Říp (456 m) je výrazná dominanta Polabské nížiny s románskou rotundou na vrcholu. Je vidět zdaleka, protože před Vámi vystoupí z rovinaté krajiny. Leží 5 km jižně od Roudnice nad Labem. Její původ je čedičový. Ale toto všechno není důvodem proč ji každoročně navštíví tisíce lidí, kteří jsou ochotni se vydat po příkré cestě po úbočí s níž je krásný výhled do kraje. Tou pravou pohnutkou k výletu je to, že Říp je památné místo české mytologie a historie. Tady to vše začalo. Tady se podle legend a mýtu měli usadit první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se mělo odehrát pojmenování země jménem jejich vůdce. Zde byla pronesena památná slova, vyřčená praotcem Čechem „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Legendu, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi. a nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Hora měla odjakživa velký význam pro národní cítění. Ostatně právě proto se sem často konaly celonárodní pouti, na vrcholu Řípu promlouvali buditelé a když se národu něco zdařilo, nebraly oslavy na Řípu konce. Nejznámější procesí se konala v letech 1848, 1868, 1900 a 1914. A aby byl význam hory pro českou vlast podtržen, v roce 1868 byl na úpatí hory vylomen první základní kámen k novému Národnímu divadlu v Praze.Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží je dovršením stavebního vývoje české rotundy. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby. Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Později ji měli v držení některé šlechtické rody, nejdéle Lobkowitzové. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1826 při příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. V průběhu 19. století byla ještě přestavěna v puristickém duchu. Plastika v apsidě symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid. Dnes je v kostelíku sv. Jiří malé muzeum. Po kamenitých cestách vede na vrchol několik turisticky značených tras. Na vrcholu čeká na návštěvníky možnost občerstvení v turistické chatě, postavené roku 1907. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“

Jedna ze tří dochovaných bran se nachází v Palackého ulici. Byla vystavěna na počátku 16. století jako součást městského opevnění. V roce 1769 byly na ní instalovány hodiny. Pětipatrová brána je 36 m vysoká a kryje ji stanová čtyřboká střecha s lucernou. V interiéru se nachází expozice muzea rekordů a kuriozit, zpřístupněné 30.6.1994.

Zachovaná věž tvrze Lošany se nachází v areálu rozlehlého hospodářského dvora na severním okraji stejnojmenné obce, ležící přibližně 8 km jihozápadně od Kolína. Historie tvrze Soudě dle architektonických detailů pochází tvrz z období první poloviny 15. století. Písemné prameny o jejích počátcích mlčí, jejími majiteli však zcela jistě v té době byli Alderové z Lošan. Poprvé lze o existenci tvrze dle písemných pramenů soudit v roce 1484, kdy majitel Lošan Jan Čábelický ze Soutic zde měl purkrabího Mikuláše ze Stropnice. Janův syn pak prodává ves Lošany s tvrzí městu Kutná Hora. Při té příležitosti je již tvrz přímo zmiňována. Kutná Hora vlastnila tvrz až do jejího zestátnění v roce 1945. Poté ji spolu s dvorem, jehož hlavní budova vznikla v 17. století na místě příkopu, využíval Státní statek Kolín, který prováděl jen nejnutnější opravy. Dnes je tvrz v soukromých rukách a nepřístupná veřejnosti. Dnešní podoba Věž tvrze je do dnešních dnů velmi dobře dochována. Má celkem 5 pater – polozapuštěné přízemí a první patro s valenými klenbami a 3 plochostropá podlaží určená k obytným účelům. První dvě podloží byla přístupná portály ze dvora, vstup do třetího patra zajišťovala dnes neexistující pavlač či budova, z níž vedl do hrotitého portálu padací mostek. Ve čtvrtém patře se zachovaly zbytky sopouchu a stopy po prevetu. V okolí můžete ještě navštívit zámek Bečváry nebo si prohlédnout město Kolín, kde jistě najdete také ubytování. M.K.

Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.