Stanice metra Hlavní nádraží je umístěna pod tehdy nově vybudovanou odbavovací halou nádraží. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 6,5 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v otevřené stavební jámě, zajištěné zčásti záporovým pažením, zčásti podzemní stěnou. Konstrukce je jednopodlažní, železobetonový rám se středními sloupy mezi kolejemi. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Nástupiště jsou zde opět jako u stanice Vyšehrad po stranách, ale jejich přímé propojení jako u stanice Vyšehrad zde není. Stanice nemá klasický vestibul, supluje ho odbavovací hala nádraží.Počet provozně-služebních místností: 96Obestavěný prostor: 47.695 m3.Stavební náklady: 61,8 mil. korun.

Židovský hřbitov se nachází zhruba 600 m od centra obce jižním směrem při silnici vedoucí na Kosovu Horu. Založen byl před rokem 1689, v roce 1755 pak rozšířen. V 19. století byla postavena klasicistní márnice. Na ploše 1.999 m2 je zachováno přibližně 140 viditelných náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1754/55. Hřbitov je ohrazen poměrně dobrou kamennou zdí a uzamčen.

Památník Františka Palackého (1798-1876) a Františka Ladislava Riegra (1818-1903) je stálou expozicí Národního muzea. Najdeme jej v Palackého ulici v Praze, v prvním patře rokokového Mac Nevenova paláce. Zde se před námi otevírá v pěti místnostech životní a pracovní prostor nejen těchto dvou výrazných osobností 19. století, ale také dalších členů jejich rodin. Interiér se tak postupně rozrůstal a obohacoval o nové předměty, docházelo i ke změnám, vyvolaným životními potřebami jeho obyvatel. Stálá expozice Původní interiér bytu rodin Palackého a Riegra K unikátně dochovanému původnímu zařízení bytu patří společenský a hudební salón, jídelna, ložnice a pracovny historika Františka Palackého a jeho zetě, právníka, politika a encyklopedisty Františka Ladislava Riegra. Pozoruhodné umělecké a historické sbírky obsahují např. rodové portréty z 19. století, mimo jiné obrazy Josefa Mánesa, Julia Mařáka či sochy J. V. Myslbeka a nábytek od klasicismu a biedermeieru až po secesi. V samostatném pokoji je vystavena kolekce nábytku, plastiky, keramiky a skla z národopisné sbírky Riegrovy dcery Libuše Bráfové a její společnosti, do níž patřila například výtvarnice Zdenka Braunerová.   Na co se můžete těšit Autentický byt Františka Palackého a jeho zetě Františka Ladislava Riegra –salon, pracovna Palackého, pracovna Riegra, jídelna a sbírkový pokoj Díla Josefa Mánesa, Josefa Václava Myslbeka a krajinářská škola Julia Mařáka Národopisná sbírka Libuše Bráfové Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra je stálou expozicí Národního muzea.

Židovský hřbitov se nachází kousek za obcí Veselice asi 15 km východně od města Mladá Boleslav. Hřbitov byl založen kolem poloviny 18. století. Na celkem zaplněném prostoru 1.727 m2 se nachází asi 250 náhrobků pocházející od druhé poloviny 18. století až do roku 1938. Najdeme zde také dětský hrob s atypickou stélou s dvojicí andělíčků. Hrobnický dům je od roku 1949 využíván k rekreačním účelům. Zhruba v polovině obce se je potřeba odbočit z hlavní silnice na malou cestou vedoucí k domku č. 63. Po cca 350 m končí cesta u bývalého hrobnického domku za nímž se nachází židovský hřbitov. Hřbitov je z části obklopen kamennou zdí, jinak je volně přístupný.