Hrad Litice se vypíná na výrazném vrchu obtékaném řekou Orlicí, osm km západně od Žamberka. Bohatá historie v podhůří Orlických hor Hrad byl založen v podhůří Orlických hor koncem 13. stol. za posledních Přemyslovců. Podhůří povodí Divoké i Tiché Orlice osídlil rod Drslaviců, kteří zakládali osady v jihozápadních Čechách a vybudovali také nejstarší hrady na Pardubicku - Litice a Potštejn. První písemná zmínka o Liticích je z roku 1304, kdy jej král Václav II. směnil s Půtou z Potštejna za jiné panství. V roce 1371 bylo panství majetkem pánů z Kunštátu, z něhož pocházel také český král Jiří z Poděbrad, který nechal v letech 1450 - 1468 významně rozšířit opevnění hradu. V následujících obdobích se již význam Litic snižuje. V roce 1495 koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Vilém z Pernštejna získal zároveň i potštejnské panství a všechnu svoji péči přenesl na hrad Potštejn, který se stal i správním střediskem všech pernštejnských statků. To byl počátek chátrání litického hradu. Později se na hradě vystřídalo nemálo pánů, v roce 1562 jej získal Mikuláš z Bubna, v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1809. Mikuláš si sice litický hrad oblíbil, učinil jej svým rodovým sídlem, ale postavil si zároveň pohodlnější zámky, kde častěji pobýval. V roce 1657 se hrad uvádí již jako polorozbořený a v tomto stavu zůstal do konce 19. století, kdy započal s prvními opravami hradu Oskar Parish. V majetku rodu Parishů zůstal hrad do roku 1948. Částečné zajištění a konzervování zřícenin bylo prováděno v letech 1933–35, kdy bylo také upravováno vyhlídkové patro věže. Pravý středověk Dnes je hrad Litice dílem přestavby Jiřího z Poděbrad z roku 1468, jak nám sděluje nápis na vstupní bráně. Jeho dvoupalácová dispozice s úzkými bočními křídly, které jsou přistavěny k obvodním zdem uzavírajícím vnitřní prostor pravoúhlého nádvoří ve svém středu, opouští vzhled středověkého hradu a připomíná spíše pozdější typ renesančního zámku. Z dolního hradu je zčásti zachována vstupní brána. Na průčelí věže s branou, na níž byl kdysi zavěšen padací most, jsou osazeny plastické pískovcové reliéfy. Na pravé straně je velká pravoúhlá deska, kde jsou vytesány čtyři znaky český, moravský, lužický a kunštátský a český nápis: „Tato věž dělána za nejjasnějšího krále Jiřího, českého krále, markrabí moravského 1468“. Podoba hradu V horním hradě stojí opravený dvoupatrový jižní palác. K jeho severovýchodnímu nároží přiléhá šestipatrová věž, krytá stanovou střechou. Ze severního paláce se zachovala jen severní zeď, boční zdi a příčné zdi uvnitř paláce jsou zachovány jen zčásti. Současná expozice litického hradu nabízí především prohlídku rozsáhlého hradního areálu, dochované vnitřní prostory, ukázku archeologických nálezů z 15. – 17. stol., rytiny okolních hradů, expozice dobových pohlednic a nádherný výhled z hradní věže. Cesta do Litic nad Orlicí Vlakem    Železniční stanice "Litice nad Orlicí" se nachází na železniční trati č. 20 mezi Žamberkem a Doudlebami nad Orlicí. Od stanice je hrad vzdálen asi 1,5 km.  Autobusem   Autobus v okolí jezdí velmi zřídka, a proto je hrad touto cestou téměř nedostupný. Vyhledat však lze spojení na autobusové zastávky "Záchlumí Litice konečná" (asi 0,5 km od hradu) nebo "Záchlumí Litice Montostav" (asi 1 km od hradu). Autem    Příjezd automobilem je ze silnice č. 11 směrem od Vamberka nebo Žamberka do Rybné nad Zdobnicí, kde je odbočka do obce Záchlumí a odtud do obce Litice nad Orlicí.       Parkování je přímo pod hradem vzdálené asi 0,5 km. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, navštívit zříceninu hradu Potštejn nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku se nachází Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně nebo ve Vamberku.

Kříž ve Staroújezdské ulici.

Staré skalní obydlí nacházející se v blízkosti obce Lhotka u Mělníka bylo vytesáno v pískovcích jako nouzové obydlí, patrně někdy na přelomu 17. a 18. století. Centrem obydlí je dolní místnost s pecí, ve které se muselo kvůli vlhku a chladu topit neustále. Pec, která je zde dnes není původní, je menší a stojí na trochu jiném místě, než její předchůdkyně. Poblíž vstupní chodby je klenutá prostora, která sloužila jako sklad potravin. Druhá menší místnost se nachází výše a je přístupná po vnějších krkolomných schůdcích, je nejsušší místností obydlí. Ve skále byl pak dále vytesán sklep a chlév. Posledním stálým obyvatelem byla paní Holubová, která zde žila až do počátku 80. let 20. století a dožila se 78 let i když zemřela v řepínském domově důchodců kam se byla nucena na zimu uchýlit. Jednou z rodin zde žíjících byla i rodina Benešů, kteří byli údajně spřízněni s prezidentem E. Benešem a jeho žena zde byla kdysi na návštěvě. V současné době funguje jako klubovna. Skalní obydlí je pod patronací Regionálního muzea Mělník.   Možnost návštěvy a vstupné v době od 1.5. - 30.9. 2009 každou sobotu a neděli, od 10 - 12 hod a od 13 - 17 hod. na požádání přímo na místě.   Vstupné základní 10,-Kč, snížené 5,-Kč.

 Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.