Vlčí rokle je trochu zanedbané, skalnaté a místy dosti vlhké údolí (zejména v deštivém období nebo za jarního tání), které funguje jako turistická spojnice mezi Teplickými a Adršpašskými skalami. Zároveň tyto dvě oblasti i odděluje.

Židovský hřbitov se nachází téměř v centru obce Přistoupim v sousedství sportovního hřiště. Založen částečně ve svahu byl údajně roku 1713. Postupně byl rozšiřován až do dnešní plochy, která činí 3.999 m2 a dochovalo se zde na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Hřbitov byl nedávno opraven a je v dobrém stavu, je také uzamčen a nahlédnout je tak možno přes zeď (není příliš vysoká). Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly až do počátku druhé světové války. V roce 1949 byla prodána obci a adaptována pro potřeby obecního úřadu. Ten zde sídlí dodnes (2010).

Na okraji obce Liblice stojí barokní zámek postavený pro Arnošta Pachtu z Rájova. V těsné blízkosti zámeckého sídla se nachází špýchar a původně gotický kostel sv. Václava. Historie zámku Stavba zámku byla zahájena roku 1699 a dokončena v roce 1706. Zámek má velice zajímavé řešení s velkým čestným francouzským dvorem uzavřeným hospodářskými budovami a mřížovou zdí. Projekt stavby vypracoval G. B. Alliprandi, stavební práce řídil G. A. Pessina, štuky Domenico Spezza a kamenické práce vyhotovil G. P. Toscana. Ve 2. polovině 18. století byla zahájena menší přestavba zámku, která pozměnila především interiéry. Podoba zámku Zámecká budova je třípatrová s elipsovitým středem, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Sál, probíhající dvěma patry, byl neorenesančně upraven a vyzdoben nástropní malbou Emila Lauffera. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Zámek obklopuje rozlehlý francouzský park, kde stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. Od roku 1952 jej využívá Akademie věd ČR ke konání vědeckých konferencí, kongresů a symposií. Na zámku se konaly také dvě kafkovské konference. První v roce 1963, která změnila nazírání na kafkovský fenomén nejen v tehdejším Československu, a druhá v říjnu 2008. V současné době patří zámek nadále Akademii věd ČR. Zámek ani park nejsou veřejnosti běžně přístupné, v přízemí objektu je zřízena restaurace i pro veřejnost. Výběr z ubytování naleznete v blízkém Mělníce, jehož památky stojí také za návštěvu.

Tvrz Vrchotice se nachází zhruba pět kilometrů jihovýchodně od obce Sedlec-Prčice. Historie tvrze V písemných pramenech se připomíná k roku 1370 tehdy je poprvé zmiňováno jméno vladyky Bohuňka Vrchoty z Vrchotic. Rod Vrchotů vymřel po meči okolo roku 1530. Dalšími vlastníky se stali páni z Loutkova. Po nich se střídají Bechyňové z Lažan a Lažanští z Bukové. Někdy v této době je původně gotická tvrz přestavěna na renesanční sídlo. V roce 1613 získává Vrchotice pán ze sousedních Mitrovic. Začíná úpadek tvrze, je opuštěná, nikdo se o ní nestará a rychle chátrá. V 17. století se v písemných pramenech uvádí jako pustá. Kolem roku 1700 je část tvrze zbořena. V druhé polovině 20. století slouží k potřebám místního zemědělského družstva. V roce 1989 ji koupila firma Forest-Fish, která chce tvrz opravit a využít jako své sídlo. Tvrz dnes Do dnešní doby se zachovala obdélná patrová budova k níž přiléhá mohutná hranolová věž z lomového kamene se čtvercovou nástavbou. Věž má stanovou střechu krytou šindelem. Interiéry tvrze jsou nepřístupné. Mnoho turisticky zajímavých míst nabízí přírodní park Český Merán. Můžete zde navštívit Čertovo břemeno, zámek Jetřichovice. V zimě je často vyhledávaný Ski areál Monínec, kde jsou nejen uměle zasněžované svahy pro sjezdové lyžování, ale i upravované běžecké tratě. Ubytovat se můžete například v nedalekém Sedleci-Prčicích.