Zříceniny hradu Pravda se nachází na široké opukové ostrožně nad soutěskou tvořící severní vyústění přechodu masivu Džbánu u Domoušic. Krátká historie hradu V písemných pramenech se hread připomíná k roku 1523. Archeologické nálezy pak jeho vznik datují nejpozději do první poloviny 14. století. Jeho vznik je možno spojovat s pány z Kolovrat. Ani jeho původní jméno není známo. Hrad neměl příliš dlouhého trvání, již v průběhu 16. století přestal vyhovovat. K roku 1593 se uvádí jako pustý. Dispozice hradu Dispozice hradu z poloviny 15. století je dvojdílná. V čele předhradí se nachází mohutný val. Hradní jádro ve tvaru přibližně trojuhelníka obíhá mohutný okružní příkop a téměř po celém obvodu ještě parkán, přístupný brankou v čelní hradbě. Jedinou věžovitou stavbou byla vstupní brána, která zároveň i nepatrně vystupuje z obrysu hradu. Vlastní obytné stavby jsou přistavěny k obvodové hradbě. V západním nároží to byl patrně plochostropý, trojprostorový palác a na jihovýchodní straně ještě jedna výstavná budova. Z ostatních staveb zbyly pouze jen terénní náznaky. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet V okolí najdete augustiniánský klášter Dolní Ročov, zříceninu hradu Džbán, barokní zámek Tuchořice nebo barokní zámek Líčkov. Podívat se můžete také na přírodní památky jako jsou Kounovské kamenné řady, travertinová kupa v Tuchořicích nebo Čertův kámen. Ubytovat se můžete v Žatci.

Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu (536 m.n.m.) severovýchodně od Města Albrechtice. Jde vcelku o unikátní stavbu, která vznikla úpravami z bývalých příhradových věží sloužících k přenosu telegrafního signálu, postavených v roce 1980. Věže od roku 1999 nesloužily svému účelu a po několika jednáních je odkoupilo město za symbolickou částku. Úpravy znamenaly vybudování dobrého přístupového schodiště na jedné z věží, prostorné a kryté vyhlídkové plošiny na obou věžích a mezi nimi byla vestavěna ocelová lávka, která spojila obě věže. Otevření rozhledny proběhlo v roce 2011. Výhled rozhledna poskytuje na Jeseníky, Krnovsko, Opavsko a také na polskou stranu. Přístup je volný, parkování je při silnici v místě kde z ní odbočuje polní cesta vedoucí k rozhledně (odtud je to k rozhledně cca 500 m).

Akt ženy. Postava sedící a zahleděné ženy. Socha je zhotovena z bronzu a je umístěna na žulovém podstavci. Autor: B.Benda, 1960.

Kuks je znám především částečně zachovalými barokními lázněmi a špitálem z přelomu 17. a 18. století, jejichž rozsáhlou sochařskou výzdobu realizoval Matyáš Bernard Braun. Historie Kuksu Roku 1664 panství koupil od markraběte Leopolda Bádenského generál rakouské jízdy Jan Špork. Později se správy ujal jeho starší syn František Antonín hrabě Špork. Kuks byl v té době znám svými minerálními léčivými prameny. To přimělo hraběte Šporka vytvořit z Kuksu lázně světové úrovně. V letech 1692–1695 nechal tedy vybudovat velkolepý areál rozdělený řekou Labe na dvě části. Část světská na levém břehu byla určena k léčbě těla, část na pravém břehu byla věnována léčbě duše. Dominantou levého břehu byl zámek, reprezentační sídlo z roku 1710. V roce 1720 započal hrabě výstavbu Domu filozofů, kde umístil svou knihovnu s přibližně 40.000 svazky. Nad třemi léčivými prameny za zámkem byla vystavěna kaple Nanebevzetí Panny Marie. Z balkónu zámku vycházely lázeňské arkádové kolonády. Od zámku vedlo kaskádové schodiště zdobené sochami Tritónů, které se nám dochovaly dodnes. Po kaskádách, které jsou tvořeny mušlemi, stékala voda, o velkých slavnostech i červené víno. Schodiště zakončovala kašna zdobená sochou Polyféma a cyklem Čtyři roční období. Při stavbě lázeňského areálu bylo pamatováno také na zábavu hostí. K tomuto účelu sloužil hostinec "U zlatého slunce", který obnovil svoji činnost roku 2003, vedle něj stálo dřevěné divadlo. Přes Labe vedl most zdobený sochami harlekýnů.   Už za života hraběte začal význam lázní postupně upadat, po jeho smrti chátraly. Postihla je řada povodní, požárů i válečných událostí. Neobývaný zámek roku 1896 vyhořel, v roce 1901 byl stržen společně s troskami lázeňských budov. Ze zámku a lázní se nám dochovalo pouze kaskádové schodiště k Labi a hostinec U Zlatého slunce. V letech 1722 až 1732 postupně vznikal soubor soch v Novém lese. Iniciátorem a objednatelem děl byl hrabě Špork. Jejich autorem se stal Matyáš Bernard Braun, který se podílel na výraznějším zdobení celého panství. V roce 2000 byl areál Nového lesa zařazen americkou organizací World Monuments Fund na seznam sta nejohroženějších památek světa, v roce 2001 byl tento soubor sochařských děl vyhlášen národní kulturní památkou. Tipy na výlet Na Kuksu najdete také Ditrichovu lékárnu jako jednu ze stálých sbírek Národního muzea. V nedalekém Dvoře Králové doporučujeme navštívit zoologickou zahradu nebo Galerii Zdeňka Buriana. V Jaroměři můžete navštívit městské muzeum.  Ubytovat se můžete v Choustníkově Hradišti nebo ve Dvoře Králové nad Labem.