Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves leží v údolí řeky Moravy v samém středu Slovácka, 8 km od Uherského Hradiště. Celý lázeňský areál je zasazen do krásné rovinaté přírody lesního parku. Z jedné strany jej obklopují hřebeny Bílých Karpat, z druhé zaoblené vrcholky Chřibů s hradem Buchlov. Hlavní léčebnou procedurou jsou sirné koupele. Používá se k nim vlastní minerální voda ze sirnatých pramenů. Užívají se zejména k léčbě pohybového aparátu, páteře a kožních chorob jako je lupenka. Specialitou místního lázeňského průmyslu je originální zdravotní kosmetika SINOVA ze sirnatých pramenů. Po velké rekonstrukci na konci 90. let nabízejí lázně svým zákazníkům veškerý komfort a služby s pestrou paletou možností jak trávit volný čas. Od různých sportovních aktivit až po živou hudbu.Historie lázníLázeňská tradice byla započata roku 1903, kdy na z podnětu místního rodáka dr. Františka Botka byl prokázán léčivý účinek pramenů sirné vody, vyvěrajících v bažině nedaleko obce. Malé lázně s budovou se 6 koupelovými kabinkami se roku 1923 rozrostly o novou lázeňskou budovu a o 6 let později měly lázně už 22 kabin. Postupem času se služby i pohodlí lázeňských hostů neustále modernizovalo a zkvalitňovalo. Od roku 1992 jsou lázně Ostrožská Nová Ves soukromým majetkem a v roce 1995 se přistoupilo k rekonstrukci objektu. Byl přestavěn a zmodernizován balneoprovoz, byly vybudovány nové jedno a dvoulůžkové pokoje. V roce 2001 byly nově opraveny dvě lázeňské vilky Vlasta a Šárka, které se nacházejí asi 50 m od hlavní lázeňské budovy a poskytují ubytování ve dvoulůžkových pokojích. V roce 2000 byla rekonstrukce dokončena, tehdy byl přistavěn nový trakt hlavní lázeňské budovy. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Dva minerální sirné prameny s vodou bohatou na sírany, kyselinu křemičitou, vápník, sodík, hořčík, draslík a železoIndikace: nemoci pohybového ústrojí, nemoci kožní, onemocnění kloubů a páteře Léčba: onemocnění pohybových orgánů, zejména velkých, ale i malých kloubů, onemocnění kůžeProcedury: koupele v sirné vodě, světloléčba, parafínové obklady, cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, plynové injekce.Lázeňské objekty: Léčebný ubytovací komplex, dependance Vlasta a Šárka, hotel U lázníKapacita: 170 osobVolný čas: Lázně nabízí v objektu nebo v blízkém okolí koupání ve štěrkopískových jezerech, jízdu na kole (možnost zapůjčení kola v recepci lázní), jízdu na kolečkových bruslích, hru stolního tenisu nebo ruských kuželek, tenisový kurt v obci Ostrožská Nová Ves, vyhlídkové lety po okolí nebo na tandemové seskoky padákem., golf, výlety po okolí (Hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Velehrad, Uherské Hradiště)Kontakt: SIRNATÉ LÁZNĚ, Ostrožská Nová Ves s.r.o., 687 22 Ostrožská Nová Ves 664, http://www.laznenovaves.cz

Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.

Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, který ji zhotovil v dílně svého otce v roce 1709 na objednávku bývalého konventu kajetánů (theatinů) v Praze. Sv. Kajetán založil roku 1524 kongregaci nazvanou theatini k obrodě současného života a na pomoc lidem při morových epidemiích. Stal se jako ochránce při moru a hladomorech patronem Bavorů. Socha světce v řádovém rouše stojí na podstavci před obeliskem, který symbolizuje sv. Trojici. Sousoší je doplněno typickými barokními ozdobami, andělíčky a obláčky. Světec drží v ruce knihu, na níž je nápis: QVAERITE PRIMO REGNVM DEI ET IVSTITIAM EIVS ET HAEC OMNIA ADJICIENTVR VOBIS. MATH. CAP. 6. V. 35. - Hledejte nejdříve království Boží a spravedlnost jeho a toho všeho se vám dostane.

Skalní útvar se nachází asi 6,2 km severozápadním směrem od obce Sněžné při turisticky značené cestě ze Snéžného na Devět skal. Vrcholový skalní útvar vznikl vypreparováním výstupku pruhu ortorul z okolních  méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Tvoří jej dva na sebe navazující  skalní hřebeny s délkou 44 a 35 m, výškou do 12 m, zvětrávající podél vodorovných puklin do výrazně lavicovité odlučnosti, vytvářející na temeni až tvary skalního hřibu. Mrazovým zvětráváním vznikla pod skalami ukloněná plošina – kryoplanační terasa, na ni navazující balvanové proudy vytvářejí na svahu kamenné moře o rozměrech asi 80x50 m.