Nábřeží Edvarda Beneše spojuje na levém břehu Vltavy Klárov s nábřežím kapitána Jaroše. Vzniklo na místě staré cesty pod Letnou, která vedla od Klárova do Holešovic. Jeho délka je cca 1300 m. Cesta byla postupně přebudována na silnici a pak nábřeží, které bylo pojmenováno Kramářovo. V roce 1948 bylo přejmenováno na nábřeží kapitána Jaroše. V roce 1991 byla část mezi Štefánkovým mostem a Klárovem oddělena a pojmenována po Edvardu Benešovi. Paradoxní je, že v úseku od Klárova po ulici U plovárny lemují břeh Vltavy souběžně dvě nábřeží. Komárkovo nábřeží a nábřeží Edvarda Beneše.

Bezděz je mohutná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Nachází se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy. Vznik hradu spadá do období velkého kolonizačního úsilí českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu vznikl ve 2. polovině 13. století velký počet nových vesnic, měst a hradů. Král hradů Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí do Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278 a je typickým představitelem rané gotiky. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl výrazněji přestavován. Rok po Přemyslově smrti se stal Bezděz vězením pro královnu Kunhutu a jejího nezletilého syna Václava II., které zde po bitvě na Moravském poli držel markrabě Ota Braniborský. Do roku 1588 se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Po roce 1624 ho získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. Od roku 1662 do roku 1785 zde pak byl klášter řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn a začal chátrat. V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců, za všechny je třeba zmínit K. H. Máchu a B. Smetanu. Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté se stal majetkem státu. Královskou cestou k dalekým výhledům a gotické nádheře Nyní je přístupný areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Z hradní 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš. Tipy na výlet V místě můžete také navštívit zámek Bělá pod Bezdězem nebo muzeum v Bělé pod Bezdězem. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Zvířetice, nedaleké Mnichovo Hradiště nebo město Bakov nad Jizerou. Ubytování jistě naleznete v Bělé pod Bezdězem.

Přírodní vyhlídka s názvem Juliina se nachází zhruba 2,5 km severovýchodně od Mimoně pod vrchem Ralsko. Z vyhlídky skalního bloku je omezený výhled, hlavně jihozápadním směrem na Mimoň.

Mohutné vyhlídkové skalisko se nachází na čedičovém vrchu Bukové hora (683 m.n.m.) jen kousek do vysílače. Trochu obtížnější terén usnadňují vytesané schody. Kdysi se zde i nacházel altán, který však zmizel beze stopy. Vyhlídková skalka umožňuje výhled především západním směrem do údolí Labe a další místa. Kousek od vyhlídky v labyrintu skal můžeme najít tzv. Ledové jámy, osm metrů hluboká trhlina, kde se až do brzkého léta udržuje led či sníh.