Tramvajová zastávka Albertov v ulici Svobodova.Slouží pro přepravu ve směru Nusle.Název ulice je odvozen od nedaleké stejnojmenné ulice Albertov.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Pomník byl zhotoven ve slévárnách D.J.Burgschmidta v Norinberku podle modelu drážďanského sochaře A.Hähnela . Pomník nechala zhotovit pražská univerzita u příležitosti pětistého výročí jejího založení. Proto je také jeho podstaven zdoben alegoriemi čtyř fakult. Odhalen byl v roce 1849.

Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Renesanční zámek v Nasavrkách stojí v dolní části náměstí vedle kostela sv. Jiljí. Zámek prošel v 90. letech rekonstrukcí, dnes se v přízemí objektu nachází romantická obřadní síň, kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro je určeno pro expozici muzea "Po stopách Keltů", ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto".     Historie zámku Původně v Nasavrkách stávala tvrz postavena v 10. - 11. století, která se poprvé připomíná až roku 1545, kdy byla v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. V roce 1585 koupil panství Jan Kekula ze Stradonic. Po jeho smrti se jeho žena znovu provdala za Václava Zárubu z Hustířan a v této době kolem roku 1600 došlo také k úpravě tvrze na renesanční zámek. Roku 1622 bylo sídlo zkonfiskováno a prodáno císařskému důstojníkovi Františkovi de Couriers. Později získal panství rod Schönfeldů, za kterých bylo panství výrazně rozšířeno. Dcera Josefa Františka ze Schönfeldu se provdala za Jana Adama Auersperka. V té době již zámek nesloužil jako rodinné sídlo, byl poškozen také požárem. Roku 1757 nechal Jan Adam nasavrcký zámek upravit a zřídil zde správu panství. V roce 1849 po zrušení roboty sloužilo sídlo k potřebám nově zřízeného Okresního soudu a Berního úřadu. V roce 1931 se majitelem zámku stal Charitativní spolek sv. Kláry z Prahy. Při stavebních úpravách byl ve druhém patře přistavěn balkónek do zahrady a také bylo upozorněno na části zdiva po staré tvrzi. Roku 1939 koupila zámek Lidová záložna se sídlem v Hodoníně, později byl zámek využíván pro byty i provoz služeb. Od roku 1987 zde sídlila Krajská správa Chráněné krajinné oblasti Železné Hory. K rekonstrukci zámku do jeho dnešní podoby však došlo až po roce 1990. Dnes je zámek v majetku obce Nasavrky.    Podoba zámku Zámek Nasavrky je dvoupatrová stavba nepravidelného půdorysu. Po roce 1610 bylo přistavěno užší východní křídlo se dvěma místnostmi v každém patře. Zámek prošel ve své historii mnohými úpravami. Na omítce se nachází psaníčková sgrafita, do zámku se vchází pěknou vstupní klenutou halou. Tipy na výlet   Vydat se můžete na vodní nádrž Křižanovice nebo na vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, v němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Zajímavý je také skanzen Veselý kopec. Ubytování najdete v nedaleké Chrudimi.