ředitelství, berní úřad a od roku 1907 také věznice okresního soudu. Po pozemkové reformě nakonec zámek koupilo roku 1936 město Jičín. Dnes je zámek v rukou města Jičína a sídlí zde Muzeum a galerie Jičín, lidová škola umění a některé úřady.  Podoba zámku Zámek Jičín, největší a nejvýstavnější budova na Valdštejnově náměstí, je dvoupatrová stavba obklopující 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě jsou postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti se zámek téměř 100 let neopravoval. Na konci 18. století jej upravil arch. F. Heger, po požáru roku 1809 bylo upraveno hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. Zámecká expozice dnes představuje stálou výstavu střeleckých terčů ostrostřelců a expozici z díla akademického malíře Radka Pilaře /autora pohádkových postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska/. Je zde umístněna také vlastivědná, archeologická a přírodovědná expozice regionu. Návštěvníka zaujme chodba ze zámku k oratoři kostela sv. Jakuba s barokními plastikami ze sochařské dílny Jelínků nebo také cyklus 6 obrazů V. I. Raaba Ze života světců, který byl po josefínské reformě rozdělen a nyní jsou díla opět pohromadě. V muzejní herně a dílně si může návštěvník vyzkoušet tkalcovský stav, nebo mlýnek na obilí. Tipy na výlet Ve městě je dále k vidění židovský hřbitov a synagoga. Rozhled po městě se vám naskytne z rozhledny Čeřovka. V okolí se můžete vydat na zámek Jičíněves, zámek Kopidlno, zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky.  V Jičíně se jistě i ubytujete.  

Historie hradu Hrad Ronov byl založen počátkem 14. století pány z Lichtemburka. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1329 jako majetek Smila z Ronova. V roce 1424 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity. V roce 1444 ho koupil Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Roku 1538 se hrad připomíná již jako pustý. Dnešní podoba hradu Arál hradní zříceniny se nachází v oboře, která je však přístupná. Do dnešní doby se z hradu zachovalo jen torzo paláce a zbytky obvodových hradeb. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Rosička u Sázavy. Prohlédnout si můžete také skalní útvar Rozštípená skála, vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ve Žďáru nad Sázavou najdete komplex zámku a kláštera. Ubytovat se můžete v Žďáru nad Sázavou.