Farní kostel sv. Michaela archanděla se poprvé připomíná roku 1350. Tehdy to byl ještě dřevěný gotický kostel krytý šindelem. Do kostela se vcházelo z boku nynější věží, neboť kostel byl presbyteriem obrácen k jihu. Po stržení staré stavby byl v letech 1768-1773 k původní věži přistavěn nový barokní kostel. Náklady činily 8.707 zlatých, přičemž značnou část věnoval hrabě Filip Kinský. Kostelní věž původně vyšší, byla roku 1844 snížena, neboť panovaly obavy, že by nemusela vydržet nápor větru. Zvony zdejšího kostela byly v obou světových válkách rekvírovány pro válečný průmysl, na věži zbyl jen zvon z roku 1529. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka (dnes Letohrad), vysvěcený 11.6.1876. Další památkou je renesanční křtitelnice ze 16. století. Varhany byly instalovány 15.5.1801 varhanářem Karlem Horákem z Kutné Hory.

Křížový vrch se nachází 1 km severně od obce Adršpach. Ze skalnaté plošinky Křížového vrchu (667 m.n.m.) je dobrý výhled na Adršpašské skály a pak na hraniční hřbety západním severozápadním směrem. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše. Na vrchol vede značená odbočka a v závěru ve skalnaté části se nachází zrekonstruovaná křížová cesta. Její historie sahá až do 17. století. Z původní části se ještě nacházejí ornamenty vytesané do kamenů skal kolem cesty.

Deyl Rudolf 1876 – 1972 Český herec. Deska s bustou. Deska černá žula. Busta bronz. Umístěna v roce 1979 v Anenské ulici na domě č. 3. Autor: Š.Malatinec.

Románský kostel byl postaven kolem roku 1168 na místě starší rotundy. V 70.-80.letech 14. století byl goticky přestavěn. Tehdy byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář. Renesanční přestavba pak proběhla v roce 1591. V první třetině 18. století byl barokně upraven interiér kostela, nově sklenuta loď a věž snížena o jedno patro. Kolem roku 1800 při pozdně barokní úpravě byly prolomeny nová okna a rozšířena varhanní kruchta. Roku 1892 byl kostel znovu upraven tentokrát puristicky, odstraněny některé pozdější přístavby. Mělo jít o obnovu románského vzhledu, příliš se však nepovedla. V roce 1910 byl postaven sousední kostel sv. Jana Křitele. Od té doby se změnila funkce kostela na hřbitovní a začal postupně chátrat. V současné době (2009) není kostel v příliš dobrém stavu. Stavba je jednolodní z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce. Presbytář je pětiboce uzavřený s opěráky. Západnímu průčelí dominuje hranolová věž 38,5 m vysoká. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. Na věži je jedno románské okno a dvě sdružená románská okénka. Pod střechou je opět římsa s obloučkovým vlysem a zubořezem. Presbytář dodnes osvětlují gotická hrotitá okna s kružbou (původně jich bylo sedm) a je sklenut dvěma poli žebrové klenby. Klenební žebra jsou štíhlého hruškovitého profilu a protínají se ve dvou velkých kruhových svornících s reliéfem růžic. Ve východní stěně se nachází konzole s reliéfem lidské polopostavy. Najdeme zde i pozůstatek sanktuáře. Vybavení interiéru kostela je víceméně barokní až rokokové. Rokokový je hlavní oltář z roku 1794. Dále jsou zde pak boční oltáře z roku 1766 a oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky, jeden Anny a Ludmily Mírkové ze Solopysk (1582), druhý Adama Mírka ze Solopysk (1560) a třetí Barbory Dobřichovské (1581).