Asi kilometr severozápadně od obce Starý Poddvorov stojí na malém návrší dřevěný větrný mlýn německého typu. Zdejší mlýn patří mezi ty drobnější tohoto typu. Zakladatelem mlýna je Ignác Laštůvka z Mutěnic kolem roku 1870. Posléze mlýn několikrát změnil majitele a také své místo. V roce 1876 se octnul v Týnci u Břeclavi a před rokem 1890 byl přestěhován pomocí 12 formanských vozů na zdejší místo. Zanedlouho 14.8.1890 jej povalila silná větrná smršť a dokonce jej kousek posunula. Během dvou let byl opraven. Mlýn mlel ještě krátce po druhé světové válce. Většinou se v něm mlely kroupy. V roce 1969 již poškozený mlýn zrekonstruoval ředitel lesnické školy ve Strážnici ing. Vodička. Posléze však opět začal chátrat a dostal se do vážného stavebního stavu. Zachránilo ho odkupení obcí v roce 1999 a následná rekonstrukce, která stála okolo 2 mil. korun. Dřevěný mlýn půdorysně zabírá plochu 4,6 x 4,3 m a na výšku má 9,2 m. Mlýn lze navštívit po telefonické domluvě.

V obci Křinec, u zdejšího volně přístupného zámeckého parku, stojí původně barokní zámek, který nechal postavit v letech 1649 - 1659 Pavel z Morzina, první hrabě tohoto rodu. Stavitelem objektu byl Carlo Lurago. Později byl zámek spolu s parkem zmodernizován a přestavěn bankéřem Bethmannem, který nechal k budově také dostavět další boční křídla. Za zámkem se rozkládá hospodářský areál, který zde stával už za doby před třicetiletou válkou. V hospodářské části objektu sídlí dnes akciová společnost zabývající se zemědělstvím. Zámecký objekt však není veřejnosti zcela volně přístupný, slouží jako depozitář Národního Muzea. Novinkou však je, že Křinecký zámek je od 19. července 2009 částečně zpřístupněn veřejnosti, kdy každý pátek, sobotu a neděli do 4. října je zde možné vidět zajímavou výstavu secesních cyklistických plakátů. Nedaleko od Křince najdete také židovský hřbitov. Ubytovat se můžete v Rožďalovicích, kde také naleznete barokní zámek. Za návštěvu stojí i samotné město Rožďalovice.

Branické divadlo patří ke stálé pražské scéně. Budova divadla díky svému pojetí a plastické výzdobě vyniká mezi ostatními budovami Branické ulice.

Klášter v malebné obci Rabštejn nad Střelou byl založen v roce 1672 řádem servitů. Již předtím zde byl na konci 15. století uveden karmel obutých karmelitánů, který zde vystavěl kostel Zvěstování Panny Marie. Tento řád však v roce 1532 byl z neznámých důvodů zničen a v polovině 17. století byly stavby již téměř znatelné. Konvent servitů byl čtyřkřídlý, stál západně od dnes stojícího kláštera a severně od něj se nacházel malý kostelík, připomínající svou velikostí spíše kapli. Na počátku 18. století již areál nevyhovoval potřebám řádu a tak v roce 1730 byla započata výstavba nového východního křídla, plánovaného daleko většího konventu. Stavbou pozdně barokního kostela (1766-67) pak starý konvent s kostelíkem zanikl. Jednolodní stavba navazuje svým presbyteriem na budovu nového kláštera. Dnešní klášter má půdorys protáhlého obdélníka. Stavba je jednopatrová bez výrazného architektonického členění. V sále bývalého refektáře se zachovalo štukové zrcadlo. V přízemí je budova dvoutraktová s chodbou zaklenutou plackami, místnosti mají stropy valeně klenuté. V roce 1787 byl klášter císařem Josefem II. zrušen, byla zde zřízena fara a škola, posléze byty. V současné době je zde hotel.