Zbytky původního kokořínského hradu se nacházejí zhruba 250 m východním směrem od obce Kokořín. Tento hrad byl pravděpodobně původním sídlem majitelů panství předtím, než byl postaven dodnes stojící hrad Kokořín. Pro nedostatek zpráv nelze přesně určit stáří ani majitele hradu. Pravděpodně byl založen v polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl snad být rytíř Okoř z Dubé, který je známý z místních pověstí. Jsou zde vytesané místnosti ve třech patrech nad sebou a spojení mezi nimi kdysi obstarávalo dřevěné schodiště a můstky. Nejnižší patro zabírá obranná chodba, která se rozšiřuje do místností různého tvaru opatřených otvory, pravděpodobně střílnami. Střední patro tvoří také chodba s vytesanou místností. Nejvýše je pak zachovaná místnost, pravděpodobně kuchyně, s čtverhranným oknem a otvorem pro odvádění kouře z ohniště. Sousední místnost s výklenkem bývá považována za kapli. Na nejvyšším místě hradu je pahorek, kde jsou patrné stopy po hradní věži, která byla hlavním opěvněním hradu. Objekt byl opuštěn snad již ve 14. století. Básník Karel Hynek Mácha sem umístil část svého románu Cikáni, konkrétně sem pak umístil obydlí šílené cikánky Angeliny. Areál bývalého hradu je bohužel oplocen a není přístupný. Kromě hradu můžete v okolí obdivovat skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Muchovo muzeum zve k prohlídce děl velkého českého umělce Alfonse Muchy (1860-1939), nejznámějšího ze zakladatelů secese. Obsáhlý výběr jeho prací, zapůjčených Muchovou nadací, sestávající z litografií, olejomaleb, kreseb, pastelů, soch, fotografií a osobních předmětů, poskytuje jedinečný pohled do světa slavného autora plakátů pro Sarah Bernhardtovou, legendární pařížskou herečku konce 19. století.   Popis expozice Expozice nabízí souhrnný pohled na životní dílo Alfonse Muchy (1860-1939), kromě jeho Slovanské epopeje. Těžiště expozice je zaměřeno na pařížské období (1887-1904), které je světově nejproslulejší. Zde se prezentuje ucelená kolekce plakátů, v čele s nejvýznamnějšími plakáty pro Sarah Bernhardt, soubor charakteristických dekorativních panó, početná ukázka z Documents décoratifs (1902), ukázka z pařížských skicáků. Další dekorativní předměty, plastika a ukázky z knižní tvorby jsou uloženy ve vitrínách. Zvláštní skupiny jsou vytvořeny z plakátů vzniklých později v Čechách (1910-1939), z kreseb a olejomaleb. Není zanedbán ani vztah Muchy k Praze. V závěru expozice je náznak Muchova ateliéru s originálním nábytkem, fotografie jeho rodiny a souborem ateliérových fotografií pořízených Muchou v Paříži. Součástí expozice je také půlhodinový dokument o životě a díle Alfonse Muchy. Součástí musea je obchod s dárkovými předměty (reprodukce plakátů, pohlednice, sklo, šperky, šátky, atd.)    

Autobusová zastávka MHD K Holyni.

V podstatě skoro již lesní židovský hřbitov se nachází přobližně 600 m jižním směrem od obce na okraji vrchu vlevo od silnice směřející z obce ke hlavní komunikaci Plzeň – Stříbro. Při cestě z obce Pňovany směrem k hlavní silnici je potřeba odbočit vlevo po hrázi menší rybníka, po cestě přejít potok a krátce nato z cesty se dát vpravo do vrchu a trochu hledat. Hřbitov byl údajně založen v 16. století, ale doložen je až ve druhé polovině 17. století. Na poměrně velkém hřbitově (2.142 m2)  se dnes nachází jen pár desítek náhrobků od roku 1726. Většina novodobých náhrobků je povalena. Zeď z lomového kamene dnes již téměř neexistuje, stejně tak byla zbořena brána i márnice. V obci na severovýchodním okraji rybníka se nachází synagoga s docela dobře dochovaným vnějším vzhledem. Postavena byla někdy v polovině 19. století. Po roce 1930 byla adaptována na byt a po druhé světové válce využívána jako skladiště.