Dům byl postaven koncem 16. století pro benátského kupce Francesca Calligardiho, který si zde zřídil obchod s koloniálním zbožím. Dům zdobila sgrafita, která nechali pozdější majitelé zabílit. V roce 1903 byla sgrafita obnovena. Prostor pod římsou tvoří výjevy s lovcem a lvem, mezi okny biblické postavy a na arkýři obrazy můžu v krojích 16. století. To vše doplňuje bohatá ornamentální výzdoba. Dům však postupně podléhal času a tak v 80. letech se přikročilo ke generální rekonstrukci. Při té byla obnovena vnitřní klenba, sloupoví, otevřená terasa s arkádami, atrium a řada místností. Dnes se zde nachází výstavní a obřadní síň, rozhlasové studio a redakce Zpravodaje města Třebíče.

Na Kapucínském náměstí stojí kostel sv. Ludmily s bývalým kapucínským klášterem. Celý objekt byl postaven na místě 27 domů zpustošených za třicetileté války. Jako první byl vystavěn klášterní komplex v letech 1647-1648. K jeho severovýchodním rohu byl přistavěn v roce 1656 kostel sv. Ludmily, upravován ještě v roce 1848. Bývalý klášter je čtyřkřídlý patrový komplex seskupený kolem čtvercového rajského dvora. V severním a východním křídle byly objeveny zbytky arkád ambitů. Objekt dnes slouží jako školní internát. Kostel sv. Ludmily je jednolodní stavba s odsazeným a ploše uzavřeným presbytářem. Vnitřek má valenou klenbu s hřebínkovými lunetami, boční kaple je sklenutá křížovou klenbou s hřebínky. Hlavní oltář je od Tobiase Pocka z roku 1660 s oltářním obrazem sv. Ludmily.

Nová synagoga v Milevsku stojí v Sokolovské ulici a byla postavena během 1.světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za Starou synagogu, jež stávala na Benešově náměstí. Podle projektu pražského architekta Střílka zde vznikla, v místech bývalého obytného domu, nevšední synagogální stavba snoubící v sobě prvky klasicistní a kubistické. Kubismus je zastoupen ojedinělým průčelím ve štítu, empír připomíná trojúhelníkový tvar štítu, který  je nesen čtyřmi sloupy. K bohoslužbám byla využívána do druhé světové války, během okupace byly její prostory využity jako sklad sušeného mléka a obalů. Válka znamenala pro milevskou židovskou obec tragédii a způsobila její zánik. Synagoga nesloužila svému účelu ani po válce a postupně přešla do majetku Církve československé husitské a byla přeměněna v křesťanský kostel. Charakter synagogy ovšem i po stavebních úpravách zůstal. Zachována zůstala především čelní stěna se svatostánkem - schránkou na Tóru a symboly Desatera. Dochovala se také ženská galerie.

V Sokolově se na vyhlídku chodí na nevysoké návrší zvané Hard. Jeho vrcholek má bohatou stavební historii. Nalézal se na něm městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. To bylo koncem 19. Století. V roce 1907 se místní okrašlovací spolek rozhodl, že gloriet k pořádné vyhlídce dosloužil a že by bylo dobré jej přestavět na skutečnou rozhlednu. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech a celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Dřevěná nástavba se postupem času natolik opotřebovala, že musela být snesena, a v roce 1933 byla kamenná podstava přestavěna na památník obětem první světové války. Na vrchol památníku byla umístěna socha Krista, vysoká pět metrů, z dílny místního sochaře Schöneckera. Ani tato podoba nezůstala na dlouho. V průběhu druhé světové války se stavba proměnila ve vojenskou pozorovatelnu a socha byla roztavena pro válečné účely. Od 50. Let zde bylo již jen torzo původní rozhledny. Na rozhlednu se začalo pomalu zapomínat a jen dříve narození si pamatovali, že se z Hardu dalo rozhlížet po kraji. Na lepší časy se začalo blýskat až téměř po půl století. V roce 1999 začala sokolovská radnice podnikat kroky vedoucí k obnovení rozhledny v její původní podobě. Společným úsilím státu a města Sokolov se záměr zdařil a 26. dubna 2001 byla rozhledna slavnostně otevřena. Je o 4 metry nižší než ta původní. Na prosklenou vyhlídku vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Ostatními směry je výhled omezen stromy, pouze jihovýchodně se naskytne dílčí pohled na výběžky Slavkovského lesa.