Děkanský kostel sv. Mikuláše se nachází v ulici Jiráskova severním směrem od centrálního náměstí. Poprvé se kostel připomíná roku 1357. Jeho mohutná věž vysoká 25 m plnila jistě i obrannou funkci, jelikož město nemělo souvislé kamenné hradby. Současnou podobu dostal kostel po požáru (kdy až na věž shořel) v období baroka. Naproti hlavnímu vchodu stával malý oltář s obrazem Neposkvrněného početí, který byl pořízen turnovskými brusiči drahokamů. Dnes ho najdeme v turnovském muzeu. Starší dějiny kostela připomínají renesanční náhrobky čtyř členů rodiny Vartemberků, osazené dnes pod kruchtou.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 8,45 ha a rozkládá se na území katastru Bohnice. Geologický podklad masívu tvoří starohorní břidlice se žilami vulkanických hornin. Na horních okrajích se vyskytují sprašové návěje. Vyskytuje se zde kakost nachový, kostřava přitvrdlá, tařice bílá, kavyl Ivanův a další.

Na jaře roku 2007 postavila společnost Vodafone nedaleko obce Cerhovice telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Celková výška věže je 30 metrů, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 20 metrů. Rozhledna je sice ocelové, ale trochu jiné konstrukce, než se obvykle telekomunikační věže stavějí. Rozhledna je čtvrcového půdorysu a schodiště vede po kraji tohoto půdorysu, zatímco ostatní rozhledny tohoto typu mají schodiště vřetenové umístené buď po obvodu tubusu nebo vložené uprostřed půdorysu. Výhled věže je trochu omezen severním směrem, kde brání vzrostlejší stromy a také to, že rozhledna nestojí přímo na vrcholu.Rozhledna u Cerhovic je volně přístupná.

Vraní skála se nachází cca 5 km po turistických značkách od obce Zdice.Vraní skálu tvoří okolo 20 metrů vysoký skalní blok, vypreparovaný do pozoruhodných tvarů. Najdou se tu i pseudokrasové jevy. Poskytuje kruhový výhled na Berounské okolí.Vraní skála je dějištěm pověsti o nalezeném pokladu na němž může být i kousek pravdy. Za zlých časů třicetileté války nosili lidé své cennosti skrýt do lesních úkrytů. Někdy se stalo že tito lidé válečné útrapy nepřežili a cennosti pak našel někdo jiný. Takové štěstí měl o masopustu roku 1690 Vojta, čeledín u sedláka ve vsi Černín u Zdic. Ten našel pod Vraní skálou suchý dub a v něm zarostlý klín. Poznal, že by mohlo jít o úkryt, dub porazil a v jeho dutině našel nádobu plnou králodvorského panství. Jenže mládenec se prořekl a zpráva se dostala až ke správci panství. Dovedli ho na výslech, kde se sice přiznal, že našel poklad, ale vymyslel si fintu, že svůj nález skryl do jiného stromu, když se pak vrátil nic již nenašel. Víc z něho již nedostali. Vojta si pak pár let počkal, až se na vše zapomělo a pak si koupil statek v Kublově.