Karlovo náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 jako centrum jeho jižní části. Východní částí náměstí probíhala jedna z nejstarších pražských komunikací, Vyšehradská cesta, která spojovala Vyšehrad s Pražským hradem a která byla součástí původní Královské cesty. Na projektování náměstí se osobně podílel Karel IV. Bylo pojato tak velkoryse, že je až doposud největším náměstím v Evropě. Od svého vzniku náměstí sloužilo především jako tržiště. Obchodovalo se zde s obilím, uhlím, dřívím, rybami, dobytkem a s dalšími komoditami. Za Karla IV. zde byly každoročně vystavovány korunovační klenoty, jinak uložené na Karlštejně a konaly se zde při té příležitosti trhy. Mezi nejstarší budovy patří Novoměstská radnice postavená již za Karla IV. A Faustův dům na protilehlé straně náměstí, který pochází ze 14. století. Současná podoba náměstí z roku 1905 je dílem architektů Kamila Hilberta a Antonína Wiehla. Park, který tvoří největší část náměstí byl založen v roce 1870 a na jeho dokončení se v letech 1884 – 1885 podílel zahradní architekt František Thomayer. Náměstí je pojmenováno po českém králi a římském císaři Karlu IV. od roku 1848. Do té doby neslo názvy Novoměstský rynk, rynk Hořejšího Města, Velké tržiště, či dobytčí trh. V současnosti je Karlovo náměstí nejen rušným společenským, obchodním a dopravním centrem, ale díky parky i místem vyhledávaným pro odpočinek a procházky.

Nad městem Bílina na Teplicku se tyčí barokní zámek vzniklý přestavbou původního gotického hradu. Historie hradu Hrad nechal vystavět pod starším hradištěm pravděpodobně Ojíř z Frýdberka ve 13. století, vlivný velmož na dvoře Václava I. O podobě hradu není mnoho informací. Za nejvýraznější objekt stavby se považuje pozdněgotická bašta zvaná Manda, která se nachází v rohu předhradí. Roku 1421 byl bílinský hrad dobyt husity, v 16. století přešel pod rod Lobkoviců, který jej přestavěli na letní sídlo. V letech 1675 až 1682 došlo k přestavbě sídla podle návrhu G. T. Tencally architektem Antoniem della Porta na reprezentativní raně barokní zámek. Další úpravy byly provedeny ještě v 19. století. Zámek byl majetkem Lobkowitzů až do roku 1945, pak přešel do vlastnictví státu. Dnes je sídlo opět v rukou Lobkowitzů a není přístupné pro veřejnost.    Podoba zámku                      Zámek Bílina je mohutná dvoupatrová stavba s obdélníkovým půdorysem a s velkými nárožními třípatrovými pavilony. Na severní straně nádvoří stojí gotická bašta z konce 15. století - Manda. Z interiérů je významný italský sál se štukovou výzdobou ze 17. století. Z původního hradu se dochovalo sklepení vytesané ve skále a sklípková klenba v přízemí severního pavilonu. Kolem zámku, na místě původního hradiště, se rozprostírá zámecký park. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba na barokní zámek Světec, na přírodní památku Bořeň nebo na zříceninu hradu Kostomlaty pod Milešovkou. Za návštěvu jistě stojí i barokní zámek Duchcov. Ubytovat se můžete přímo v Bílině.

Zříceniny tvrze Žerotice, přestavěné na zámek, se nacházejí ve stejnojmenné obci, ležící přibližně 6 km severovýchodně od Znojma. Zříceniny jsou volně přístupné. První zmínka o žerotické tvrzi pochází z roku 1358, kdy se majitelem obou dílů vsi spolu s tvrzí stal Beneš z Vajtmile. On i jeho potomci od té doby nesli přídomek Vajtmilnar ze Žerotic. Při proději Žerotic Lechovickým ze Zástřizl roku 1512 je již označena jako zámek (v dobové terminologii značí hrad), proto se zdá pravděpodobné, že ji Vajtmilnarové nechali přestavět. V roce 1559 se novým majitelem stává Fridrich Březnický z Náchoda a renesančního vzezření se tvrzi dostalo koncem 17. století za Jiřího hraběte z Náchoda. V roce 1643 zámeček poničili Švédové a von Blierové museli přistoupit k jeho opravě. Počátkem 18. století byly Žerotice připojeny Františkem Karlem Berchtoldem z Uherčic k želetickému panství a zámeček byl ponechán svému osudu. Areál tvrze vymezovala několikrát zalomená hradba, obklopená příkopem a valem, která v sobě ukrývala zástavbu, postupně se rozšiřující. Renesanční přestavba rozšířila dosavadní stavbu především o pilířové věžice při obvodové hradbě a arkádový ochoz při východním paláci. Dnes je zde možné obdivovat zříceniny severozápadní partie tvrze-zámečku, obvodní zeď na západě a pozůstatky věžic. M.K.

Kaple byla postavena v roce 1672 hraběnkou Šternberkovou pro klášter theatínů. V roce 1783 byla zrušena a zbořena. Dnes po ní najdeme pouze torzo na hradní rampě na Hradčanském náměstí.