Historie hradu Hrad na vysoké kuželovité hoře, západně od Nové Paky, vystavěli na počátku 14. století páni z Vartenberka. Jeho první známý majitel a patrně i zakladatel byl Markvart, jenž se po svém sídle roku 1325 psal „z Goldenburka “. Hradní jádro, ovládající vrchol kopce, sestávalo z veliké hranolové věže spojené s palácem v jeden celek. Roku 1406 koupil hrad nejvyšší královský purkrabí Jan Krušina z Lichtenburka. Jeho syn Hynek byl husitským hejtmanem orebského a pražského svazu. Před rokem 1427 se však již uvádí jako spojenec císaře Zikmunda. Před svou smrtí roku 1454 zdokonalil hradní opevnění výstavbou vnější hradby se šesti podkovitovými dělostřeleckými baštami. Hynkovi potomci sídlili na Kumburku do konce 15. století. Hrad jako vězení Po krátké držbě několika rodů získali hrad před rokem 1529 Trčkové z Lípy. Za nich, v průběhu 16. století, ztrácel Kumburk postupně svůj význam, nebyl trvale osídlen a chátral. Noví majitelé panství Smiřičtí ze Smiřic, využili pevný nepřístupný hrad jako vězení. V kulaté věži, zvané od té doby jako Panenská, byla pro pletky milostné s člověkem selského rodu vězněna více jak 11 let Eliška Kateřina Smiřická. Krutý ortel nad ní vyřkl její otec Zikmund Smiřický, avšak i po jeho smrti roku 1608 ji držela ve vězení její vlastní sestra Markéta Saloména. Jedné noci roku 1619 ji z vězení na Kumburku unesl Jindřich Ota z Vartenberka zvaný Kulhavý, a oženil se s ní. I on si pak činil nárok na dědictví Smiřických. Konec sporům učinil výbuch prachu v hradu roku 1620, při němž Eliška spolu s desítkami lidí přišla o život. Majetek Smiřických nakonec získal Albrecht z Valdštejna. Kumburk, zpustlý v časech třicetileté války, kdy se dostal do moci Švédů, byl na příkaz císaře roku 1658 rozbořen, aby se opět nestal opěrným bodem. Z hradu se zachovaly základy paláce, torzo velké i Panenské věže a zbytky opevnění. Hrad je celoročně volně přístupný, v sezoně je pak zde otevřen prodejní stánek se suvenýry. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na zříceninu hradu Bradlec, na zámek Lomnice nad Popelkou, na zříceninu hradu Kozlov nebo vystoupit na rozhlednu Tábor také u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace najdete stálou expozici v Suchardově domě, věnovanou slavné sochařské rodině. Ubytování najdete v Nové Pace.

Oblastní muzeum v Litoměřicích sídlí v budově renesančně přestavěné Staré radnice. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, ale i výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův Památník – tzv. Máchova světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce“. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří. Stálá expozice I. patro - Geologický vývoj regionu, archeologie, doba románská, gotická, historický vývoj do r. 1700 II. patro - Doba barokní, řemesla, zemědělství, rybářství, historie do r. 1945

Budova byla postavena podle projektu J. Matyáše, L Štefka a P. Štecha. Do provozu byla dána v roce 1976 jako sídlo podniku zahraničního obchodu Kovo. Počátkem 21. století byla zrekonstruována a rozšířena.

Na Kapucínském náměstí stojí kostel sv. Ludmily s bývalým kapucínským klášterem. Celý objekt byl postaven na místě 27 domů zpustošených za třicetileté války. Jako první byl vystavěn klášterní komplex v letech 1647-1648. K jeho severovýchodním rohu byl přistavěn v roce 1656 kostel sv. Ludmily, upravován ještě v roce 1848. Bývalý klášter je čtyřkřídlý patrový komplex seskupený kolem čtvercového rajského dvora. V severním a východním křídle byly objeveny zbytky arkád ambitů. Objekt dnes slouží jako školní internát. Kostel sv. Ludmily je jednolodní stavba s odsazeným a ploše uzavřeným presbytářem. Vnitřek má valenou klenbu s hřebínkovými lunetami, boční kaple je sklenutá křížovou klenbou s hřebínky. Hlavní oltář je od Tobiase Pocka z roku 1660 s oltářním obrazem sv. Ludmily.