Vrch Vysoký kámen neboli lidově také Slepice se nachází asi 3 km severozápadně od Benešova nad Černou. Je druhým nejvyšším vrcholem „Slepičích hor“ což je část Soběnovské vrchoviny. Na rozdíl od nejvyššího vrchu Kohout má Slepice trochu rozsáhlejší vrcholovou plošinu. Nachází se zde skalní hradba tvořená z několika skalisek, kterým se říká „Kuřata“. Samotná skalka s vrcholem se nachází na jižní části vrcholové plošiny. Kdysi byl vrchol oblíbeným výletním místem pro svůj krásný rozhled. To se však postupem času změnilo. Dnes je však opět z některých míst díky částečnému odlesnění opět výhled. Vrchol je přístupný turisticky značenou cestou. Na skalisku při cestě od Kohouta je výhled téměř půlkruhový severním směrem, například na již zmíněný vrchol. Pod hlavní skalkou s vrcholovým bodem je zase výhled víceméně jižním směrem.

Aksamit Karel 1893 – 1944 Čelen KSČ. Protifašistický bojovník. Popraven německými okupanty. Kamenná deeska s reliéfem. Reliéf bronz. Umístěna v roce 1958 v ulici Komunardů na domě č. 31.

Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří.  Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.

Autobusová zastávka Hostivařské náměstí, ulice K Horkám.