Rozhledna Kopanina je nejen krásná, ale i velmi oblíbená díky pestrému výhledu, který nabízí. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor je opravdu zárukou krásných výhledů. Konkrétně ji najdeme na stejnojmenném vrchu (657 m) u Malé Skály. Strážní věž českého národa Hřbet Kopaniny byl vždy vnímán jako pomyslný předěl mezi českým vnitrozemím a německým pohraničím. Proto stavba rozhledny byla přeneseně vnímána jako vztyčení strážní věže českého národa. O její stavbě se rozhodlo počátkem 90. let 19. století. Tehdy, konkrétně v roce 1892, založil turnovský odbor KČT družstvo, které začalo shromažďovat finance na stavbu rozhledny. Na Kopanině odkoupilo pozemek a získalo téměř 3 tisíce zlatých. Vedení odboru pověřilo svého nejmladšího člena ing. Františka Duba vypracováním projektu. Ten předložil plán 18 metrové válcové věže postavené z pálených cihel a zakončené cimbuřím opatřeným ochranným litinovým pásem. Za velké účasti lidu byla otevřena 3. června 1894. Z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní vlak, který přivezl delegáty ústředí i zástupce ostatních odborů KČT. První den prý na vyhlídkovou plošinu vystoupilo více než 400 lidí. Rozhledna několikrát změnila nepatrně svůj vzhled. Při opravě v roce 1912 byla na vrcholu osazena železná zasklená lucerna, čímž vznikl větší prostor pro návštěvníky a vrchol věže byl tak chráněn proti nepřízni počasí. Dnešní podoba rozhledny pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Po druhé světové válce spravovala nějaký čas rozhlednu frýdštejnská TJ Sokol, od roku 1956 pak MNV Frýdštejn. Obec Frýdštejn spravuje věž dodnes. Od roku 1998 probíhá její postupná oprava. Po vystoupání 94 schodů a zdolání žebříku se dostanete na vyhlídkovou plošinu, ve výšce 18 metrů. Zde se před Vámi rozprostře výhled na Český ráj – oblast Hrubé skály, zříceninu Trosky a město Turnov. Západním směrem se tyčí mytický Ještěd a na severu již hřebeny Jizerských hor. Na severovýchodě vystupují Krkonoše a hora Kozákov s rozhlednou. V údolí je vidět věž zříceniny Frýdštejn.   Výhled sever: Císařský kámen, Jablonec nad Nisou, Jizerské hory (Královka, Holubník, Bramberk, Jizera, Černá studnice) východ: Železný Brod, kompletní hřeben Krkonoš jih: Frýdštejn, Malá Skála, Kozákov a Tábor, Trosky, Turnov, nížiny okolo Mladé Boleslavi západ: Bezděz, Ralsko, na obzoru Lužické hory, Javorník, Ještěd Popis cesty Autem - ze silnice vedoucí z Turnova na Železný Brod odbočte v Malé Skále doleva směrem na Frýdštejn. Až jím projedete, tak po serpentínách dorazíte do osady Kopanina. Zde u Myslivecké chaty je možné zaparkovat a projít lesem zbylý půlkilometr k rozhledně po zelené/modré značce.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je na Malé Skále. Odtud vede až k rozhledně zeleně značená turistická trasa. Procházka asi na hodinu - 5 km.  

Modřanský jez se nachází mezi Lahvicemi a Modřany. Byl vybudován v letech 1978 – 1984 a je součástí Modřanského zdymadla. Důvodem jeho stavby bylo zkvalitnění plavby v Komořanské a Modřanské úžině a zajištění provozu přístavu Radotín. Jez je 81 m dlouhý, plocha zdrže je 74,2 ha a objem zadržené vody činí 1 729 440 m3. Vytváří rozdíl hladin 2,4 m. Při pravém břehu na jez navazuje plavební komora. Je zde také umístěna vodní elektrárna se třemi přímoproudými kolenovými turbínami. Hltnost každé turbíny je 30 m3/s a výkon 1,62 MW.

Studenec (736 m) je výrazný čedičový vrch vypínající se severně od České Kamenice. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním okraji sedla. Studenec nese naší druhou nejstarší kovovou rozhlednu, jejíž příběh se začal odvíjet roku 1888 a v současnosti snad spěje ke šťastnému konci. V 19. století patřil zdejší kraj rodu Kinských, kteří velmi dbali na zvelebování okolí. Předtím než se stal vrchol Studence díky rozhledně místem, kam přicházely stovky návštěvníků denně, stála na jeho vrcholu dřevěná vyhlídková věž, vystavěna Ferdinandem Kinským roku 1854. Dlužno ještě podotknout, že Studenec, patřil k jednomu z opěrných bodů zemské triangulační sítě. O stavbu současné rozhledny se zasloužil Horský spolek pro České Švýcarsko, kterému se podařilo získat souhlas majitele pozemku i finanční podporu děčínské a českokamenické spořitelny. Rozhledna nebyla dřevěná ani kamenná, jak bylo v té době zvykem, ale kovová. Její konstrukci vyrobila Pražská strojírenská akciová společnost. Věž měřící 17 metrů byla ukotvena do kamenných podstavců pomocí mohutných, více než metr dlouhých a téměř 4 cm silných šroubů. Na vyhlídkovou plošinu, která byla dimenzována pro 25 návštěvníků, vedlo 75 schodů, s několika odpočívadly. Poprvé je zdolávali návštěvníci 15. července 1888. Mohli spatřit Vlčí horu, Lužické, Jizerské a Krušné hory. Také byly vidět Krkonoše, Bezděz a Děčínský Sněžník. Věž vážící 6 tun přišla na 6000 zlatých. V roce 1893 nechal kníže Kinský vedle oblíbené rozhledny postavit chatu, která poskytovala návštěvníkům občerstvení i nocleh. Chata poskytovala své služby až do poloviny minulého století, kdy vyhořela. Nedávná minulost rozhledny na Studenci byla značně truchlivá. Rozhledna, ke které se doba totality postavila macešsky, značně zkorodovala a výstup na ní nebyl nic jiného než hazard se životem. Počátkem roku 1995 iniciovala společnost přátel Děčína-Amici Decini jednání o záchraně rozhledny. Záměr se však setkal s nepochopením a na základě stanoviska stavebního úřadu v České Kamenici měla být věž v polovině března 1996 stržena. Den před zahájením demolice však byla věž na Studenci Ministerstvem kultury a Státním ústavem památkové péče prohlášena za technickou památku a zbourání bylo pozastaveno. Další možná záchrana rozhledny následně narážela na nevyjasněné majetkové vztahy. Stav rozhledny se rapidně zhoršoval. V kritické situaci bylo na počátku roku 2007 založeno Občanské sdružení Studený a Lipnice, které si jako jeden z hlavních úkolů vytýčilo záchranu unikátní rozhledny na Studenci. Předpokládané náklady na opravu činily až 4 mil. korun. Z toho důvodu sdružení založilo bankovní účet určený pro dary na rekonstrukci rozhledny. Zároveň také vydalo zvláštní pohlednice na podporu obnovy. Ve dnech 17. a 18. září 2007 byla věž rozřezána a za pomoci vrtulníku přemístěna do obce Lipnice, kde proběhne její oprava. Tu provede litoměřická společnost LANA. Finanční zajištění akce probíhá prostřednictvím veřejné sbírky. Firmy a občané sponzorovat jednotlivé schody.

Mariánské lázně jsou město v Karlovarském kraji, které má téměř 15 tisíc obyvatel. Mariánské Lázně jsou jednak nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale také jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100.Světoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v blízké Teplé, kterým území současných lázní patřilo. Jeho opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra roku 1808 výstavbu prvních lázní. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. V Mariánských Lázních se setkáváme s přehlídkou stavebních slohů. Městská památková zóna je charakterizovaná především klasicistní a novohistorickou architekturou. Výstavba vyvrcholila na přelomu století slohem novorenesančním, postavením Nových lázní a Společenského domu Casino. Stavební rozmach města ukončila 1. světová válka. Pestré jsou sakrální stavby pro lázeňské hosty. Jejich výčet je dokladem kosmopolitnosti města. Osmiboký novobyzantský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1844–1848. Pravoslavný kostel z roku 1901 je postaven v tradičním ruském stylu. Anglikánská kaple je z roku 1879. Divadlo s klasicistními prvky bylo dokončeno roku 1866. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.Ve městě a okolí existuje rozsáhlá sadová a lesoparková úprava s dalšími prameny, lákající nás ke kratším i delším vycházkám. V lázních pobývala řada významných osobností jejichž výčet je dalším důkazem světového věhlasu lázní (např. císař František Josef I., britský král Eduard VII., J. W. Goethe, N. V. Gogol, M. Gorkij, M Twain, W. R. Wagner, F. F. Chopin, A. Nobel apod.).