Ofner Wily, usmrcen německými okupanty. Pamětní deska je umístěna na rodinném hrobě na Novém židovském hřbitově na Olšanech. Izraelská ulice.

Barokní zámek Kravaře stojí ve stejnojmenné obci asi 10 km od Opavy. Je součástí rozsáhlého parku. Historie Kravař Původním panským sídlem v těchto místech byla vodní tvrz, o níž jsou první zmínky z roku 1377. Ovšem neví se přesně kde stála, pravděpodobně západní části dnešního areálu. Nechal ji vystavět významný moravský rod panů z Kravař. Ti drželi panství do roku 1420, po nich se zde vystřídali vladykové ze Šlevic, Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka. Původní tvrz zpustla a tak vedle ní byla v 16. století vystavěna nová renesanční tvrz. V letech 1649 -1662 došlo k další přestavbě a vybudování kaple, to již byli majiteli panství Eichendorfové, nižší braniborští šlechtici, kteří panství získali sňatkem. Tato přestavba byla v již barokním duchu a je již součástí dnešní podoby zámku. Byla to jednopatrová budova, dnešní východní křídlo zámku. Stavební vývoj Zásadní změna ve stavebním vývoji zámku nastala v letech 1721-1728 za dalšího Eichendorffa, Jana Rudolfa. Ten nechal vystavět nový zámek v duchu vrcholného baroka, při využití původní zástavby, která je dobře patrna ve sklepeních a v přízemních prostorách východního křídla. Jednalo se o čtyřkřídlou, jednopatrovou budovu uzavírající centrální dvůr s arkádovou lodžií. V této podobě se zámek dochoval prakticky do současnosti. Autor přestavby není dosud jednoznačně určen, ale kvality stavby ukazují na některého z předních architektů té doby, pravděpodobně z okruhu vídeňského dvora. Figurální výzdoba portálu zámku je přisuzována opavskému sochaři Janu Jiřímu Lehnerovi, který je zřejmě i autorem dvou putti v tympanonu a u slunečních hodin na dvorní straně vstupního traktu. Jednou z posledních stavebních úprav byly nepatrné změny za Eufémie Rudzinské z Rudna, jež zdědila kravařský velkostatek v roce 1844. Zasloužila se také o rozšíření zámecké knihovny, zakoupila mnoho obrazů a zámecké chodby nechala vyzdobit mozaikou. Zničující požár V roce 1937 vypukl na zámku požár, který zničil střechy, stropy zdobené figurální štukaturou, vnitřní zařízení i dřevěné vstupní schodiště. Neporušený zůstal pouze interiér pozdně barokní zámecké kaple sv. archanděla Michaela. Ta je součástí zámku již od roku 1662. Její barokní výzdoba se však datuje až do let 1727 – 1730. Stropní fresku na kopuli, představující Nanebevzetí Panny Marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů, namaloval nejvýznamnější představitel barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku František Řehoř Ignác Eckstein. Teprve od roku 1952 započala rekonstrukce zámku, který je dnes majetkem státu. Od roku 1996 zde má sídlo Zámecké muzeum, které spravuje etnografické sbírky kultury na Hlučínsku a barokní expozici, přibližující život rodu sv. p. Eichendorffů na zdejším zámku v letech 1636 - 1782.  Zámecký park v anglickém stylu slouží jako golfové hřiště. Tipy na výlet Podívat se na výlet můžete třeba do Skanzenu Bolatice, na evangelický kostel v Hlučíně, Muzeum Hlučínska, zámek Hlučín, zámek Šilheřovice, na zámek Velké Hoštice, na zříceninu hradu Přerovec, zámek Raduň nebo na empírový zámek Hradec nad Moravicí. V Opavě najdete minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Mimo církevních památek vás možná také zaujme Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hláska. Ubytovat se můžete v Opavě.  

Informace o městě, okolí, NP Podyjí a celém regionu.Otevírací doba: Po - Pá: 9:00 - 13:00, 13:30 - 17:00So: 8:00 - 12:30Znojmo Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století. ... Více o městě Znojmo naleznete zde 

Ve Františkových lázních je mnoho turistických lákadel. Jsou mezi nimi i dvě rozhledny. Salingburg a také rozhledna Zámeček. Ta je netypická již svou polohou téměř v rovině, ve východním cípu města. Její historie sahá do doby první světové války. Důvodem pro její stavbu bylo poděkování. Poděkování předsedovi okrašlovacího spolku Gustavu Wiedermannovi. Ten se zasloužil o rozkvět lázeňského městečka. Když v únoru 1914 zemřel, rozhodlo se vedení spolku, že na jeho počest pojmenuje nově postavenou restauraci s vyhlídkovou věží. Dostala jméno Dankwarte (Děkovná věž). Objekt byl slavnostně otevřen 16. dubna 1916. V přízemí se nalézala skromná restaurace, jejíž výzdoba upomínala památku bývalého předsedy, pamatováno také bylo na mramorovou desku se jmény všech dárců. Místo bylo hojně navštěvované a díky tomu, že okolí bylo tehdy holé, bylo možné spatřit z vyhlídkového ochozu Cheb, Dyleň či Zelený vrch. Za dobrých klimatických podmínek i Smrčinu, Krušné hory a poutní kostel v Chlumu Svaté Máří. Tuto krás již dnes 12 metrů vysoká rozhledna nabízet nemůže. Přerostly ji okolní stromy a výhled tak znemožnily. Od roku 1999 se o objekt stará soukromník pan Flégl, který objekt opravil ho a otevřel v něm vinárnu.