Na cestě mezi Bramberkem a Královkou stojí rozhledna Slovanka. Od těch dvou se liší už na první pohled. Není totiž kamenná, ale železná. Poprvé si z ní mohli prohlédnout krásy Jizerských hor turisté 14.srpna 1887 a Slovanka je tak naší nejstarší železnou rozhlednou vůbec. Stojí na stejnojmenném kopci, který se dříve jmenoval Seibtův vrch (820 m), v Maxovském hřebeni nad obcí Hrabětice nedaleko lyžařského střediska Severák. Nechal ji vystavět Horský spolek, který ji koupil ve Vídni, kde stála na výstavě. Z Vídně tak byly přivezeny jednotlivé díly rozhledny, které byly sestaveny na kamenné podezdívce. Jejímu slavnostnímu otevření, jak bylo tehdy dobrým zvykem, přihlížely tisíce lidí. Z jejich dobrovolných příspěvku, byly také náklady na stavbu zaplaceny. Věž váží téměř 5,5 tuny, je vysoká 14 metrů a při výstupu je nutné zdolat 56 točitých schodů. Přilehlá chata po úderu blesku v roce 1895 vyhořela a nová byla postavena až v roce 1928. Problém Slovanky byl nedostatek peněz na její údržbu, který kovová konstrukce potřebuje. Těch bylo stále méně a méně a tak rozhledna postupem doby chátrala. Další nepříjemností bylo, že kolem ní rostly do stále větší výšky okolní smrky a zhoršovaly výhled. Na lepší časy se Slovance začalo blýskat na konci 20.století, kdy byla rekonstruována, stala se Národní technickou památkou a byl prořezán okolní les tak, aby se zlepšil výhled. Návštěvníci se nyní mohou pokochat výhledem na Jizerské hory a Ještěd. Na každém schodu je nyní cedulka se jménem sponzora, který přispěl na její záchranu.

Třetí největší šumavské jezero co do objemu i plochy je Plešné jezero nacházející se ve výšce 1090 m.n.m. Plocha jezera je 7,48 ha s objemem zadržované vody 617.000 m3. Největší hloubka jezera je 18,3 m. Josef Rosenauer zatěsnil přirozenou morénu jezera, navýšil ji hrází o výšce zhruba 2,5 m, do které zabudoval výpustná stavidla. To umožnilo regulovat vodu v jezeře, které se stalo hlavní zásobárnou vody pro plavbu dříví ve Schwarzenberském kanále. Bylo z něj možno regulovaně vypustit na 177.000 m3 vody. Tato zásoba umožňovala vypouštět 2.700 m3 vody po dobu 60 hodin nebo 700 m3 po dobu 250 hodin. Za jezerem vystupuje strmá cca 220 m vysoká skalní stěna. Od roku 1876 se na stěně nad jezerem tyčí 14,5 m vysoký pomník básníka Adalberta Stiftera. Pod jezerem se nachází moréna, kamenné moře tvořené hrubozrnnou (pleknštejnskou) žulou, zasahující až 150 m pod jezero.

Dodnes existující židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce Vlachovo Březí. Přístup je k němu malou cestičkou z ohybu ulice za základní školou, hřbitov je totiž vklíněn mezi hospodářsko-provozní plochy. Hřbitov byl založen před rokem 1692 a od té doby několikrát rozšiřován. Dnes se na jeho ploše 1378 m2 nachází okolo 170 náhrobků. Hřbitov je tak zaplněn zhruba z poloviny a nacházejí se tu zejména náhrobky barokního a klasicistního typu. Z márnice či vozovny zůstaly již jen základy obvodového zdiva. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.

Zajímavá skalní kaple ve Všemilech se nachází kousek za domem čp. 51. Nejstarší zmínka o ni je z roku 1835. Tehdy byla neveřejnou kaplí vysekanou ve skále na soukromém pozemku s obrazem sv. Ignáce. Kvůli jejímu stále vlhkému prostředí nechtěl nad ní nikdo převzít patronát. Po druhé světové válce byla ve správě státu, dnes ji spravuje OÚ Jetřichovice. Ke kapli je dnes přístup, dovnitř lze nahlédnout oknem ve dveřích.