Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky.   Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.

Židovský hřbitov Puclice se nachází na kraji lesa jihozápadně od obce. Lze se k němu dostat po polní cestě vedoucí od silnice Křenovy – Puclice vybíhající v místě telekomunikačního stožáru. Založen byl v polovině 18. století a dochováno je zde kolem 220 náhrobků. Hřbitov je dobře udržován a ohrazujeho vysoká zeď. Není běžně přístupný, klíč je možno vypůjčit v penzionu Koza v obci Vránov. Židovské domy byly soustředěny v centru obce a v přestavbách jsou dochovány. Synagoga byla postavena roku 1818, po roce 1893 byla přestavěna na obytný dům, který byl v roce 1975 zbořen.

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.

Liberec je statutární město na severu Čech v okrese Liberec a je metropolí Libereckého kraje. Město, kterým protéká řeka Nisa má téměř sto tisíc obyvatel a leží pouhých 25 km od hranic s Polskem a Německem. Je východiště cest do Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Díky výhodné poloze mezi oběma pohořími má město vynikající možnosti pro letní a zejména zimní sporty.Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. První zmínka o této obci je z roku 1352. V té době byl Liberec proti dalším městům regionu, především Hrádku nad Nisou, nebo Frýdlantu bezvýznamný. Malá trhová osada, se začala pomalu měnit na malé městečko. Prvními významnými vlastníky okolního území byli Biberštejnové. O rozvoj města se však zasloužili Redernové, kteří zde založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby. Po bitvě na Bílé hoře získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. Právě díky textilní výrobě zažil Liberec v 18. a 19. století svůj zlatý věk. Cechovní a manufakturní výroba se změnila na tovární, která přinesla velký rozvoj i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval 2. největším městem v Čechách hned po Praze. Liberec byl v této době převážně německým městem se 7% českou menšinou. Tento fakt znamenal pro meziválečné dějiny města velký národnostní problém a stálo mnoho úsilí, aby Liberec nebyl po 1.světové válce připojen k Německu.Liberec díky své historii a středověkému charakteru spíše obchodního a později průmyslového centra neoplývá zachovalými památkami, to ovšem neznamená, že by neměl co nabídnout. Naopak. Město se pyšní mnoha významnými budovami, např. radnicí, postavenou v novorenesančním stylu a dokončenou v roce 1893, jež je symbolem bohatství a hospodářského i kulturního rozvoje města. Za budovou radnice se nachází Divadlo F. X. Šaldy z roku 1893. Budova spořitelny, muzea a obchodní komory z let 1901 - 02 tvoří zlaté jádro historické části města, jehož ozdobou je pak vilová čtvrť Lidových sadů z přelomu 19. a 20. století, která dokresluje tehdejší rozmach Liberce. Dominantou a symbolem města je hora Ještěd.. Vrchol Ještědu vzpínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce architekta Karla Hubáčka byla oceněna prestižní Perretovou cenou a stala se českou „Stavbou století“. Za příznivého počasí, poskytuje vrchol hory překrásný výhled. Zdejší botanická zahrada je nejlepší u nás, zoologická zahrada je v naší zemi nejstarší. Za návštěvu stojí Severočeské muzeum s unikátními sbírkami i zdejší galerie. Město je rájem milovníků zimních i letních sportů. V poslední době se do Liberec jezdí i za zábavou, kterou nabízí komplex Babylon s velkým aquaparkem. Město má i svou vysokou školu, je jí Technická univerzita.