Židovský hřbitov se nachází poměrně docela daleko od obce zhruba 2 km severovýchodním směrem po silnici směřující k dálnici D1 a na Český Šternberk u odbočky k obci Měchnov. Založen byl patrně okolo roku 1776 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Dnes je na ploše 2.921 m2 dochováno okolo 190 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí občas místy narušenou. Bývá zpravidla přístupný bez obtíží.

Socha, pomník, botanika a cestovatele Benedikta Roesla je dílem architekta Sochora a sochařů Č. Vosmíka a G. Zouly. Je umístěn v jižní části Karlova náměstí, poblíž Faustova domu.

Jméno vsi je odvozeno od slova vrše, nástroje na chytání ryb, neboť podle historických pramenů oplýval rybami potok Botič, který zde nedaleko teče. Nejstarším doloženým vlastníkem je vyšehradská kapitula, té patřily Vršovice až do začátku 13. století. K roku 1328 se zde uvádí dvůr s vinicí, který koupil řád německých rytířů. Vršovickému údolí se také říkalo Viniční údolí a to podle velkého množství vinic, které zde byly založeny za Karla IV. Od hustistkých bouří se majitelé Vršovic docela střídali, byli mezi nimi Granovští z Granova, Trčkové z Lípy, Šternberkové, Párové, Jakub Wimmer a další. V roce 1902 byly Vršovice povýšeny na město. Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti od Nového Města si obec dlouho podržela vesnický ráz. Nejstarší továrna byla postavena až roku 1889, vyráběla prádlo. V roce 1902 pak následovala Waldesova továrna dodnes slavná svými patentními knoflíky. V roce 1922 se staly Vršovice součástí Velké Prahy. V druhé polovině 40. let a v 50. letech 20. století probíhala intenzivní výstavba především ve východní části Vršovic, kde vzniklo sídliště. V roce 1953 byl otevřen nový stadion Slavie, který v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a v roce 2008 byl otevřen nový velký reprezentativní stadion. V letech 1972-1977 bylo na pozemcích někdejších vozatajských kasáren naproti Waldesově továrně postaveno nové sídliště Vlasta. Mezi nejvýznamnější památky Vršovic patří kostel sv. Mikuláše, jehož historie sahá až do doby románské, moderní kostel sv. Václava na náměstí Svatopluka Čecha a tzv. Rangherka, častěji zvaná spíše jako vršovický zámeček.

Zajímavě nalepené domky jsou nejlépe vidět z Kamenné ulice. Vystavěny byly v polovině 19. století italskými dělníky, kteří stavěli místní železnici. Dřevěné přístavky nalepené skalní stěně vypadají jako ptačí hnízda a odtud jejich pojmenování. Navazují na chodby a sklepy vytesané v pískovcové skále.