V místech kde za minulého režimu šlo pomyslet na existenci vyhlídkové stavby jen těžko, stojí rozhledna Milíře. Stojí totiž 5 km západně od obce Rozvadov, v blízkosti státní hranice s Německem. Zhruba 30 metrů vysoká věž se nachází na kopci Tomáška v nadmořské výšce 531 metrů a v roce 2001, ji zde vystavěl jeden z mobilních operátorů. Věž čtvercového půdorysu s vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 126 schodů, nabízí výhledy na zříceninu Přimda, vojenskou věž na Velkém Zvonu a Německo. Rozhlednu provozuje obecní úřad Rozvadov a pro turisty je volně přístupná.

Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii. Novogotická kráska Počátky její stavby spadají do roku 1847. Tehdy se začala stavět silnice z Liberce do Krkonoš. Dohlédnout na stavbu přijel zemský místodržící arcivévoda Štěpán. Nádherný výhled z Hvězdy ho nadchnul a jeho hostitel, majitel panství kníže Kamil Rohan, se rozhodl kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu. A dokonce učinil rozhodnutí, že vrchol ozdobí kamennou vyhlídkovou věží. Se stavbou rozhledny se začalo bezprostředně po arcivévodově odjezdu. Základní kámen byl položen 27. července 1847. Když stavba vyrostla do výše 6 metrů, dal kníže Rohan pokyn stavební práce zastavit. Pověst praví, že knížeti předpověděla stará cikánka smrt v tom roce, kdy bude rozhledna dostavěna. Důvod byl ovšem jak to tak bývá pragmatičtější. Arcivévoda Štěpán odešel v bouřlivých revolučních letech do Uher a kníže Rohan usoudil, že vynakládání prostředků na oslavu někoho kdo ztrácí politický vliv je zbytečné. Celých 41 let stálo na Hvězdě torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu. A věštba nelhala Kníže v tom roce svolil k prodeji pozemku s torzem rozhledny kořenovské sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Podle plánů libereckého profesora Brausenwettera byla původní kamenná pseudogotická dolní část doplněna o štíhlou cihlovou osmibokou věž o celkové výšce 24 metrů. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se zúčastnilo na osm tisíc lidí. Kníže Rohan mezi nimi ovšem nebyl. Věštba nelhala. Kníže Rohan po dokončení stavby opravdu zemřel. Vzhledem k tomu, že mu bylo 91 let lze z jeho smrti vinit rozhlednu opravdu těžko. Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Od roku 1956 byla na jejím vrcholu umístěna vyhlídková nástavba a o 7 let později bylo architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a dnes ji místní neřeknou jinak než Štěpánka. Když vyšlapete jejích 81 schodů, dostanete se do výšky 21 metrů, odkud spatříte vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor, Českého Středohoří, Bezděz, Říp a Kozákov. Štěpánce patří ještě jedno nej, které nelze zpochybnit. Od položení základního kamene k otevření stavby uplynulo 45 let, je tedy nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.   Výhled sever: Jizerské hory - Černá hora a Smrk východ: Krkonoše - Sněžka jih: Černá studnice s rozhlednou, Zvičina, Kozákov, Tábor západ: Ještěd, Lužické hory Popis cesty Rozhledna stojí na kopci Hvězda, asi 4 kilometry na východ od Tanvaldu. Po silnici dojedeme na začátek Kořenova, kde odbočíme na Příchovice. Po dvou kilometrech v Příchovcích odbočíme u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku, až dojedeme k chatě Hvězda, kde se dá parkovat.  Odtud se vydáme po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 metrů. 

Renesanční zámek Přerov nad Labem nalezneme přibližně uprostřed stejnojmenné obce na mírném návrší, v těsné blízkosti skanzenu lidových staveb. Historie zámku Přerovský zámeček vznikl přestavbou původní vodní tvrze ze 13. století. Po roce 1437 byla tvrz částečně rozšířena a goticky přestavěna. Roku 1524 je již Přerov uváděn jako zámek. Koncem 14. století byla tvrz rozšířena na honosné zámecké sídlo. To bylo zkonfiskováno po roce 1547 pražským měšťanům a přešlo do majetku krále. Král Ferdinand I. dal objekt přestavět podle návrhu M. Borgorelliho. Proběhla tak v letech 1560 – 1585 rozsáhlá přestavba, která změnila zámek v nádherně vyzdobené renesanční sídlo. Po dostavbě zámku se pozornost stavebních plánů zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků. Během 30leté války byl přerovský zámek značně poničen, došlo jenom k opravám východního a jižního křídla, které se společně s částí zřícenin císařských pokojů dochovaly dodnes. V roce 1671 provedl opravu zdevastovaného zámku stavitel Santino de Bossi. Obec Přerov nad Labem společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zdědil zámek jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho zásluhou bylo značně zanedbané panství v letech 1872–1873 obnoveno do původní podoby ze 16. století. Po smrti Ludvíka Salvátora koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem, během druhé světové války jej koupil německý lékař Faifar. Po osvobození v roce 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné době byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek v Přerově je dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Dodnes se nám zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. Uvnitř zámecké budovy jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí. Zámek je nádherně vyzdoben renesančními figurálními sgrafity a rustikou. Kolem objektu je vyzděný příkop s kamenným mostem a části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V přerovském zámku, skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. V nedalekém okolí můžete navštívit například městské muzeum v Čelákovicích a expozici košíkářství. Ubytovat se můžete v Lysé nad Labem.

Ve 14. století stála v toto lokalitě tvrz, o které se také dochovaly písemné záznamy. V době třicetileté války ji zničili Švédové. Počátkem 18. století byl na jejím místě postaven zámek, který je v současné době spravován státem a je příležitostně využíván pro potřeby vlády České republiky. Koloděje byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název je odvozen o významu slova koloděj, znamenající také kovář. Tedy osada kovářů.