Unikátní rozhledna stojí v Útvině, v obci okresu Karlovy Vary. Je unikátní jak svým originálním architektonickým řešením, tak také tím, že je postavena soukromou osobou.  Na svém pozemku ji v roce 2003 postavil pro svou přítelkyni pan Václav Krysl. Její stavbu projektoval sám a se stavebními pracemi mu pomáhali přátelé. Rozhledna, která dostala jméno „Třasák“ vyrůstá z kamenného podstavce do výšky 12,5 metru. Stavebním materiálem bylo impregnované smrkové dřevo. Rozhledna čítá celkem tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší, jež je krytý, vede 39 schodů. Po jejich zdolání se můžete kochat výhledy na Plzeňsko, Rakovnicko a Krušné hory.

Původně zde stálo sousoší Ignáce z Loyoly z roku 1711, jehož autorem byl Ferdinand Maxmilián Brokof. To bylo ovšem zničeno během povodní v roce 1890, kdy spadlo do Vltavy. Jeho fragmenty vytažené z vody jsou dnes umístěny v Lapidáriu Národního muzea na pražském výstavišti. Autorem nynější sochy je profesor Karel Dvořák, který ji zhotovil v roce 1928 na objednávku ministerstva školství k 10. výročí vzniku republiky. Sousoší vyjadřuje misijní činnost věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří dávají křest pohanským Slovanům. Oba věrozvěsti jsou prohlášeni za patrony Evropy, protože v 9.století spojili střední Evropu s křesťanstvím.

Při ulici Hradišťská, severně od velehradského klášterního komplexu stojí menší církevní stavba, kostel sv. Cyrila a Metoděje (zvaný též Cyrilka). Objekt pochází z první poloviny 13. století a původně byl farním  kostelem Večeře Páně, neboť klášterní komplex sloužil výhradně mnichům. Tento objekt pak sloužil tehdy jako farní kostel pro běžné občany. Po zrušení kláštera se klášterní kostel stal farním a kaple byla využívána jako seník či dokonce sklad střelného prachu. Chátrající stavbu zachránil olomoucký biskup Bedřich Fürstenberg, který ji odkoupil a roku 1863 znovu vysvětil. V tomto období také stavba prošla novogotickou přestavbou. Na konci 20. let 20. století byl interiér kaple upraven pro bohoslužby východního obřadu. Presbytář od lodi oddělil ikonostas, neboli dřevěná stěna s malovanými obrazy. Stavba je v dobrém stavu i když se potýká s velkou vlhkostí.

Kousek severně za obcí se nachází při serpentině silnice vedoucí na Rousínov, nový židovský hřbitov. Zřejmě jde o třetí hřbitov ve městě, ten středověký a starý již zcela zanikly. Současný byl založen roku 1744. Je zde pochována řada místních rabínů. Hřbitov ploše 4.045 m2 se nachází na svažitém pozemku, ohrazen cihlovou zdí vysokou až dva metry ukrývá na cca 300-350 náhrobků. Nejstarší pochází z let 1735-1736. Převážným materiálem je pískovec, žula, vápenec a mramor. Hřbitov je uzamčen, nikde není informace o možnosti zpřístupnění. Parkovat lze krátkodobě při příjezdové odbočce ze silnice ke hřbitovu.