Kuks je znám především částečně zachovalými barokními lázněmi a špitálem z přelomu 17. a 18. století, jejichž rozsáhlou sochařskou výzdobu realizoval Matyáš Bernard Braun. Historie Kuksu Roku 1664 panství koupil od markraběte Leopolda Bádenského generál rakouské jízdy Jan Špork. Později se správy ujal jeho starší syn František Antonín hrabě Špork. Kuks byl v té době znám svými minerálními léčivými prameny. To přimělo hraběte Šporka vytvořit z Kuksu lázně světové úrovně. V letech 1692–1695 nechal tedy vybudovat velkolepý areál rozdělený řekou Labe na dvě části. Část světská na levém břehu byla určena k léčbě těla, část na pravém břehu byla věnována léčbě duše. Dominantou levého břehu byl zámek, reprezentační sídlo z roku 1710. V roce 1720 započal hrabě výstavbu Domu filozofů, kde umístil svou knihovnu s přibližně 40.000 svazky. Nad třemi léčivými prameny za zámkem byla vystavěna kaple Nanebevzetí Panny Marie. Z balkónu zámku vycházely lázeňské arkádové kolonády. Od zámku vedlo kaskádové schodiště zdobené sochami Tritónů, které se nám dochovaly dodnes. Po kaskádách, které jsou tvořeny mušlemi, stékala voda, o velkých slavnostech i červené víno. Schodiště zakončovala kašna zdobená sochou Polyféma a cyklem Čtyři roční období. Při stavbě lázeňského areálu bylo pamatováno také na zábavu hostí. K tomuto účelu sloužil hostinec "U zlatého slunce", který obnovil svoji činnost roku 2003, vedle něj stálo dřevěné divadlo. Přes Labe vedl most zdobený sochami harlekýnů.   Už za života hraběte začal význam lázní postupně upadat, po jeho smrti chátraly. Postihla je řada povodní, požárů i válečných událostí. Neobývaný zámek roku 1896 vyhořel, v roce 1901 byl stržen společně s troskami lázeňských budov. Ze zámku a lázní se nám dochovalo pouze kaskádové schodiště k Labi a hostinec U Zlatého slunce. V letech 1722 až 1732 postupně vznikal soubor soch v Novém lese. Iniciátorem a objednatelem děl byl hrabě Špork. Jejich autorem se stal Matyáš Bernard Braun, který se podílel na výraznějším zdobení celého panství. V roce 2000 byl areál Nového lesa zařazen americkou organizací World Monuments Fund na seznam sta nejohroženějších památek světa, v roce 2001 byl tento soubor sochařských děl vyhlášen národní kulturní památkou. Tipy na výlet Na Kuksu najdete také Ditrichovu lékárnu jako jednu ze stálých sbírek Národního muzea. V nedalekém Dvoře Králové doporučujeme navštívit zoologickou zahradu nebo Galerii Zdeňka Buriana. V Jaroměři můžete navštívit městské muzeum.  Ubytovat se můžete v Choustníkově Hradišti nebo ve Dvoře Králové nad Labem.

Bezděz je mohutná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy. Vznik hradu spadá do období velkého kolonizačního úsilí českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl ve 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic, měst a hradů. Král hradů Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278 a je typickým představitelem rané gotiky. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl výrazněji přestavován. Rok po Přemyslově smrti se stal Bezděz vězením pro královnu Kunhutu a jejího nezletilého syna Václava II., které zde po bitvě na Moravském poli držel markrabě Ota Braniborský. Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn a začal chátrat. V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců, za všechny je třeba zmínit K. H. Máchu a B. Smetanu. Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté se stal majetkem státu. Královskou cestou k dalekým výhledům a gotické nádheře Nyní je přístupný areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Z hradní 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš. Tipy na výlet V místě můžete také navštívit zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Zvířetice, nedaleké Mnichovo Hradiště nebo město Bakov nad Jizerou. Ubytování jistě naleznete v Bělé pod Bezdězem.

V ulici U Trojice v blízkosti rozsáhlého městského parku stojí kostel Nejsvětější Trojice. Stavba byla založena v roce 1734 a pár let později v roce 1761 přistavěna boční křídla. Do střední lodi jsou otevřena arkádou. V interiéru můžeme nalézt hlavně dřevěnou barokní kruchtu.

Na značené cestě vedoucí z rozcestí pod restaurací Na Tokáni směrem do obce Doubice narazíme na úzkou skalní průrvu. V 19. století zde nechal majitel zdejšího panství Ferdinand kníže Kinský instalovat schody. Místu se rovněž říkalo Trpasličí rokle, či Andělské nebo Úzké schody. Zdejší trochu náročnější úsek lze po značené trase obejít. Doporučujeme ale absolvovat tuto část, nad úzkými schody se totiž nacházejí skalní plošinky ze kterých jsou krásné výhledy na okolní skalní útvary zdejšího údolí.