Batelovský židovský hřbitov se nachází na malém vršku u západního okraje obce. Založen byl patrně v druhé polovině 15. století a sloužil až do druhé světové války. Na hřbitově, který je poměrně zaplněn se nachází zhruba tři stovky náhrobků většinou barokního a klasicistního typu. Nejstarší by měl pocházet z roku 1715. Hřbitov prochází drobnou rekonstrukcí, je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Dojít se k němu dá polní cestou vedoucí po okraji remízku ze silnice Batelov-Švábov.

Na zámku Vranov nad Dyjí můžeme navštívit barokní kapli Nejsvětější Trojice s nepřístupnou podzemní hrobkou hlavní michalo - janovské linie althannského rodu. Kaple je dílem císařského architekta JOHANNA BERHARDA FISCHERA Z ERLACHU a patří ke klenotům církevního středoevropského baroka. Vznikla v letech 1699 až 1700 jako archi- tektonický i ideový protějšek sálu předků, a to na stísněném pozemku severozápadní části  skalního ostrohu.

Rokokový zámek Červený Dvůr leží ve stejnojmenné obci v blízkosti silnice z Chvalšin do Českého Krumlova. Historie zámku Zámek byl původně letohrádek Viléma z Rožmberka, který byl roku 1598 dobudován jeho mladším bratrem Petr Vokem o rozlehlou zahradu a oboru. První rozšíření objektu provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu roku 1672, kdy vzniklo křídlo s kaplí. V letech 1748 - 1749 doplnil zámecké úpravy Josef Adam Schwarzenberg, při kterých byl areál rozšířen o sala terrenu. Výstavba pokračovala po roce 1756 budováním jižního křídla, jehož utváření navrhl knížecí stavitel Josef Fortin, který také sjednotil vnější fasády objektu. Poslední úpravy proběhly po polovině 19. století, kdy byl zámek určen jako letní sídlo Schwarzenbergů a k tomuto novému účelu také adaptován. Interiérům zámků vévodí především Čínský sál s malbami Františka Jakuba Prokyše z roku 1756. V současné době je však zámek Červený Dvůr veřejnosti nepřístupný, nachází se v něm léčebna pro drogově závislé a pro alkoholiky. Volně přístupný je jen rozsáhlý zámecký park, kterým vede naučná stezka Červený Dvůr. Zámeckému parku předcházela v minulosti původní obora založená Petrem Vokem z Rožmberka v roce 1598. Postupně pak byla přebudována v barokní, hvězdicovitě komponovanou zahradu, kde byl roku 1769 postaven čínský a holandský pavilón, různé romantické jeskyně, besídky, ostrůvek s můstky, obelisk i vodotrysky a chována exotická zvířata. Celá tato barokní úprava byla však v 1. polovině 19. století změněna v anglický park s krásnými scenériemi, loukami, vodními plochami i alejemi starých stromů a rozmanitými pohledy na zámek. V nedalekých Chvalšinách můžete navštívit Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu nebo se vydat na nejstarší kamennou rozhlednu Kleť. Navštívit zde můžete i hvězdárnu Kleť. Daleko odsud není ani krásné město Český Krumlov, které patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pestrou nabídku ubytování najdete v Českém Krumlově.

Nepříliš známá rozhledna, zdálky vypadající spíše jako myslivecký posed, stojí od roku 2004 na bezejmenné kótě u malé obce Radětice.  Radětice nalezneme asi 3 km severozápadně od jihočeského městečka Bechyně.     Duchovním otcem rozhledny je starosta obce ing. Josef Svoboda, který s nápadem na její výstavbu přišel v létě 2003. O necelý rok později, 23 června 2004, byla rozhledna slavnostně otevřena. O výstavbu, která stála okolo 100 000 korun, se zasloužili místní firmy a smrkové dřevo poskytly místní obecní lesy.  Rozhledna je čtyřpatrová se třemi vyhlídkovými patry a je vysoká 13 metrů.  Díky její poloze, v těsné blízkosti lesa, je z ní rozhled omezen (výhled pouze směrem na východ).  Orientace při výhledu je usnadněna plastovou panoramatickou fotografií s popisy výrazných bodů v okolí, která je umístěna na vyhlídkovém ochoze. Rozhledna je volně přístupná, a abyste se mohli rozhlédnout, musíte zdolat 45 schodů. Nejlépe se k ní dostanete ze samotné obce, před kapličkou odbočíte doleva až k lesu. Podél lesa cca 200 m k rozhledně.