Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 … 184 185 186 Další Poslední
Synagoga Jirkov
V ulici 5.května při fotbalovém hřišti, stojí budova bývalé synagogy postavené v letech 1846-1847 jako náhrada za starší ze 17. století. Synagoga v klasicistním slohu sloužila do 30. let 20. století, dnes je využívaná jako skladiště při sběrně odpadu.
Celý článekSynagoga Kojetín
Kromě židovského hřbitova se v Kojetíně dochovala i synagoga a to nedaleko centra města v Husově ulici. Patří mezi ty nejstarší svého druhu v česku (polovina 15. století). Později byla po požárech několikrát upravována. V letech 1718-1726 prošla barokní přestavbou (úprava kleneb, štuková výzdoba, přístavba vnějšího schodiště). Svému účelu sloužila až do okupace. Během války byla poškozena a po válce v roce 1953 upravena pro sbor CČH (mezi nejvějtší úpravy patří zazdění průhledů ze ženské galerie do modlitebního sálu a změna orientace oltáře. Nejstarší částí je patrně přízemní valeně klenutá místnost sloužící dnes jako kolumbárium. Kromě toho se dochovalo kamenné rituální umyvadlo.
Celý článekSynagoga Lipník nad Bečvou
Lipnická synagoga je nejvýznamnější stavbou židovské čtvrti, stojící v ulici Perštýnská. První zmínka o ní je sice z roku 1540, ale vybudována byla patrně s hradbami někdy ve 20. letech 16. století. Je nejstarší synagogou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Během staletí byla několikrát upravována, výrazná úprava co se týče velikosti proběhla v 70. letech 19. století. Svému účelu sloužila synagoga až do druhé světové války. Po ní zde bylo nakrátko skladiště. Poslední úprava v letech 1948-1950 na modlitebnu Církve Československé husitské setřela téměř zcela její původní výraz. V hlavním sále se dochovala gotická klenba o třech polích s cihlovými žebry.
Celý článekSynagoga Lomnice
Severně od centra obce se nacházela zahradami oddělená židovská čtvrť. I když dnes již není židovskou čtvrtí, tak si tento útvar své uzavření ponechal dodnes. A to i přesto že prakticky v jediné normálně dostupné ulici vedoucí sem z hlavní komunikace, dnes již neexistuje dříve stojící židovská branka. Centrem bývalého ghetta je dodnes zachované čtvercové náměstí dnes s příznačným názvem Židovské. Kolem pak stojí dnes již v přestavbách bývalé objekty židovského ghetta: č. 216 (špitál a lázeň), č. 212 (obecní dům, škola a byt rabína), č. 208 (hostinec), č. 207 (rituální jatka), dále jednotlivé domy a hlavně dodnes dochovaná synagoga. Synagoga jako pozdně barokní stavba byla vystavěna v letech 1791-1793. Za druhé světové války bylo její vybavení zničeno nacisty. Ani lepšího osudu se nedočkala po válce, kdy sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Lepší osud našla až v letech 1990-1997 kdy byla postupně rekonstruována a zpřístupněna. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Synagoga je jednoduchá obdélná stavba se schodišťovým přístavkem. Interiér tvoří sál s galerií, klenutý strop je zdobený štukaturou. Na zdi jsou zachovány zbytky hebrejských nápisů. Také je zde uchovávána kopie obrazu malíře Otto Flattera, na kterém je zobrazen interiér synagogy tak jak vypadal původně před zničením nacisty. Kromě konání koncertů zajišťuje prohlídku synagogy na požádání místní obecní úřad.
Celý článekSynagoga Loštice
Loštická synagoga stojí v ulici Ztracená, kde se kdysi nacházela židovská čtvrť. První synagoga v Lošticích, patrně dřevěná byla zbudována již v roce 1560. Tehdy se však židovská čtvrť nacházela kolem farního kostela sv. Prokopa. Do těchto míst se čtvrť přestěhovala kolem roku 1727. Většina ze zhruba 22 domů se dodnes v přestavbách dochovala. Synagoga tehdy už jako zděná zde byla vystavěna v souvislosti se stěhováním čtvrti kolem roku 1727. Její dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1805-1806. V roce 1928 postihl židovskou čtvrť požár, který zničil na 16 domů. Svému účel synagoga jako většina stejných staveb sloužila do druhé světové války. Po skončení války se vrátily jen tři osoby a zdejší komunita již nebyla obnovena. Synagoga pak sloužila jako skladiště, hudební škola a muzeum hrnčířství. V letech 1989-1990 byla stavba staticky zajištěna a později v letech 2006-2011 byla za spolupráce několika institucí rekonstruována. Dnes tak synagoga slouží ke kulturním účelům a hlavně jako expozice zdejší židovské komunity. Přístup je během otvírací doby nebo po předchozí domluvě.
Celý článekSynagoga Luže
Židovské osídlení se v Luži, okres Chrudim, datuje od druhé poloviny 16. století. Tehdy vzniklo ghetto, které existovalo až do nacistické okupace. Většina židovských domů stojí do současnosti, stejně jako synagoga v Jeronýmově ulici, která byla postavena v roce 1780 v barokním slohu. Nahradila starší modlitebnu, která v Luži stála už od roku 1612. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, následně jako sklad a později jako sušárna surových kůží. To synagoze paradoxně pomohlo, protože přítomnost dezinfekčních prostředků přispěla k zachování dřevěných interiérů a dokonce se dochovala unikátní středová zděná bima (pódium nebo řečniště). V budově se dochovala vedle kamenné ženské galerie i velká část mobiliáře, kované svícny, lustr, svatostánek, unikátní textilie, množství fragmentů starých tisků a rukopisů. Dnes slouží synagoga kulturním účelům.
Celý článekSynagoga Mikulov
Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. V průběhu času byla postižena několika požáry a v roce 1719 zásadně přestavěna. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do čtyř kupolí, sklenutých na čtyřsloupový útvar uprostřed synagogy, přičemž vzniklo baldachýnem kryté řečniště, tzv. almemor. Strop je navíc zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a hebrejskými texty. Dnes synagoga slouží jako výstavní a koncertní síň. Spravuje ji Regionální muzeum v Mikulově a v jejích prostorách je umístěna stálá expozice "Židovská čtvrť v Mikulově".
Celý článekSynagoga Nová Cerekev
Přestože v Nové Cerekvi, v obci 8 km západně od Pelhřimova, nebylo příliš početné židovské osídlení, byla zde vystavěna pozoruhodná synagoga, která se dochovala do dnešních dnů. Stojí v Rubešově ulici v severní části městečka a roku 1855 nahradila starší dřevěnou synagogu. Stavitel Štěpán Walser pro ní zvolil v středoevropském prostoru nezvyklý novorománský sloh s maurskými prvky na půdorysu obdélníka s pětibokou východní apsidou. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Devastace synagogy nastala během 2. světové války, kdy německá armáda zlikvidovala vnitřní zařízení. Po odsunu Židů do koncentračních táborů v r. 1942 byl jejich majetek uložen v synagoze. Až do roku 1989 sloužila synagoga jako sklad surovin Spojených kartáčoven Pelhřimov. Do poloviny 90. let se zde vystřídalo několik majitelů. Když v roce 1998 byla prodána zpět Židovské obci v Praze, začala být postupně opravována. Mohutná jednolodní stavba se štítem a širokými rizalitovými věžicemi dominuje širokému okolí a slouží ke kulturním účelům.
Celý článekSynagoga Rousínov
Rousínovská synagoga byla vystavěna v roce 1597 v renesančně-barokním slohu. Později několikrát přestavěna, naposledy klasicistně do dnešní podoby v roce 1842. Klenba sálu je zdobena štukaturou. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po ní si ji v roce 1949 adapatovala pro svoje účely Církev československá husitská. Synagoga stojí při ulici Skálova, kousek od hlavní páteřní ulice při odbočce na Němčany. Zaparkovat lze na malé parkovišti přímo u synagogy.
Celý článek
Synagoga Slavkov u Brna
Dnešní synagoga postavená v letech 1857-58 v novorománském slohu, stojí na místě starší synagogy, založené neznámo kdy, ale patrně již ve středověku. Nacházíme se zhruba ve středu bývalé židovské čtvrtě. Svému účelu sloužila synagoga až do druhé světové války. Během ní a i po ní pak jako skladiště. V roce 1991 byla navrácena Židovské obci v Brně. Synagoga stojící při Koláčkově náměstí je v současné době opravená. V předsíni se dochoval tzv. klar což je zdobené kamenné rituální umyvadlo. Parkování je možné na několika parkovištích ve městě, jedno z nich se nachází i v blízkosti synagogy.
Celý článekSynagoga Úsov
Dodnes stojící synagoga v ulici U Synagogy byla vystavěna v letech 1783-1784 a užívána byla až do roku 1938. Den po tzv. Křišťálové noci její interiér zdemolovali místní nacisté. Po válce v roce 1948 ji zakoupil a pro svoji potřebu adaptovala českobratrská církev evangelická. V roce 1993 ji získala zpět Židovská obec Olomouc a roku 2002 ji předala Židovské federaci obcí v ČR. Následně bylo přikročeno ke kompletní rekonstrukci ukončené v roce 2008 a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti. Během rekonstrukce byly odkryty zajímavé nástěnné liturgické nápisy z roku 1785. Synagoga dnes slouží jako muzeum s expozicí věnovanou Židovské komunitě na Severní Moravě. Otevřeno je většinou ve všední dny odpoledne a o víkendech, případně je možno se domluvit telefonicky.
Celý článekSynagoga Úštěk
Židé žili podle tradice v Úštěku již roku 1327, ale jejich komunita nabyla reálnějších obrysů až ve 16. stoeltí. Tehdy vznikla malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech - počet domů a povolených rodin byl pevně stanoven a zůstal beze změn až do poloviny 19. století. Historie modliteben v Úštěku začala po třicetileté válce. Do té doby konali veřejné bohoslužby v některém ze svých domů. Později si vystavěli dřevěnou synagogu, která lehla popelem při velkém požáru města v roce 1773. V roce 1794 si postavili novu synagogu, v klasicistním slohu. Byla založena na vysoké podezdívce z pískovcových kvádrů těsně na okraji skalního ostrohu a je tak z dálky velmi dobře viditelná. Sklepní prostory byly využity židovskou školou, vstup do synagogy vedl od města ze Židovské uličky, kde bylo také vnější dřevěné schodiště na ženskou galerii. V roce 1851 byla modernizována pole plánu Wenzla Jahna, místného stavitele. Přistavěla se předsíň, rozšířila se ženská galerie a modlitební sál byl vymalován maurskými motivy a opatřen novými lavicemi. K synagoze byl vydlážděn široký přístup a zřízeno schodiště k mužskému a ženskému vstupu do předsíně. K bohoslužbám byla využívána do roku 1938, během druhé světové války bylo vnitřní vybavení zničeno a po válce zůstala synagoga zavřená a opuštěná. Hrozila ji dokonce demolice. Naštěstí k ní nedošlo a po rekonstrukci v roce 1993, která úštěckou synagogu uvedla do původní podoby je využívána jako regionální židovské muzeum.
Celý článekSynagoga v Českém Krumlově
Synagoga ve městě Český Krumlov byla postavena až roku 1909 zdejší Židovskou obcí. Najdeme ji na krumlovském předměstí Plešivec, kde byla vystavěna stavitelem Sosnou, podle návrhu architekta Kafky. To, že byla vystavěna poměrně pozdě souvisí s dějinami židovské komunity v Českém Krumlově. Ty rozhodně nebyly, podobně jako ve většině našich měst, jednoduché. Přítomnost Židů ve městě je doložena již ve 14. stoeltí. Tehdy Jan Lucemburský dovolil, aby se na zdejším panství usadily čtyři židovské rodiny. Jeho syn Karel IV. počet povolení rozšířil na šest rodin. Přesto, ale nebyl jejich život jednoduchý, vrchnost jim nepřála. Vše vyvrcholilo roku 1494, kdy byli všichni Židé z Českého Krumlova vypovězeni. Zákaz pobytu Židů v Českém Krumlově platil až do 18. století, poté se sice mohli opět ve městě usadit, ale jejich počet byl stále omezen. Průlomem byl až polovina 19. století a po ní následující židovská emancipace, v rámci které se již mohli Židé svobodně stěhovat kamkoliv. Roku 1855 byl založen náboženský spolek, roku 1893 samostatná židovská obec. Než byla vystavěna synagoga, chodili se Židé modlit do větší samostatné modlitebny, ve které byl již chazan neboli předříkávač, tzn. nižší synagogální duchovní. Vlastní synagogy se dočkali až v letech 1908-09. Byla to jednoduchá stavba, s užitím novorománských prvků a s osmibokou věží. K bohoslužbám sloužila do zabrání Sudet roku 1938. Němci sice její interiéry zničili, ale samotná stavba zbořena nebyla. Bohužel podobné štěstí neměli krumlovští Židé, které Němci poslali do vyhlazovacích táborů. Na samém konci války sloužila jako interkonfesionální křesťanský kostel pro vojáky americké armády, kteří Český Krumlov osvobodili. Tuto skutečnost připomíná armádní znak, dochovaný na stěně modlitebního sálu. Další osudy synagogy nebyly dobré. V letech 1945 - 1968 byla synagoga užívána Církví československou husitskou. Po roce 1968 byla využita jako skladiště. V 90. letech se do ní ukládaly barokní kulisy ze zámeckého divadla. Dnes patří Židovské obci v Praze a připravuje se projekt na její začlenění do duchovního a kulturního života Českého Krumlova.
Celý článekSynagoga v Hradci Králové
Synagoga Hradci Králové, kterou najdeme na rohu Pospíšilovy třídy a ulice Čs. armády, byla postavena v letech 1904-05. Nebyla to ovšem první synagoga na území města. Ta první byla postavena v roce 1888 ve dvoře rabínského domu na ulici Rokytanského. Tento dvorní trakt byl zbořen v 60. letech 20. století. Dnešní synagoga byla vystavena jako její náhrada. Projekt vypracoval architekt v. Wienzettel a byla postavena v secesním slohu s orientálními a maurskými motivy. Zasvěcena byla slavnostní bohoslužbou 24. září 1905. Kromě vlastního modlitebního sálu bylo v budově několik bytů. Bydlel zde rabín, šamese a domovník. Také byla v útrobách zasedací síň s archivem. Bohoslužby se konaly do druhé světové války, po druhé světové válce byla krátce využita jako modlitební prostor obnovené židovské náboženské obce. Roku 1960 byl interiér přestavěna využit pro potřeby Státní vědecké knihovny. Ta ji využívá i v současnosti.
Celý článekSynagoga v Humpolci
Synagoga v Humpolci stojí v ulici U Vinopalny (čp. 492), jižně od centrálního náměstí. Byla postavena jako zděná v letech 1760-1762. Na počátku 60. let 19. století byla přestavěna a tak její původní barokní podoba není známa. Patrně ve stejné době byla přistavěna patrová budova židovské konfesijní školy a rabinát. Roku 1877 došlo k novogotickým úpravám a pak k dalším po požáru roku 1886. K bohoslužnám sloužila synagoga až do druhé světové války. Za ní byl v synagoze sklad a po válce byla opuštěna. Pak byla zrekonstruována pro potřeby církve československo husitské. V bývalém modlitebním sále se dodnes slouží křesťanské bohoslužby a dochovaly se zde cenné fragmenty původní výzdoby.
Celý článekSynagoga v Milevsku
Nová synagoga v Milevsku stojí v Sokolovské ulici a byla postavena během 1.světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za Starou synagogu, jež stávala na Benešově náměstí. Podle projektu pražského architekta Střílka zde vznikla, v místech bývalého obytného domu, nevšední synagogální stavba snoubící v sobě prvky klasicistní a kubistické. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím ve štítu, empír připomíná trojúhelníkový tvar štítu, který je nesen čtyřmi sloupy. K bohoslužbám byla využívána do druhé světové války, během okupace byly její prostory využity jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka znamenala pro milevskou židovskou obec tragédii a způsobila její zánik. Synagoga nesloužila svému účelu ani po válce a postupně přešla do majetku Církve československé husitské a byla přeměněna v křesťanský kostel. Charakter synagogy ovšem i po stavebních úpravách zůstal. Zachována zůstala především čelní stěna se svatostánkem - schránkou na Tóru a symboly Desatera. Dochovala se také ženská galerie.
Celý článekSynagoga v Novém Bydžově
Zhruba 100 m severovýchodně od centrálního náměstí se nachází bývalá synagoga. Byla postavena v roce 1568, tehdy ještě jako dřevěná v centru tehdejšího židovského ghetta. Po požáru byla v roce 1719 postavena nová synagoga, zřejmě již zděná. V roce 1838 prošla přestavbou. Po požáru v roce 1901 byla v roce 1902 secesně upravena. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Po válce od roku 1950 slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. V 80. a 90. letech 20. století prošla rekonstrukcemi.
Celý článekSynagoga v Polné
Synagoga v Polné se nachází v místech bývalého židovského ghetta, dnes Karlovo náměstí. Synagoga byla postavena v roce 1684. Na rozdíl od většiny židovských domků byla z větší části zděná. Hlavní sál měl rozměry 750x1280 cm. V roce 1717 vznikl dostavbou jednoho patra sousedního domu, obecní dům jenž byl zároveň sídlem rabína. Nacházela se zde tzv. zimní modlitebna se třiceti místy. V zadní části synagogy byla vystavěna galerie se šesti sloupy. Do mužské části se vcházelo z ulice podélnou chodbou, ženská část měla samostatný vstup. Synagoga svému účelu sloužila až do roku 1943. Nějaký část ji pak využívali nacisté jako sklad zabaveného nábytku. V roce 1951 koupila synagogu církev čs. husitská. Bohoslužby však zde nekonala a byla nucena objekt pronajmout pro účely skladování barev a chemických hnojiv. Stavba začala chátrat, v roce 1968 se propadl strop a rok poté se zřítila střecha. Demolici stavby zabránily společenské změny po roce 1989. Nejprve byla synagoga dozděna a provizorně zastřešena. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí v Praze. V letech 1996-2000 proběhla rekonstrukce s nákladem 3,5 mil. korun. V současné době je synagoga zpřístupněna od května do října ve své otevírací době. Nachází se zde expozice Lepolda Hilsnera a vše o tzv. Hilsneriádě, dále pak Historie Židů v Polné.
Celý článekSynagoga v Přelouči
Dodnes stojící budova dnes již bývalé synagogy se nachází ve dvoře domu čp. 25 v ulici Tůmy Přeloučského. Novorománská synagoga byla postavena v letech 1860-1861 a svému účelu sloužila až do roku 1937. Po druhé světové válce v letech 1949-1952 byla rekonstruována církví čs. husitskou, která zde koná své bohoslužby dodnes.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 … 184 185 186 Další Poslední
