Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Historické centrum Telče Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé, ovšem již z počátku 13.století pochází nejstarší památka města pozdně románská věž sv. Ducha. V roce 1339 přešlo telčské panství z královských rukou na pány z Hradce. Ti přetvořili Telč na středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky, vodními příkopy, hradbami a branami. Renesanční tvář dal Telči Zachariáš z Hradce, nejvýznamnější osobnost její historie, který žil ve druhé polovině 16. století. Měšťanské domy a zámek Jedinečnost Telče spočívá v tom, že si historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, udrželo po celá staletí svou příznačnou tvář právě z časů Zachariáše z Hradce. Do dnešních dnů se zde dochovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami a kolem náměstí můžeme ještě dnes obdivovat ojedinělou sbírku gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Podloubí a průčelí těchto domů byla v naprosté většině stavěna podle jednotného plánu. Zdejší radnice s unikátní fasádou kopíruje styl z roku 1574 a při její prohlídce upoutají zejména zachované gotické portály. Dominantou městečka je renesanční zámek ze 16. století stojící na místě původně gotického hradu, který měl obrannou funkci, stejně jako oba rybníky - Štěpnický a Ulický dosahující až k hradbám. Zámek je obklopen nádhernou renesanční zahradou a anglickým parkem s klasicistním skleníkem. V zámecké zahradě se nachází galerie předního českého malíře Jana Zrzavého, představitele české avantgardy. Uvnitř zámku jsou honosné historické interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. Sakrální památky a pestrý kultruní život V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami, pohyblivým betlémem a expozicí o historii města. Návštěvník Telče by jistě neměl opomenout návštěvu kostela sv. Jakuba založeného současně s městem, roku 1386 vyhořel. Dnešní podoba je z 15. stol. Na 60 m vysoké věži přiléhající ke kostelu jsou dochovány dva zvony: Jakub a Marie. Dále Jezuitskou kolej, postavenou v letech 1651 - 1655. Přízemí má křížovou klenbu, po zrušení řádu budova sloužila jako kasárna. K areálu koleje patří i jezuitský kostel Jména Ježíšova, dokončený v roce 1679. Barokní podoba je zachována, atypická je orientace boční fasády směrem do náměstí. V Telči se koná mnoho kulturních akcí, srpnové „Prázdniny v Telči“ s folklórovým festivalem, „Telčské parní léto“, při kterém se pořádají výletní jízdy historického parního vlaku a v září lze zavítat na divadla, koncerty a výstavy v rámci „Svatováclavských časů“.

Zachovaná věž tvrze Lošany se nachází v areálu rozlehlého hospodářského dvora na severním okraji stejnojmenné obce, ležící přibližně 8 km jihozápadně od Kolína. Historie tvrze Soudě dle architektonických detailů pochází tvrz z období první poloviny 15. století. Písemné prameny o jejích počátcích mlčí, jejími majiteli však zcela jistě v té době byli Alderové z Lošan. Poprvé lze o existenci tvrze dle písemných pramenů soudit v roce 1484, kdy majitel Lošan Jan Čábelický ze Soutic zde měl purkrabího Mikuláše ze Stropnice. Janův syn pak prodává ves Lošany s tvrzí městu Kutná Hora. Při té příležitosti je již tvrz přímo zmiňována. Kutná Hora vlastnila tvrz až do jejího zestátnění v roce 1945. Poté ji spolu s dvorem, jehož hlavní budova vznikla v 17. století na místě příkopu, využíval Státní statek Kolín, který prováděl jen nejnutnější opravy. Dnes je tvrz v soukromých rukách a nepřístupná veřejnosti. Dnešní podoba Věž tvrze je do dnešních dnů velmi dobře dochována. Má celkem 5 pater – polozapuštěné přízemí a první patro s valenými klenbami a 3 plochostropá podlaží určená k obytným účelům. První dvě podloží byla přístupná portály ze dvora, vstup do třetího patra zajišťovala dnes neexistující pavlač či budova, z níž vedl do hrotitého portálu padací mostek. Ve čtvrtém patře se zachovaly zbytky sopouchu a stopy po prevetu. V okolí můžete ještě navštívit zámek Bečváry nebo si prohlédnout město Kolín, kde jistě najdete také ubytování. M.K.

Doppler Christian Johann 1803 – 1853 Rakouský astronom, matematik a fyzik. Textová deska. Bílý mramor. Umístěna v roce 1903 na Karlově náměstí 20.

Kostel byl postaven v letech 1671-1673 podle plánů Francesca Carratiho. Byl jedním z prvních barokních kostelů na Mladoboleslavsku. Kostel je jednolodní s dvěma páry postranních pravoúhlých kaplí, obdélníkovým presbytářem a oratořemi. Hlavní oltář je z umělého mramoru podle návrhu Giovanni Alliprandiho. Sochy jsou od kosmonoského sochaře Josefa Jelínka. Průčelí kostela zdobí plastický znak rodu Černínů. V sakristii se nachází vchod do krypty, kam byli původně pochováváni členové piaristického řádu z přilehlého kláštera.