Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Asi 700 m západně od centra obce v údolí toku Žirovnice se nachází zajímavý skalní útvar opředený pověstmi. Šedohnědá skála s kolmo padající stěnou protíná načervenalý pruh přírodního původu. Podle pověsti tento pruh způsobil čert, který prohrál sázku s chytrým ševcem a ve zlosti pak sjel tuto skálu.

Ve městě Beroun jsou rozhledny dvě. Kromě vyhlídky na Městské hoře se lze kochat výhledem i z cihlové rozhledny Děd, stojící na stejnojmenném vrchu (492 m.). Pohádková rozhledna O její výstavbu se zasloužil Klub českých turistů a tato rozhledna byla vůbec první, kterou vybudoval. Byla postavena v roce 1893 a na její stavbu bylo použito 25000 královodvorských cihel. Bílá barva cihel a zdobené cimbuří dávaly rozhledně pohádkový ráz. Je vysoká 12 metrů a na vyhlídku se musí vystoupat po 56 schodech. Po svém otevření se stala častým cílem turistů, které lákal nádherný výhled. Při dobré viditelnosti bylo možné spatřit Milešovku nebo Říp. To bohužel dnes již neplatí. Rozhledna je sice v dobrém technickém stavu, ale její hlavní funkce je značně omezena okolními stromy, které kolem ní vyrostly. Po dohodě byl nakonec vykácen pruh lesa na severní straně a lze tak spatřit Kladno a Křivoklátské lesy.   Výhled sever:  Mackova hora, Kožova hora a Kladensko východ: omezen stromy jih: omezen stromy západ: Křivoklátsko Popis cesty: Cest jak se na rozhlednu Děd dostat je vícero. Jedna z cest vede přimo od vlakové zastávky v Berouně. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její délka je 5 kilometrů. Další variantou je z Berouna autem do vesnice Zdejcina. Na kraji obce doleva slepou ulicí směrem na Hudlice. Zde zaparkujte a po zelené 15 minut přímo k rozhledně.