Zámek Vysoký Hrádek, okres České Budějovice.

Astronomická věž Klementina patří nejatraktivnějším bodům při prohlídkách. Není divu, z jejího vyhlídkového ochozu máte totiž historické centrum Prahy jako na dlani. Její stavitel není jistý, ale je velmi pravděpodobné že jím byl F.M. Kaňka. Ti co této verzi nevěří nejčastěji zmiňují jména jeho kolegů K. I. Dienzenhofera či A. Luraga. Věž jenž byla dokončena v roce 1722 byla postavena z iniciativy rektora jezuitské university Francisca Retze. Její vznik má co do činění  s univerzitním vzděláním. Právě matematika a astronomie byly obory, které se zde přednášely na vysoké úrovni.Věž je vysoká 52 m, na vrchol vede 172 strmých točitých schodů. Věž je ukončena cibulovou bání a na kupoli je olověná postava Atlanta držícího zeměkouli. Kolem r. 1750 zde byla započata astronomická a klimatická pozorování a měření a věž byla osazována astronomickými přístroji. O rozvoj astronomie se nejvíce zasloužil ředitel observatoře Josef Stepling a mechanik Jan Klein. V r. 1775 zahájil Antonín Strnad soustavné záznamy meteorologických a klimatických měření. Nepřerušená řada teplotních měření, která se prováděla třikrát denně, a která zcela splňuje moderní kritéria, započala 1.  ledna 1784. Začátek řady pravidelných měření dešťových srážek se datuje k 1. květnu 1804 a patří k nejstarším ve střední Evropě. Díky tomu drží v tomto směru Klementinu světové prvenství. Je sice pravda, že v Berlíně začali s pravidelným měřením dříve, ale tyto měření byla po řadu let přerušena. Kromě pravidelných údajů o teplotě a počtu srážek se od roku 1842 ohlašovalo z Klementina poledne mávnutím praporu. Po r. 1928 byla astronomická pozorování přestěhována do nové hvězdárny v Ondřejově. Vchod do věže je vedle vchodu do Zrcadlové síně.

Muzeum moderního umění vzniklo přejmenováním budovy Muzea umění Olomouc v červnu 2006. Logicky se zaměřuje na prezetnaci výtvarné tvorby 20. a 21. století. Místo kde muzeum stojí, má velmi dlouhou historii. Původně zde stojící komplex středověkých staveb byl roku 1843 zbořen anahrazen budovou trestnice okresního soudu v pozdně klasicistním duchu.  letech 1915 – 1916 došlo k pozdně secesní fázi přestavby, při níž získalo svou novou podobu hlavní průčelí. Jeho autorem je Jaroslav Kovář starší, sochařskou výzdobu vytvořil Moritz Lau z Mnichova. Dva nízké figurální reliéfy, situované na průčelí po stranách hlavního vstupu, připomínají do dnešních dnů původní využití staveb na dnešní parcele – špitál a trestnici. Pro účely muzea začala být používána po roce 1989 a byla rekonstruována. Pořádá dlouhodobé expozice i krátkodobé výstavy českého i zahraničního moderního umění. Například v r. 2007 se zde konala výstava světoznámého zakladatele výtvarného směru op-art Victora Vasarelyho, v r. 2008 uspořádalo výstavu nejpopulárnějšího českého malíře a ilustrátora Josefa Lady apod. Jako jediné muzeum v ČR se věnuje sběratelství tzv. autorské knihy. Stálá expozice Dům milovníka umění

Kostel netypického zasvěcení sv. Lamberta stojí v obci Lipolec. Jde o původně gotický kostelík, který byl zřejmě opevněný. Později byl téměř zcela zničen kromě věže a kolem roku 1868 znovu vystavěn. Svoji dochovanou věží patří k významným gotickým památkám. Dnes jednolodní kostel má polygonálně ukončený presbytář. V čele kostela stojí 17 m vysoká věž, jejíž poslední patro je dřevěné uložené na krakorcích. Původní kostel měl plochostropou loď, dnešní klenby pocházejí z oprav v druhé polovině 19 století.