Rozhledna Alexandrovka, jak se jí také lidově říká, stojí na kopci Špičák (496 m) na zalesněné stráni malebného údolí řeky Svitavy. Je to kamenná rozhledna a stojí zde již více než 120 let. 4.září 1887 nahradila, díky aktivitě Rakouského turistického klubu, původní dřevěný vyhlídkový pavilon, který na vrcholu stál. O postavení rozhledny se nejvíce zasloužil předseda brněnské sekce tohoto spolku, císařský rada Alexandr Suchánek, proto dostala jméno Alexandrova. Alexandrova věž měla nejdříve vysokou špičatou střechu, ochoz byl dřevěný. Výška stavby činila 15 metrů. V průběhu obou válek ovšem věž značně zpustla a po roce 1945 zbývalo již jen torzo. Důvodem byl jednak fakt, že byla považována za symbol německé turistiky a také byla její vrchní část za Druhé světové války záměrně stržena, aby nepřitahovala bombardéry, které měly za svůj cíl blízké Adamovské strojírny. Záchranu znamenal pro rozhlednu až vzestup televizního vysílání. V 60. letech potřeboval Adamov televizní vysílač, proto byla rozhledna opravena a uvnitř věže byla umístěna vysílací technika. Pro potřeby turistů byl vybudován nový železný ochoz s přístupem po vnějším žebříku. Výhled z rozhledny, na kterou je volný přístup, je dnes hodně omezen vzrostlými stromy.

Původně renesanční zámek v Žamberku stojí v jihozápadní části města na okraji svahu, který se sklání do údolí Divoké Orlice. Historie zámku První písemná zpráva o Žamberku pochází z roku 1341, kdy náležel k potštejnskému panství Mikuláše z Potštejna. Při dělení panství v roce 1568 mezi jeho syny Zdeňka Žampacha z Potštejna získal polovinu Žamberka Karel Žampach. Pravděpodobně to byl on, kdo postavil na místě nynějšího zámku kamenný dům a tím vytvořil základ pro pozdější jeho rozšiřování. Karel ze Žampachu prodal v roce 1575 svůj díl Žamberka majiteli druhé části, Mikuláši z Bubna. Mikuláš sice sídlil na Liticích, ale i tak nechal postavit další sídlo, zámek v Žamberku, který se poprvé připomíná roku 1600. Byla to renesanční čtyřkřídlá budova. Vnitřní nádvoří bylo příčným spojovacím křídlem rozděleno na dvě části. Zámek byl opevněn valy a příkopy. Z Mikulášové stavby se zachovala celková dispozice zámku, část obvodového zdiva, zámecká kaple a v parku věž opevnění. Po jeho smrti roku 1608 se panství ujal Jindřich Jan z Bubna a v roce 1668 František Adam z Bubna. František Adam se rozhodl pro barokní přestavbu sídla, které v té době bylo již centrem panství, přenesené sem z hradu Litice. V roce 1809 prodal Žamberk Verianovi Alfredu Windischgrätzovi. Nový majitel přistoupil k opravě a modernizaci zámku ve stylu rokoka. Největší změna byla provedena na druhém nádvoří, kde bylo zbouráno západní křídlo a tím se otevřelo do zámecké zahrady. Rokokově bylo upraveno a doplněno balkonem spojovací křídlo mezi druhým a třetím nádvořím. V souvislosti s těmito úpravami byly odstraněny zbytky opevnění, kromě věže, zachované dodnes. Úpravy sídla byly dokončeny v roce 1814 a hned následujícího roku bylo prodáno Janovi Parishovi. Nový majitel provedl drobné úpravy zámku a hlavní pozornost věnoval rozšíření a zkrášlení zámeckého parku procházejícího v oboru. Secesní úpravy Začátkem 20. století za Otakara Parishe bylo sídlo upraveno secesně, což byl poslední zásah do vývoje zámku. Nejvýrazněji bylo změněno druhé nádvoří, kdy byl na jeho severní straně zřízen nový secesní vstupní portál. Majetkem Parishů zůstal zámek do roku 1948, kdy přešel do vlastnictví státu. Zámek byl pak upraven pro potřeby středního odborného učiliště. V roce 1990 byl navrácen původním dědicům. V zámku však nadále sídlí škola a je veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek Žamberk je architektonicky nevýrazná budova, tvořena obdélným komplexem patrových budov, soustředěných kolem dvou téměř čtvercových nádvoří. V severovýchodním rohu budovy je zámecká kaple. Východně od zámku jsou umístěny hospodářské budovy uzavírající první vstupní nádvoří. Jihovýchodně od zámku se rozkládá anglický park, který je v létě vhodný na procházky, v zimě přes něj vedou běžecké tratě. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zříceninu hradu Žampach, rozhlednu Rozálka u Žamberka, Městské muzeum Žamberk nebo židovský hřbitov.  Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí.

Nedaleko slezského města Opavy stojí bílý a červený empírový zámek Hradec nad Moravicí. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 5225 obyvateli, Moravskoslezský kraj. V polovině 11. stol. bylo na místě dnešního hradeckého zámku vystřídáno slovanské hradiště, které zde stávalo již v 9. stol., knížecím, a o dvě stě let později královským, přemyslovským hradem. V letech 1279 - 1281 zde měla svůj dvůr Kunhuta, ovdovělá manželka Přemysla Otakara II. Zřejmě zde ji okouzloval Záviš z Falkenštejna. Panství si zachovalo svůj středověký vzhled až do konce 16. stol., kdy, po nástupu rodu Pruskovských, se započalo s rozsáhlou přestavbou. Kašpar Pruskovský zahájil celkovou přestavbu hradu na pohodlnější renesanční sídlo. V té době také vzniklo východní a severní křídlo zámku, kde jsou nám dodnes dochovány pozdně renesanční klenby a štuková výzdoba. V roce 1778 koupili panství knížata Lichnovští z Voštic, kteří po požáru v roku 1795 nechali zámek přestavět v empírovém slohu. K úpravám zámku došlo také v 2. pol. 19. stol., tentokrát do novogotické podoby, která se nejvíce projevila v interiérech hradeckého zámku. Podle projektu Alexise Langera z Vratislavi byl přistavěn tzv. Červený zámek, kopírující středověký hrad, ve kterém se nacházely konírny a jiné hospodářské provozy.  Jako poslední byla u jižního zámeckého křídla postavena tzv. Bílá věž. Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou. Podoba zámku Prohlídka radeckého zámku zahrnuje tzv. Bílý zámek, ve kterém můžeme obdivovat nádherně zařízené pokoje, luxusní reprezentační salóny i pokoje hostinských apartmá, a přístavbu novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Červený zámek je dnes využíván jako hotel, restaurace a koncertní sál. Interiéry prohlídkové trasy nám dodnes připomínají i pobyty Ludwiga van Beethovena, Ference Liszta a N. Paganiniho. Na zámku si přijdou na své také milovníci obrazů. Zdejší galerie nabízí návštěvníkům skvosty výtvarného umění, zámecká obrazárna prezentuje sbírky původní knížecí galerie. Za hradeckým zámkem se rozprostírá rozsáhlý anglický park se vzácnými stromy, romantickým zákoutím a nádhernými vyhlídkami na řeku Moravici a na okolní přírodu. Tipy na výlet Kromě empírového zámku si zde může návštěvník prohlídnout kostel svatého Petra a Pavla, kapličku v Pivovarské ulici, Weisshuhnovu papírnu a kanál, Bezručovu vyhlídku, městské muzeum, vyhlídku Belárie a městské opevnění. V Opavě najdete celou řadu sakrálních památek, jako je minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Ale najdete zde i světské zajímavosti, jako je například Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hlásku. Dále můžete navštívit větrný mlýn v Cholticích. Ubytování najdete v Opavě nebo v Hradci nad Moravicí.

Na vrchu Mařenka (711 m.n.m.) jižně od obce Štěměchy stojí od roku 2012 nová rozhledna. Již od roku 1822 je zde usazen pylon, který je od roku 1926 zařazen do trigonometrické sítě. V roce 1941 zde pak byla postavena dřevěná rozhledna, kterou zničil požár způsobený bleskem a to 24.6.1957. Již od roku 2003 bylo usilováno o výstavbu nové rozhledny, záměr se však podařil až teď a slavnostní otevření proběhlo 27.10.2012. Rozhledna je vysoká 31,15 m a z jedné třetiny (spodní) ji tvoří železobetonový tubus obložený žulovými kameny a zbylé dvě třetiny pak dřevěná příhradová konstrukce zpevněná ocelovými táhly. Má dvě vyhlídkové plošiny, jedna se nachází ve výšce 9,4 m a druhá pak ve výšce 28,2 m. Na tu nejvyšší vystoupáte po 156 schodech. Za výborného počasí je prý ke spatření střecha vídeňského kostela sv. Štěpána.Rozhledna by měla být přístupná volně a to celoročně. Na vrchol vede odbočka za turisticky značené cesta od Želetavy do Rokytnice nad Rokytnou. Přístup nejprve po silnici a posléze po již zmíněné cestě je i z již uvedených Štěměch.