NPP vyhlášená v roce 1992 (139,29 ha). Rozkládá se jihozápadně od Nových Hradů. V roce 1765 zde na popud hraběnky Terezie Buquoyové vznikl park úpravou romantického údolí řeky Stropnice. Postupně zde byl vystavěn Modrý dům, Václavovy lázně, Švýcarský dům a další krajinářské prvky, mezi nimiž je nejkrásnější zřejmě umělý vodopád. Zhruba dva kilometry dlouhé údolí je volně přístupné, prochází tudy značená turistická cesta a vede jím naučná stezka.

Boskovický židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji města, na konci ulice Potoční. Jde o druhý židovský hřbitov, první se nacházel zřejmě o 200 blíže k židovskému ghettu. Tento druhý pochází ze 17. století, je třetím největším v republice, má plochu 14.528 m2 obehnanou zdí z opuky doplněnou místy cihlami. Najdeme zde na 2.500 náhrobků, nejstarší pochází z poloviny 17. století. Náhrobky jsou seřazeny v pravidelných řadách po vrstevnicích, ty nejstarší jsou povětšinou z opuky a díky tomu méně odolnému materiálu jsou většinou už nečitelné. Mladší jsou z hrubozrnného mramoru, mnohé mají vysokou řemeslnou úroveň. K těm nejcennějším patří barokní náhrobky tzv. mikulovského typu z poloviny 18. století. Zhruba uprostřed hřbitova se nachází zbytky bývalé obřadní síně, k níž vedlo monumentální schodiště. Po levé straně od něj se nacházela dětská část. Na jedné ze stěn se dochovaly dvě desky s hebrejskými nápisy, na jedné jde o kadiš, modlitba za zemřelé, na druhé pak modlitba určená pro návštěvníky hřbitova. Hřbitov je volně přístupný v denní době mimo sobotu a židovské svátky. Parkování je možné na nedalekém menším sídlišti.

Vrch Vítkov se vypíná na severovýchodním okraji Žižkova. Výška v:rchu Vítkov je 270 metrů nad mořem. Vítkov tvoří hranici mezi Žižkovem a Karlínem. Je převážně tvořen prvohorními křemenci.Vyvýšenina je známa především jako místo, kde 14. července 1420 Jan Žižka v čele husitských vojsk porazil mnohanásobnou přesilu krále Zikmunda. Na počest této události se zde vypíná největší jezdecká socha na světě ztělesňující vítězného vojevůdce, Jana Žižku. Tato událost byla důvodem k tomu, že Národní památník byl postaven právě zde, na Vítkově.Vzhledem k tomu, že je téměř celý vrch Vítkov pokryt zelení, je v současnosti využíván především pro procházky, jako místo výletů a odpočinku. Celý exteriér je veřejnosti přístupný. Lze si zde připomenou jak část českých dějin, tak si užít zeleně. Vrch Vítkov také poskytuje celou řadu krásných pohledů na Prahu. Na Žižkov, Nové Město, Hradčany s Pražským hradem, Karlín a další.Vítkov je poměrně dobře dopravně dostupný. Jak ze Žižkova, z Ohrady a od Vojenského historického ústavu, tak z Karlína. V roce 1953 byl totiž pod Vítkovem, mezi katastry Karlín a Žižkov, proražen tunel pro pěší. V Karlíně navazuje na ulici Thámova, na Žižkově ústí do ulice Koněvova. Pod Vítkovem také vede několik železničních tunelů. V současné době umožňují spojení z Hlavního a Masarykova nádraží s Holešovicemi i s Libní a Vysočany. Na úvodní fotografii je pohled na Vítkov ze Staroměstského náměstí, ze Staroměstské mostecké věže. Věž na fotografii vpravo je Prašná věž na náměstí Republiky.

Myšenecká slunce, text v přípravě