Obec Kryry, leží v Lounském okresu, v Ústeckém kraji. Může se pyšnit krásnou a architektonicky velmi zajímavou rozhlednou, která je vystavěna na Kostelním vrchu (383 m). Architektonický skvost Původně na jejím místě stál hrad Kozihrady, z něhož se dochovaly již jen valy a příkopy. Místní Okrašlovací spolek se na jeho místě rozhodl postavit rozhlednu. Roku 1906 byla tak otevřena cihlová věž, vysoká 27 metrů se třemi vyhlídkovými terasami. Dřeveným ochozem uprostřed, velkou terasou na vrcholu a ještě byla přidána malá věžička. Byla pojmenována na počest stého výročí německého básníka Friedricha Schilera, jehož památník byl umístěn v přízemí rozhledny. K výhledům na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří slouží veřejnosti dodnes. Aby se před námi pohled otevřel je nutné vystoupat 127 schodů na nejvyšší vyhlídkovou terasu. Rozhledna, postavená z červených neomítnutých cihel, vypadá moc pěkně.   Výhled sever: Valovský kopec, Podbořansko, Krušné hory východ: vrch Louštín jih: Kryry. Tobiášův vrch, Jesenicko západ: Doupovské hory Popis cesty   Autem - až k rozhledně je možné dojet autem. Po příjezdu do Kryr odbočte v rohu náměstí Kostelní ulicí ke kostelu. Ulicí až do místa kde začíná prašná cesta. Ta Vás dovede až k rozhledně.   Vlakem - vystoupit na zastávce v Kryrech. Poté ulicí 5. května až na náměstí a odtud po zeleně značené turistické trase až k rozhledně. Celková délka trasy je 1,5 kilometru.    

Živou hudbu (blues, jazz, folk) v příjemné atmosféře nabízí klub blízko Betlénského náměstí.

Renesanční zámek Zákupy stojí ve stejnojmenné obci asi 8 km na východ od České Lípy v Libereckém kraji. V majetku Toskánských Habsburků i Napoleona Historie panských sídel na tomto místě se počíná ve 14. století. Tehdy zde stála menší gotická tvrz Pancířů ze Smojna. Na počátku 16. století ji koupili Berkové z Dubé a Zdislav Berka, nejvyšší sudí a královský hofmistr věrný Habsburkům, na jejím místě nechal vystavět roku 1541 dvoukřídlý renesanční zámek. V roce 1612 Berkové zadlužené panství prodali Janu Novohradskému z Kolovrat. V průběhu třicetileté války byl zámek poničen nejprve císařskými vojáky a později v roce 1638 švédskou armádou. Za třicetileté války byly Zákupy nejen poničeny, ale znovu také změnily majitele. Sňatkem je roku 1632 získal vévoda Sasko-Lauenburský Julius Jindřich. Vévoda Julius František dal zámek na počátku 70. let 17. století barokně přestavět a vznikl tak rozlehlý komplex vlastního zámku, předzámčí s rozlehlými konírnami, hospodářským dvorem, zahradami, závodištěm a drobnými stavbami v okolí. Jako architekti se v Zákupech vystřídali Domenico Orsi a Giulio Broggio. V 18. století byl zámek sídlem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské a plnil, spolu se zámkem v Ploskovicích roli rezidenčního sídla rozsáhlého Toskánského panství. Za Marie Terezie musel rod Čechy opustit a Zákupy přestaly být šlechtickým sídlem a využívali je jen úředníci. V roce 1803 se Zákupy staly majetkem toskánské větve Habsburků a panství mělo být povýšeno na vévodství. V roce 1815 byl zákupským vévodou jmenován syn Napoleona Bonaparta – Napoleon II. zvaný též Orlík. Jeho brzká smrt mu ovšem nedovolila se zámku ujmout. Sídlo posledního českého krále Po revolučních událostech ve Vídni roku 1848 se staly Zákupy letním sídlem odstoupivšího císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Ten využíval zámek v letech 1853-75, a také proto byly pro jeho účely Zákupy opraveny, vyzdobeny a vybaveny mobiliářem ve stylu rokoka. Podobně jako na zámku v Ploskovicích se na této úpravě podíleli umělci jako architekt Bělský, malíři Navrátil a Kandler a sochař Levý. Mezi pamětihodné dny této rezidence patřila návštěva ruského cara Alexandra II, který se zde sešel s císařem Františkem Josefem I. a svatba rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Zákupy byly po první světové válce znárodněny a veřejnosti byly znovu zpřístupněny roku 1951. Od roku 2002 jsou národní kulturní památkou. Dispozice zámku Dvoupatrová zámecká budova má čtyři křídla, která uzavírají obdélné nádvoří s přízemními arkádami. Mostem a příkopem je od zámku odděleno předzámčí, které tvoří patrová úřednická stavba s hranolovou věžičkou a raně barokním portálem a kousek odtud hospodářské budovy. Krásné interiéry jsou cenné zejména díky malířské rokokové výzdobě. Ty doplňuje starší barokní nábytek, obrazy, tapety, porcelán, sklo a další výrobky uměleckých řemesel. Součástí prohlídkového okruhu je množství sálů, salónů a kabinetů, z nichž nejcennější je apartmán, který sloužil císařské rodině. Město od zámku odděluje terasovitá barokní zahrada s plastikami, vzácnými stromy a jezírkem. Tipy na výlet   Nedaleko odsud v České Lípě najdete barokní klášter obutých augustiniánů, Galerii vlastivědného muzea a Vlastivědné muzeum. Můžete si dále prohlédnout městské opevnění nebo vystoupit na rozhlednu na Špičáku. Výlet si můžete také udělat na zříceninu hradu Frýdlant, zříceninu hradu Lipí, zříceninu hradu Pihel nebo na zámek Zahrádky. Ubytování najdete v České Lípě.  

Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je součástí hřbitovního areálu, který se rozprostírá na západním okraji historické části památkové zóny města Poličky. Kostel sv. Michaela byl vystavěn v letech 1572 - 1576 Ambrožem Vlachem a Jiřím Krejzlíkem. Zděná trojlodní stavba se sanktusní věží je jednou z nejvýznamnějších památek z období renesance na poličsku. Při jižní i severní straně lodi jsou dodatečně přistavěné čtvercové předsíňky, součástí severní předsíňky je šnekové schodiště na kůr a půdu. Sakristie na severní straně kněžiště byla přistavěna okolo roku 1658 (či1690). Exteriér nese ještě známky pozdně gotického stylu díky uplatnění opěrného systému a hrotitým oknům. Naopak vnitřní prostor reflektuje zejména díky své štukové výzdobě renesanční umělecký názor. Hlavní loď je od postranních oddělena párem toskánských sloupů a párem čtyřbokých pilířů. Roku 1690 byla na severní straně kostela přistavena raně barokní sakristie. Na hlavním rokokovém oltáři je umístěn obraz Pád pyšných andělů od Františka Vavřince Korompaye z Brna. Kazatelna pochází z roku 1777 a je zdobena reliéfními deskami s výjevy z Mojžíšova života a soškami andělů. Sochy v interiéru kostela pocházejí taktéž z 18. století. Ve vrcholu triumfálního oblouku je štukový znak města Poličky, nejstarší po městských pečetích. V areálu hřbitova se nachází také renesanční zvonice a barokní kostnice. Na zdejším hřbitově je pohřben hudební skladatel Bohuslav Martinů.