Bizarní vrcholové skalisko nazývané komínky se nachází zhruba 5,5 km východně od Roštína. Zdejší místo bylo kdysi hranicí panství a poté politických okresů, z tohoto důvodu se zde v okolí nacházejí zachované hraničníky. Centrální skalisko tvořící pískovcový a slepencový útvar vysoký 8 metrů, široký 5 metrů a dlouhý až 20 m, kdysi také poskytoval výhled. V dávných dobách byly Komínky také tzv. ohňovou horou, v době hrozícího nebezpečí zde musel robotní lid držet stráž a posílat do vnitrozemí ohňová znamení v případě blížícího se nebezpečí. V roce 1996 se zde byly nalezeny pozůstatky pravěké přítomnosti člověka. Našly se zlomky nádob datovány do haštalského období lužických popelnicových polí. Na konci 19. století objevili zdejší místo turisté a zejména pak příslušníci rodu Thunů, jež byli majiteli kvasického panství. Komínky dokonce navštívil několikrát arcivévoda František Ferdinand d´Este, příbuzný Thuna. Roku 1903 zde dala správa kvasického panství zřídit na skalisku přírodní vyhlídku s tesaným schodištěm a opatřenou zábradlím. Instalace tohoto zábradlí se postarala o pozdější menší rozruch. Při zalévání děr se totiž používala rozpuštěná síra. To zapříčinilo, že se po okolí rozšířila zpráva že zdejší vrcholek je sopkou. Mnoho lidí tomu tehdy uvěřilo, dokonce se tato zpráva dostala až do amerických krajanských novin. Kolem vrcholku vede značená turistická cesta na samotnou plošinu pak značená odbočka.

Akademický malíř F. B. Zvěřina patří bezesporu k nejvýznamnějším hrotovickým rodákům. Památník je umístěn v malířově rodném domě. K vidění je zde nejen jeho dílo - olejomalby, akvarely a kresby z jeho cest na Balkán, ale i z okolí Hrotovic, Bítova, Kutné hory a Zwetlu, ale rovněž také nábytek z jeho pozůstalosti, trofejní předměty z cest a malířské náčiní. Stálá expozice Malíř a grafik František Bohumil Zvěřina.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v ostravské místní části Přívoz stojí na náměstí Svatopluka Čecha. Jako novogoticko-románský byl vystavěn v 90. letech 19. století (vysvěcen 15.8.1899). Kostelní loď má tvar kříže s vetknutou protáhle oválnou rotundou (36,43 x 27 m). Kostel v průčelí doplňuje dvojice věží (67 m). Nad vchodem můžeme vidět velké gotické okno, původně zde bylo zobrazeno Neposkvrněné srdce Panny Marie, toto zobrazení bylo za druhé světové války poškozeno. Rozměrná klenba rotundy dle Monierova systému. Vybavení interiéru tvoří hlavně pseudogotický oltář (1926) z pískovce a bílého kararského mramoru s obrazem Panny Marie (František Ženíšek) doplněný sochami sv. Jáchyma, sv. Jana Evangelisty, sv. Josefa, sv. Anny, dále pak menšími soškami Krále Davida, proroků Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. Dalšími oltáři jsou například dubový, pseudogotický Božího srdce Páně s obrazem Pána Ježíše zjevující se sv. Markétě (1902), sv. Alžběty a další. Ve věžích jsou umístěny tři zvony zhotovené ve Vítkovických železárnách.

Římskokatolický kostel sv. Jakuba se nachází na Přesanickém náměstí v centru města. Kostel sv. Jakuba je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven již ve 12. století v románském stylu. Stavba byla pravděpodobně fundována zdejším cisterciáckým klášterem. Později, na přelomu 13. a 14. století, byl kostel zcela přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Kostel původně stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a díky této poloze a stabilní konstrukci fungoval i jako pevnost a pokladnice. V 15. století byl kostel, jakožto opevněný bod, účastníkem bojů mezi katolickou stranou a husity. Zřejmě při vojenské akci roku 1420 byl silně poškozen presbytář. Jeho závěr poté musel být zhruba od poloviny výšky vysokých oken znova vyzděn a zaklenut. Při opravě byla stavba také rozšířena. Koncem 15. století založili ve zdejší kryptě rodinnou hrobku páni ze Šternberka. Kostel byl v průběhu 16. a 17. století několikrát opravován, roku 1780 byla snesena zchátralá zvonice nad sakristií a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Krátce na to byl kostel na základě josefínských reforem zrušen a rok později jej koupilo město, které jej využívalo jako sýpku a později jako vojenský sklad. V letech 1857-59 byl kostel zásluhou krajského hejtmana Tomáše z Putzlacheru a dalších mecenášů rekonstruován a neogoticky upraven. Tehdy byl také objeven zazděný románský portálek. Kostel byl znovu vysvěcen v květnu roku 1860 a od té doby sloužil opět bohoslužebným účelům. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb v 9:45 hod.   L.R.