Dominantou města Strakonice je hrad vybudovaný na soutoku řek Otavy a Volyňky. Maltézský hrad Hrad založil ve 13. století rod Bavorů. Jako první měl obec v držení velmož Bavor ze Strakonic, za kterého vznikl bavorský palác, řádové budovy a kostelní loď. V roce 1243 daroval Bavor I. a jeho manželka Bolemila část hradu řádu maltézských rytířů. Za vlády Bavora II. v 2. polovině 13. století dostal hrad raně gotickou podobu. Byl postaven nový hradní palác a také vyměněna původně hranolová věž za dnešní Rumpál (gotická věž s břitem). Mezi kapitulní síní a kostelem byly postaveny ambity, které byly ve 14. stol. vyzdobeny nástěnnými malbami, dokončena byla i stavba kostela sv. Prokopa. V roce 1420 se staly Strakonice hlavním sídlem nejvyššího představitele řádu johanitů v českém království. Za třicetileté války byl Strakonický hrad dvakrát vypleněn. Na počátku 16. století, za Jana z Rožmberka, došlo k pozdně gotické úpravě. Byla postavena věž Jelenka a přistavěno druhé patro hradního paláce, také se zřídili reprezentační místnosti v renesančním slohu v severním křídle. Úpadek hradu V roce 1694 bylo velkopřevorství maltézského řádu trvale přestěhováno do Prahy. Tím upadl i význam Strakonic. Hrad začal chátrat. Maltézští rytíři byli majiteli hradu do roku 1925, pak po roce 1948 byl zestátněn. Dnes se na I. nádvoří nachází Základní umělecká škola Strakonice a kostel sv. Prokopa, původně zasvěcený sv. Vojtěchovi. Na hradě je umístěna i Zámecká galerie. Součástí prohlídky muzea je i výstup na gotickou věž Rumpál, která nabízí velkolepý pohled na celé město. Dispozice hradu Do hradního areálu se vchází od východu, průjezdem v jeho nejmladší části, velkopřevorské rezidenci. Jižní křídlo hradního areálu začíná na východě kostelem sv. Prokopa, který patří k nejstarším částem hradu. Jeho západní strana nese ještě rysy románské architektury, presbytář je již gotický. K bráně přiléhá děkanství, areál budov někdejšího konventu. Patří k němu nejstarší část hradu, kapitulní síň, přeměněná po přesídlení konventu na kapli sv. Jiří, obytná budova konventu a rajský dvůr s ambity, ohraničený konventní budovou, kapitulní síní a jižní hradební zdí. Kapitulní síň, ambity i chór kaple jsou na stěnách a klenbách bohatě zdobeny nástěnnými malbami, které jsou jedinečným dokladem české nástěnné malby 13. – 15. stol. Vlastní hrad je dvoupatrová budova postavená podél jižní hradební zdi. Na kapitulní síň navazuje renesanční část se dvěma arkýři a s čtyřhrannou obytnou věží Jelenkou. V západní části budovy je původně románský, goticky přestavený, bavorovský palác. V severním křídle byl kdysi pivovar a v patře renesanční obytné místnosti. Strakonický hrad byl postupně rozšiřován a přestavován, dnes nese stopy všech stavebních slohů. Pro svojí zachovalost a vnitřní malířskou výzdobu se řadí mezi nejvýznamnější české památky. Ve Strakonicích můžete také navštívit pozdně barokní zámek Střela. Pokud se vydáte na rozhlednu Kbíl nedaleko Strakonic, naskytne se vám krásný rozhled po kraji. Kousek od rozhledny najdete sestavu tří kamenů nazývanou Kbílský dolmen. Za shlédnutí stojí i barokní zámek Štěkeň. Ubytování naleznete přímo ve Strakonicích.

    V závěru roku 2010 otevřel CZECHDESIGN vlastní prostor, který se postupně stává dějištěm mladého českého designu. Na realizaci tohoto prostoru se podílelo mnoho českých výrobců a designérů, ale také čtenářů portálu www.czechdesign.cz. Prostor CZECHDESIGN.CZ, o. s. ve Vojtěšské ulici, v Praze 1 slouží jako prostředník mezi designéry, veřejností a výrobci. Jeho součástí je i Galerie/CZD a odborná knihovna s materiály, katalogy a publikacemi, které jsou věnované designu. Pravidelně se zde konají komorní výstavy, přednášky, besedy a workshopy určené pro odbornou i širokou veřejnost, ale také setkání výrobců s designéry.    

Mezi obcemi Stará Hlína a Nová Hlína se nacházejí dva historické mosty po kterých původně vedla komunikace spojující Jindřichův Hradec a České Budějovice přes Třeboň. Oba inundační mosty byly postaveny z podnětu Schwarzenberků a jako projektant je uváděn Joseph Rosenauer. První menší pětiobloukový z kamenných kvádrů pochází z roku 1781. Most se klene přes rybník Vítek. V roce 2002 jej těžce poškodila povodeň a část se dokonce zřítila. Posléze byl obnoven a to dokonce za použití původního materiálu. O něco blíže k obci Stará Hlína se pak klene přes Lužnici delší a to dvanáctiobloukový most , který je mladší z roku 1799. Mosty byly v provozu ještě v 80. letech 20. století. Dnes je na prvním kratším mostě zákaz vjezdu, druhý delší slouží již jen jako účelová příjezdová komunikace k oblasti Hvížďalka s váhovým omezením.

ovenecká